Jak pěstovat bylinky na zahradě

Pokud se pustíte do pěstování bylinek, určitě vás tento koníček už neopustí. Už jen samotná výsadba a sklizeň představují úžasnou aromaterapii, na kterou se budete rok co rok těšit. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Léčivé rostliny provázejí člověka už několik tisíciletí a dnešní poznatky o nich vycházejí z dlouhodobého studia a poznávání. Byliny se nejprve sbíraly ve volné přírodě, až později − v období středověku, kdy se výrazně změnila informovanost v oblasti léčitelství, se začaly pěstovat v klášterních zahradách. Tyto zahrady představovaly v podstatě zelené lékárny, v nichž byly léčivky dostupné nejen pro mnichy. Postupem času bylinky prodělaly různý vývoj a stejně jako okrasné rostliny i je zastihla vlna šlechtitelství. Proto není divu, že jsou některé byliny přešlechtěny takovým způsobem, že léčivé vlastnosti u nich poněkud ustoupily do pozadí a spíše se pěstují pro okrasnou funkci. Tento případ se týká hlavně bohatého rodu mateřídoušek (Thymus), v němž najdete kultivary s bíle či žlutě panašovaným listem, nebo odrůdy nízkého vzrůstu kopírující půdní povrch, které vlastně ani sklizeň listů neumožňují. V dnešní době se zajímáme o zdravý životní styl, ve kterém hrají bylinky a léčivky velice důležitou roli. Pokud nepatříte mezi zručné zahradníky a máte navíc poměrně málo času, jistě vás potěší, že většina bylinek je opravdu nenáročná, takže nevyžaduje ani pravidelné hnojení, dokonce ani zálivku. Pěstování vás bude navíc opravdu bavit, je to totiž skvělý relax korunovaný voňavou sklizní hned v několika etapách.

Bylinková spirála, vrch nebo třeba bylinková lavička. Tím ovšem výčet možných prvků, ve kterých hrají bylinky a aromatické rostliny hlavní roli, rozhodně nekončí. Bylinková spirála je v posledních letech oblíbená hlavně mezi majiteli přírodních a permakulturních zahrad. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinkoviště v mnoha podobách

Pod bylinkovou výsadbou si jistě většina zahrádkářů představí klasický záhonek umístěný v zeleninové zahradě, ale ve skutečnosti může mít mnoho netradičních podob. V malých zahradách nachází stále větší uplatnění třeba bylinková spirála, která umožňuje pěstování poměrně velkého množství druhů na malém prostoru. Do skupiny bylinkových výsadeb dále řadíme také bylinkový vrch, který stejně jako spirála šetří místo na pozemku, dále tematicky atraktivní lékárenskou výsadbu, nebo třeba bylinky ve svažitém suťovišti. V přírodních a permakulturních zahradách se setkáte s bylinkovištěm na vyvýšených záhonech, tvořených kmeny stromů a kameny prosypanými zeminou a kompostem. Pokud jste se někdy zajímali o historické použití bylinek v zahradní tvorbě, možná jste narazili na pojem drnová lavička, na které často odpočívaly hradní paní ve svých rajských zahradách uzavřených za vysokými hradbami. V horní části této lavičky byly vysazeny nenáročné bylinky odolné vůči mechanickému poškození, v té době se jednalo hlavně o heřmánek. Vhodné jsou ale také druhy mateřídoušky, která navíc při dotyku krásně voní. S bylinkovým nábytkem se můžete potkat i v dnešní době v některých permakulturních a tematických bylinkových zahradách.

Po ruce. Některé bylinky se dají poměrně úspěšně pěstovat i v nádobách na terase nebo okenním parapetu. Terakotové květináče svědčí například rozmarýnu lékařskému. Na zimu ho přeneste do světlé a chladné, nevytápěné místnosti. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinky na spirále

Pokud stále nevíte, v čem spočívají výhody bylinkové spirály, možná vás přesvědčíme, že má takto pojaté bylinkoviště opravdu něco do sebe. Na zahradě totiž šetří místo, protože umožňuje pěstování bylinek v několika výškových úrovních, jejichž množství záleží na vás a na velikosti základny. Samozřejmě i zde platí, čím větší spirála je, tím víc zajímavých možností nabídne, včetně vybudování jezírka v některé jeho části či pěstování vyšších druhů. V každé části spirály jsou odlišné podmínky. Zatímco na jižně orientované části spirály se bude dařit hlavně druhům vyžadujícím intenzivní sluneční záření, které si navíc poradí i s možným přísuškem, na straně severní už budou lépe prosperovat bylinky vyžadující přistínění a lepší vlhkostní poměry. Ke stěně spirály můžete navíc připojit zmíněné jezírko, které bude v létě upravovat mikroklima bylinkoviště, takže ho nebudete muset tak často zalévat.

Organizace. Bylinky mohou výrazným způsobem ovlivnit charakter zahrady i životní styl jejího majitele. Pokud se v bylinkách ještě příliš nevyznáte, všechny druhy si pečlivě označte cedulkami, díky kterým se názvy naučí i ostatní členové rodiny. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Bylinky v zahradní architektuře

Bylinky se také mohou stát hlavním tématem celé zahrady, mnoho nadšenců si buduje takzvané bylinkové zahrady, které plní estetickou, ale také velice důležitou praktickou funkci.

V sortimentu bylinek objevíte celou řadu druhů, které zbožňují hlavně včelaři, protože jsou silně medonosné. Tyto kvetoucí druhy jsou ale důležité i pro další opylovače, čmeláky a motýly to rozhodně nekončí. Mnohem častější je ovšem případ, kdy bylinková zahrádka zaujímá pouze některou z částí pozemku. Mezi nejčastější důvody pěstování bylinek v současnosti patří touha po vypěstování vlastní sklizně, o které přesně víte, jak jste ji vypěstovali a co jste použili třeba na ochranu proti chorobám a škůdcům. Bylinky se pěstují na kořenící směsi určené pro vaření a grilování, dále na léčivé nálevy nebo do přírodní kosmetiky. Zahradní architekti také rádi bylinky kombinují s okrasnými trvalkami v prérijních záhonech, kde se uplatňují různé kultivary dobromysli (Originamu vulgare), vytrvalých i dvouletých divizen (Verbascum), třapatkovek nachových s nádhernými květy v mnoha barvách (Echinacea purpurea), ale někdy v takových výsadbách objevíte i vzhledově neutrální saturejku horskou (Satureja montana) nebo yzop lékařský (Hyssopus officonalis). Různé druhy léčivek se běžně uplatňují v zeleninových polykulturách, kde odpuzují choroby a škůdce v půdě i na okolních rostlinách.

Pěstování i samotná sklizeň bylinek mají své kouzlo, díky kterému zapomenete na shon dnešní doby. Navíc je to příjemný relax a aromaterapie. Trendem poslední doby je domácí výroba koření, bylinných směsí určených na přípravu léčivých čajů nebo výroba přírodní bylinné kosmetiky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Velký pomocník – kámen

Většina u nás dostupných druhů bylinek pochází z teplých středomořských oblastí, pro které je typické teplé klima s mírnými zimami a dobře propustná půda. V České republice musíme bylinkám trošku pomoci a podmínky jim vylepšit. S tím vám pomůže především kámen v mnoha podobách a v různých frakcích. Velké kusy jsou zvláště důležité, protože ve své vnitřní struktuře kumulují teplo, které se pak uvolňuje v chladném počasí nebo v noci. Tento efekt je znám pod pojmem sluneční past, která funguje dokonce i během zimy. Kámen v podobě štěrku a kačírku zvyšuje drenážní funkci půdy a v podobě mulče se skvěle doplňuje s velkými kameny, které bylinkovišti dodávají zajímavou středomořskou atmosféru.

Bylinky v sobě snoubí krásu, příjemnou vůni, léčivé účinky s výbornou chutí. Právě tyto vlastnosti je řadí mezi rostliny užitkové i okrasné zároveň a díky nim jsou i velmi oblíbené. Jejich použití má navíc velice hluboké kořeny, ke kterým se nyní stále častěji a rádi vracíme. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tradiční bylinkoviště

Pokud se nechcete pouštět do zakládání méně tradičních typů bylinkových výsadeb, zkuste tradiční bylinkoviště. To můžete založit buď v úrovni terénu, nebo na vyvýšeném záhonu ohraničeném proutěnými hatěmi či dřevěnými prkny. Většina bylinek má minimální nároky na stanoviště, ale počítejte s tím, že se jim bude nejlépe dařit na slunci a v dobře propustné půdě s nižším obsahem živin. Při zakládání záhonu můžete do těžké jílové půdy přidat křemičitý písek nebo štěrk, který půdu provzdušní a zvýší její drenážní funkci. S hnojením to rozhodně nepřehánějte, u většiny bylinek s původem ve středomořské oblasti je spíše na škodu.

Jak pěstovat bylinky

Bylinky nemusíte vždy pěstovat jako jednodruhové výsadby, které mají přesný řád. V přírodních zahradách vítězí na plné čáře pestré polykultury, kde vedle sebe rostou druhy vytrvalé i jednoleté. Ty se navzájem pozitivně ovlivňují, neunavují půdu a navíc představují skvělou pastvu pro opylovače. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Léčivky odolné zátěži a mechanickému poškození se v minulosti používaly pro výsadbu takzvané drnové lavičky. K tomuto účelu se perfektně hodí například nízké druhy mateřídoušek, které ovšem skvěle ustojí i zátěž ve spárách kamenných schodů. V létě se navíc úžasně při každém kroku rozvoní. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Vyvýšené záhony. Díky efektnímu zahradničení si mnohé věci usnadníte a práce na zahradě vás bude o to více těšit. Pokud se při údržbě bylinkových záhonů nechcete příliš ohýbat a chcete si raději ušetřit záda na jiné činnosti, vytvořte si vyvýšené záhony, na kterých se bude bylinkám opravdu dařit. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Kámen spolehlivě kumuluje teplo. Díky tomuto osvědčenému efektu funguje jako sluneční past, kterou ocení především teplomilné druhy bylin ze středomořské oblasti. Dobrou práci odvede také minerální mulč, který zabraňuje nadměrnému odpařování vody a upravuje mikroklima výsadby. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

TEXT A FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ časopis HOME 4/2016, JAGA MEDIA, s.r.o.