Jak proměnit sen o zimní zahradě ve skutečnost

Co od ní očekáváte?

Jak budete zimní zahradu využívat, to si musíte vyjasnit hned na začátku. Od toho se totiž odvíjejí další kroky a výběr materiálů. Může jít o místo, kde se budou jen přechodně skladovat rostliny. V tom případě zimní zahradu nemusíte vytápět a od vytápěného prostoru ji na začátku vytápěcí sezony oddělíte zavřením, v létě ji zas otevřete. Většina lidí si však chce zimní zahradu vychutnat naplno jako obytný prostor plný zeleně. Měla by být tedy propojena se zbytkem domu, avšak zároveň snadno oddělitelná. Vhodným řešením je skleněná stěna.

Má-li být zimní zahrada celoročně obývaná, je třeba počítat s jejím připojením na vytápěcí systém. V zimním období může dokonce částečně pomáhat s vytápěním interiéru, ale dlouhodobé šetření energií bývá u celoročně obývaných variant často zklamáním. Pro udržení teplotního komfortu v létě je totiž nutné větrat, často se používá i vzduchotechnika, což zvyšuje energetické nároky. Velké plus je, když je zimní zahrada navržena tak, aby přinesla tolik energie, kolik sama spotřebuje.

FOTO SCHÜCO

Jak bude velká?

Zimní zahrada, v níž chcete vedle pěstování květů skutečně žít, vám pro to musí poskytnout také dostatek místa. Neměla by být menší než 10–15 m², spíše uvažujte o 25 m² a hloubce alespoň 2,5 m. S hloubkou to však zbytečně nepřehánějte. Vyrovnané klima se nejlépe udržuje při velkém sklonu střechy nebo čelní stěny, menší hloubce a co největší šířce a výšce. Čím menší je totiž zasklený povrch zahrady v poměru k jejímu objemu, tím méně tepla vyzařuje a nepřehřívá se.

Dřevo je u kombinovaných profilů viditelné z interiérové strany konstrukce. Je to tradiční přírodní materiál, který nejenže výborně izoluje, ale svým vzhledem též zapadá mezi pěstované rostliny. FOTO MIRADOR

Kam bude otočená?

Severně orientovanou zimní zahradu se vyplatí využívat na činnosti, při nichž se vyžaduje dostatek světla. Má nejstabilnější světelné podmínky, ale vyžaduje dobrou tepelnou izolaci. Jižní nasměrování je velmi časté pro pasivní tepelné zisky. V létě je však třeba efektivní stínění a větrání. Východ znamená výhodný klimatický kompromis. Ranní slunce zimní zahradu dostatečně vyhřeje, v průběhu dne pak nastává příjemné ochlazení. Západní orientace přináší největší problémy s přehříváním. U nesprávně realizovaných návrhů může teplota dosáhnout až 60–70 °C.

Návaznost zimní zahrady na dům není důležitá jen z estetického hlediska − ovlivňuje tepelné toky v tomto prostoru. Také proto je ideální naplánovat zimní zahradu ještě před dokončením stavby. FOTO PROFILTECHNIK ALUSYSTEM

Ve správně navržené zimní zahradě by mělo být možné větrat 25 až 35 procenty povrchu, a to prostřednictvím otvíratelných zasklených ploch.

Z čeho bude konstrukce?

Je čas pustit se do výstavby. Použité materiály zvažte z hlediska odolnosti, ale i vlivu na mikroklima v zimní zahradě a tepelněizolační schopnost. K realizaci převážně samonosné konstrukce, do níž jsou vsazeny skleněné části, se využívá dřevo, plast i kov. Protože dřevo je citlivé na teplotní a vlhkostní výkyvy, je dobré používat ho v případě zimních zahrad se stabilnějším mikroklimatem a přiměřeně ošetřovat impregnátory. V našich zeměpisných šířkách se vyskytují borovicové, smrkové nebo dubové konstrukce.

Plast je na tom lépe jak z hlediska údržby, tak pokud jde o tepelněizolační vlastnosti. Z hlediska odolnosti a statiky se však hodí spíš na menší konstrukce. Nejpevnější jsou konstrukce z hliníku. Zvýšenou vlhkost a extrémní změny teplot zvládají nejlépe. Odborníci doporučují kombinace materiálů.

Kotvicí prvky stínění by se měly řešit už během projektování zimní zahrady. Například markýzy mají svá omezení ve formě minimálních a maximálních rozměrů a kotví se právě na rám konstrukce. FOTO K-SYSTEM

Automatické ovládání
V zimních zahradách plných rostlin bývá stínění někdy hůře dostupné – komfortní ovládání je v těchto případech věcí automatických inteligentních systémů. Venkovní stínicí prvky vybavené motory a napojené na sluneční, větrný nebo časový senzor dokážou pracovat v souladu s počasím bez toho, že byste na ně museli myslet.

Na co nezapomínat u zasklení?

Zasklení je základním prvkem zimní zahrady. Dopad slunečních paprsků přes transparentní obvodové stěny i střechu a přeměna světelné energie na tepelnou jsou základní principy tohoto prostoru. Využívá se především izolační dvojsklo a trojsklo. Aby se zpomalila výměna tepla mezi jeho vnějšími a vnitřními tabulemi, meziprostor bývá vyplněn plynem těžším než vzduch. Rozhodujícími parametry, kterých je třeba si v této souvislosti při výběru všímat, jsou světelná propustnost označovaná E a součinitel prostupu tepla U, který definuje tepelněizolační vlastnosti skla (nižší hodnota znamená menší únik tepla). Zjednodušeně řečeno, čím vyšší propustnost světla, tím nižší izolační schopnost.

Pokud se v zimní zahradě především pěstují rostliny a celoročně se nevytápí, je důležitá světelná propustnost. Ta je sice potřebná i tehdy, když prostor slouží k pasivnímu využívání sluneční energie, ale v tom případě je nutné co nejvíce snížit i tepelné ztráty. Ani v obývaných vytápěných zimních zahradách zbytečný únik tepla nepotěší, proto se v současnosti často dostává u těchto variant ke slovu i trojsklo. Výborně izoluje, ale jeho světelná propustnost obvykle v zimě nepostačuje na vyhřátí bez vytápění. Zasklená střecha zimní zahrady by měla být z bezpečnostního skla.

Strmější sklon střechy zimní zahrady částečně odrazí paprsky vysoko postaveného letního slunce a omezí tak nechtěné přehřívání. Sklon alespoň 10° zároveň umožní odtok dešťové vody. FOTO SCHÜCO

Jak vyřešit stínění a větrání?

Chcete-li v zimní zahradě udržet příjemnou teplotu od 18 do 26 °C a vlhkost vzduchu od 40 do 65 %, nezapomeňte na vhodné stínění a větrání. Při přirozeném proudění vzduchu se uplatňuje tzv. komínový efekt. Studený vzduch se ohřívá a stoupá nahoru, následně uniká otvory u střechy. Vzniká přitom podtlak, díky němuž se nasává studený vzduch zvenčí otvory v spodní části zasklení. Aby tato přirozená cirkulace mohla fungovat, musí být mezi větracími otvory na přívod a odvod vzduchu dostatečný výškový rozdíl. Je možné využít i automatizované větrací systémy či rekuperační jednotky.

Nežádoucímu nárůstu teploty v zimní zahradě vedle větrání zabraňuje také stínění. Nejefektivnější jsou venkovní stínicí prvky. Na bočních stěnách se uplatní fasádní markýzy, venkovní žaluzie a venkovní rolety. Střechu lze stínit markýzami a střešními sklápěcími systémy. K dispozici jsou samozřejmě i interiérové žaluzie, látkové rolety, plisované rolety, roleto žaluzie atd. Stínění zimní zahrady je třeba navrhnout dostatečně včas. Vyhnete se tak komplikacím, které může přinést dodatečné kotvení na konstrukci.

Interiérové plisované rolety mají více variant ovládání: manuálně tahem za rukojeť, ve výškách pomocí tyče či řetízků. Můžete je vytahovat zespodu nahoru, ale také do středu a od středu. FOTO K-SYSTEM

Radíme se s odborníkem

Na naše otázky ohledně kvality konstrukce zimních zahrad odpovídal Petr Šudoma, jednatel společnosti Profiltechnik alusystem.

Jaké materiály bychom měli preferovat u profilů zimních zahrad?

Pro stavbu zimních zahrad je důležité použít materiály s dostatečnou životností a kvalitní povrchovou úpravou. Povrchová úprava nehraje jen roli ochrany samotného konstrukčního materiálu. Kvalitní povrch, například s pigmentem perleti, dokáže posunout výrobek do vyšší třídy v této kategorii.

Jaké jsou nejčastější závady na těchto konstrukcích a jak jim předejít?

Závady můžou nastat různé. Od drobných jednoduše odstranitelných během běžné údržby až po závady vážnějšího charakteru na konstrukci, výplních, případně kování. Vždy je důležité, aby stavbu prováděl zkušený dodavatel se zajištěným záručním i pozáručním servisem.

TEXT: ZUZANA KUBALOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM
ZDROJ: časopis HOME