Jak se staví domek na stromě?

Které dítě by netoužilo mít na zahradě stylový úkryt, jenž mu poskytne soukromí, parádní výhled i bezvadné „kulisy“ pro prázdninová dobrodružství? Pokud zvolíte dostatečně vysokou stavbu, nemusí vašeho potomka omrzet ani s nástupem puberty – naopak se z domku stane vítaná „trucovna“ mimo dosah dospělých. Jak vám ale v rozhovoru nastíní architektka Jana Bezuchová, kutilské projekty budované v korunách stromů leckdy končí nezdarem – ze všeho nejdřív byste totiž neměli hledat videonávod ani materiál, ale zkušeného dendrologa.

Foto: Shutterstock

Popularita domků na stromě v posledních letech roste dokonce i mezi dospělými – v obřích velikostech se nabízejí k pronájmu jako zážitková obydlí, v nichž můžete relaxovat obklopeni konejšivou náručí přírody. Na rodinných zahradách najdeme o poznání menší stavby, přesto mohou dětem nabízet bohaté vyžití: od skluzavek, přes lávky a lanové dráhy, až po interiér vybavený nábytkem. Co v praxi obnáší navrhování a budování takovýchto stromových domků, jsme se ptali Jany Bezuchové, architektky z brněnského Ateliéru Unipark, který se na stavění „dobrodružství na klíč“ dlouhodobě specializuje.

Pokud na zahradě vybíráme vhodný strom, na kterém by v budoucnu měl stát dětský domek, jaké parametry by měla dřevina splňovat?

Strom pro stavbu domku musí být především silný a zdravý, aby snesl požadované zatížení. Počítejte minimálně s třiceticentimetrovým průměrem kmene, zdraví stromu by měl prověřit dendrolog svým posouzením. Aby instalací nedošlo k poškození kmene, jako druhově vhodné se pro stavbu doporučují stromy se silnou kůrou: například smrk, borovice, modřín. Nevhodné jsou naopak stromy se slabou kůrou (buk), stromy obecně řídké a lámavé (bříza, jírovec). Dále musíte uvažovat nad tím, v jaké výšce domeček chcete osadit, abyste nemuseli stromu odřezávat velké spodní větve.

Když se ještě zastavíme u potřebného dendrologického posudku – kolik času a peněz nás tento první krok přibližně bude stát?

Počítejte s nákladem kolem 10 tisíc korun – ale může se stát, že vám nějaký známý známého zkontroluje strom jako bokovku večer po práci, a cena pak bude nižší. Časově záleží na možnostech dendrologa, strom se má posuzovat v období od jara do podzimu, v zimě ne. Bývá to otázka dvou týdnů.

Foto: Shutterstock

Když mi odborník schválí, že vybraný strom stavbu unese, a najmu si na celý projekt architekty, za jak dlouho se děti mohou těšit na „kolaudaci“ domku?

Počítejte minimálně dva měsíce pro fázi studie – do té spadá návrh domku spolu se zajištěním dendrologického posudku. Poté se v závislosti na složitosti a velikosti domku zhruba jeden až dva měsíce vytváří podrobnější dokumentace, nakupuje se materiál a vyrábí se polotovary na hale. Samotná instalace domku trvá několik dnů.

Měli bychom si stavbu naplánovat na nějaké konkrétní roční období?

Domky na stromě se v zásadě dají stavět i využívat kdykoli. Ale pokud dětem nedáte dovnitř kamínka, asi jim zde bude v zimě chladno. Domky pro glamping (luxusní forma kempování, která spojuje blízký kontakt s přírodou a pohodlí odpovídající hotelu, pozn. red.) mívají vlastní vytápění téměř vždy, tam se počítá se zajištěním jistého komfortu.

Jaký druh dřeva nejčastěji používáte na dětské domky?

Modřín. Vyznačuje se pevností, optimální tvrdostí a obsahuje hodně přirozených silic, které dřevo chrání před povětrnostními podmínkami i škůdci. Dá se stavět i ze smrku – z dubového dřeva asi domeček pro děti nikdo stavět nebude…

Foto: Shutterstock

Čím se dá stavba kotvit na strom, aby nedošlo k poničení dřeviny?

Pro kotvení domku existují reálně dva způsoby. Jeden počítá s vrtáním otvorů do kmene a druhý se stlačením kmene přítlačnými hranoly. Oba způsoby mají své zastánce a odpůrce. My v Ateliéru Unipark preferujeme ten druhý způsob, kdy se na strom umístí dva svěrné kříže z modřínových hranolů a stáhnou se závitovými tyčemi. Domek tak na stromě drží vlastně na principu tření.

Pakliže domek ke stromu nepřivrtáte, ale připevníte ho hranoly, dá se v krajním případě i přestěhovat?

Pokud dáte dřevěný domek na jeden strom, jeho přemístění je v podstatě nemožné. Běžná konstrukce na to není stavěná, při rozebrání se dřevěné díly aspoň lehce poškodí a minimálně konstrukční část, která se dostává do přímého kontaktu se stromem, by se musela udělat nová. Aby se domek dal přesunout, musel by se s touto vizí již navrhovat. Pokud majitelé neplánují dlouhodobě nechat domek na stromě, doporučujeme jiné řešení: vyvázat domek mezi více stromů, tedy ho zavěsit do vzduchu. Ne každý ale pro takové řešení vlastní dostatek stromů a vhodný pozemek…

Doporučujete zákazníkům domky tak velké, aby se do nich vešel i dospělý – třeba kvůli úklidu či rodinné oslavě? Nebo děti přirozeně preferují nižší stavby, do kterých se rodiče nevejdou?

To určitě záleží na preferencích dané rodiny. Obecně doporučujeme domky, kam se vejde spíše více dětí, ne nutně dospělých. Pokud má domek dětem sloužit i v období puberty – rády si v této době zalézají „do toho svého“ – tak berte v potaz, že běžný puberťák měří nad 150 centimetrů, a že by se měl do domku pohodlně vejít. Pro dospělé se staví domky spíše pro účely glampingu, které spadají do úplně jiné kategorie.

Jakou údržbu domek postupem let vyžaduje – a jaké nátěry volit s ohledem na jeho malé obyvatele?

Dobře postavený domek nemusíte nijak zvlášť opečovávat. Obnovení nátěrů nebývá nutné, když se použijí kvalitní tenkovrstvé lazury nebo oleje. Modřínový domek můžete nechat i bez nátěru, dostane časem přirozenou šedou barvu. Do interiéru byste ale určitě měli použít netoxické barvy s atestem pro dětská hřiště (dětské hračky). Aby domek na kmeni stále pevně držel, je třeba konstrukci na stromě pravidelně kontrolovat a v případě potřeby dotáhnout matice.

Na jakých cenách vlastně začíná splněný sen o krásném, originálním domku na stromě?

Pokud se bavíme o domku, který vám dodá specializovaná firma ‚na klíč‘, připravte si nejméně 500 tisíc korun. Jedná se o náročnou práci, která se dělá na míru pro konkrétního klienta a zahrnuje výběr umístění, design, navržení velikosti, dispozice, konstrukce, materiálů, interiéru… Všechno řešíme do posledního šroubečku. Větší domky pro glamping, kde se počítá s přespáváním dospělých, začínají na milionu korun.

Foto: Shutterstock

Jaká rizika vnímáte u kutilských řešení, kdy si zahrádkáři navrhují a staví domky svépomocí?

Většinou se největším problémem stává nesprávný výběr stromu a neodborná instalace na kmen, kdy se poctivý kutil snaží domek upevnit pomocí dvaceti hřebíků zatlučených přímo do stromu. Ani deset zhlédnutých videí na YouTube nenahradí roky praxe – a to, co vypadá na první pohled jednoduše, zase tak jednoduché není. V lepším případě bude výsledkem poškozený strom, v horším zranění stavitelů. V praxi se také setkáváme s nebezpečnými druhy nástupních žebříčků a pomocných konstrukcí, kdy už jde i o zdraví dětí.

Pokud se domek vylepší sítěmi a lanovými cestami, s jakou životností mohou majitelé u těchto materiálů počítat?

Životnost lan a sítí může přesahovat i deset let, opět záleží na kvalitě a mechanickém opotřebení. Není to nic, co by životnost domku degradovalo, navíc se dají tyto části většinou lehce vyměnit. Naše domky opatřujeme lany s ocelovým jádrem a sítěmi z polypropylenu. V případě kutilského řešení doporučujeme jít do prověřeného obchodu s komponenty pro dětská hřiště, kde vám prodají kvalitnější výrobek, než je bavlněná šňůra na prádlo.

Text: Veronika Košťálková, foto: Shutterstock