Jak si poradit s houbovými chorobami jabloní

Jabloně patří ve střední Evropě k nejpěstovanějším ovocným stromům. To se týká nejen velkých sadů, ale rovněž malých zahrádek. Ovšem víte, že jde o jeden z nejchoulostivějších druhů? A umíte si poradit s jejich ochranou?

Jablka jsou oblíbená nejen díky své znamenité chuti, ale i proto, že se dají dlouhodobě skladovat a stávají se tak zdrojem čerstvých vitamínů téměř po celý rok. Na druhé straně jabloně patří k nejchoulostivějším ovocným stromům. Hojné pěstování s sebou přineslo také rozšíření jejich přirozených nepřátel, mezi něž patří celá řada chorob, zejména bakterióz a houbových onemocnění, a škůdců. Zde je přehled právě nejčastějších houbových chorob jabloní a možnosti jejich ochrany.

STRUPOVITOST JABLONÍ

Strupovitost patří k nejzávažnějším chorobám jabloní, která každoročně způsobuje obrovské škody. Napadá listy a plody, na nichž vytvoří typické zduřené skvrny. Kvůli nim se snižuje asimilační plocha listů, plody jsou deformované, zaostávají v růstu. Onemocnění způsobuje houba Venturia inaequalis, jejíž šíření podporuje deštivé počasí, a to hlavně v období od dubna do června.

Prevence

Nejúčinnějším způsobem, jak omezit strupovitost, je pěstování odolných odrůd, které jí netrpí vůbec, tedy jsou rezistentní. V každoročně aktualizovaném sortimentu jich najdete celou řadu. I tady ale musíte dobře vybírat, protože škůdci a choroby někdy po čase „prolomí“ rezistenci druhu, a pak je třeba využít konvenční ochranu. Typickým příkladem mohou být ´Topaz´, ´Rubinola´ či ´Selena´. Na některých místech České republiky došlo k překonání rezistence a stromy vyžadují ošetření chemickými postřiky. Novější odrůdy strupovitosti spolehlivě odolávají, proto je lze k pěstování rozhodně doporučit. Za všechny lze uvést některé z favoritů současného sortimentu – ´Admirál´, ´Karneval´, ´Merkur´, ´Opál´, ´Luna´, ´Sirius´, ´Lucy´, ´Red Topaz´, z raných pak ´Allegro´, ´Juno´ či ´Minerva´.

Pokud pěstujete odrůdy, které vyžadují klasickou ochranu, například ´Jonagold´, ´Golden Delicius´, ´Idared´, ´Rubín´, ´Gala´a další, myslete i na velmi účinnou a při tom jednoduchou prevenci, což je vyhrabávání opadaného listí už na podzim. Listy zasažené sporami houby se na jaře stávají opět zdrojem infekce. V období na počátku rašení plodnice s vřecky spor praskají a ty jsou vystřelovány až do výšky dvou metrů. Tak se spory zachytávají na mladých rašících listech, které okamžitě infikují. Proto se vyplatí listí vyhrabat, vyvézt mimo jabloňový sad a zakopat do země, případně nechat dostatečně dlouhou dobu rozložit na kompostu nebo v hnoji. Můžete je ještě na podzim také postříkat slabě koncentrovaným roztokem močoviny nebo zasypat silnější vrstvou kompostu. Tak urychlíte rozklad a zlikvidujete i zbytky hub, které listí obsahovalo. Podobně postupujte i s mumifikovanými plody, které byste měli ze stromů odstranit do posledního kusu.

Postřiky a ošetřeníPři chemickém ošetření přednostně vybírejte přípravky zařazené do skupiny biologických výrobků, které nepoškozují životní prostředí a nezanechávají v plodech nežádoucí zbytky cizích látek. Najdete jich na trhu hned několik, vyrábějí se z různých přírodních látek a organismů, například z mořských řas. Dají se kombinovat se slabě koncentrovanými postřiky na bázi mědi, které jsou relativně neškodné. Fungují převážně jako prevence, pomáhají třeba ke zpevnění listů a ty pak lépe odolávají napadení.

Vybírat můžete i z celé řady konvenčních chemických přípravků – fungicidů – s různými účinnými látkami. Pokud se rozhodnete jimi jabloně ošetřit, nezapomínejte pravidelně střídat nejen výrobky jako takové, ale dejte si pozor i na střídání účinných látek. Jednoduché pravidlo říká, že v ideálním případně byste přípravky na bázi jedné účinné látky neměli použít dvakrát po sobě a maximálně dvakrát za celou sezonu. S aplikací se začíná v době rašení a pokračuje se v dvoutýdenních intervalech přibližně do konce června, v případě deštivého léta i déle. Tlak choroby se stupňuje vždy po ovlhčení povrchu listů, proto v případě deště je potřeba interval mezi postřiky zkrátit a ohrožené stromy postříkat bezprostředně po dešti. PADLÍ JABLOŇOVÉ

Jde o všeobecně známou chorobu. Vyhovuje jí teplý a suchý průběh počasí. Jejím původcem je houba Podosphaera leucotricha, která přednostně napadá listy a mladé výhonky, u citlivých odrůd dokonce i plody. Výhony jakoby poprášené moukou rychle zasychají, čímž se snižuje nejen asimilační plocha listů, ale také se narušuje struktura tvaru stromku.

Prevence

Ne všechny jabloně jsou padlím napadány, existují odrůdy odolné proti této chorobě. I když jde o běžnou chorobou, šlechtění se přímo na ni nezaměřuje, primárně se týká strupovitosti. Pokud je nový druh odolný i proti padlí, jde pouze o vedlejší – ovšem velmi pozitivní – efekt. Najít odrůdu spolehlivě odolnou proti padlí zpravidla vyžaduje nastudovat si spoustu odborné literatury. Ale i tak se vám může stát, že vámi vybraná jabloň sice odolá padlí, ale neporadí si s daleko závažnější strupovitostí. Z tohoto důvodu není výběr odrůd odolných proti padlí tak jednoznačný jako v případě výběru odrůd odolných proti strupovitosti.

S chorobou můžete bojovat i mechanicky, nejjednodušší ochranou je odstraňování napadených výhonků na jaře. Ty totiž vyrostly z  pupenů infikovaných v předchozím roce a když nebudou odstraněny, stanou se sekundárním zdrojem infekce i v nadcházejícím roce. Jejich odstranění sice nevede k vyléčení stromu, ale zabráníte tak dalšímu šíření choroby. Důležitá je rychlost, zasažené výhonky odstraňte – jednoduše je odstřihněte – hned potom, co zjistíte jejich napadení. Poté je zlikvidujte mimo prostor sadu.

Postřiky a ošetření

Podobně jako v případu strupovitosti, i proti padlí lze využít preventivní postřiky biologickými preparáty. Z nich lze doporučit výrobky na bázi pomerančového oleje, jejichž opakované používání významně snižuje výskyt padlí. Přípravků je ale na trhu celá řada, přednostně vybírejte takové, které současně zabírají i na strupovitost. Nezapomínejte opět na pravidlo střídání účinných látek.

Konvenční ochranu zvolte hlavně u citlivých odrůd. S postřiky se začíná před kvetením, další následuje po odkvětu. Za teplého suchého počasí se musí opakovat i v následujících měsících. Pamatujte na to, že samotný postřik nestačí, a stále byste měli provádět průběžné mechanické odstraňování napadených výhonků.

MONILIÓZA PLODŮ

Často se při pěstování jablek setkáte i s moniliózou. Onemocnění způsobuje houba Monilia fructigena, která nenapadá jen jabloně, ale prakticky všechny ovocné druhy. U jabloní zasahuje plody, na nichž se tvoří bílé nebo šedé kruhy z polštářků plodnic. Dužnina v místech napadení hnědne a měkne, čímž se jablko stává nepouživatelné. Pokud zasažené ovoce zůstane na stromech, postupně vysychá a stává se z něj typická mumie. Ty je potřeba hned odstraňovat. V žádném případě by v korunách neměly zůstávat po opadu listů, nenechávejte je ani opadané pod stromy, protože se okamžitě stanou zdrojem infekce pro další rok.

Prevence Předpokladem pro napadení jablka moniliózou je mechanické poškození, kterým vniknou spory do plodu. Při jednotlivých pěstitelských zásazích byste se tedy měli soustředit na to, abyste podobným poraněním předcházeli. V případě nečekané situace, třeba při krupobití, je třeba stromy okamžitě preventivně ošetřit vhodných přípravkem, aby přes otevřené rány nedošlo k nákaze.Záludností této choroby je fakt, že plody zůstanou zdánlivě zcela bez poškození a choroba se naplno projeví až při dozrávání nebo dokonce při uskladnění. Mohou za to cukry, jejichž obsah v plodech při dozrávání stoupá.

Postřiky a ošetření

Ochrana proti moniliové hnilobě se provádí podobně jako u všech ostatních houbových chorob. Na jaře se provádí preventivní postřik před a po kvetení. Druhá vlna ošetření přichází dva až čtyři týdny před sklizní. Stále platí, že k nejdůležitějším opatřením patří likvidace mumifikovaných plodů ze stromů po opadu listů.

Jabloně napadají i další houbové choroby, jako je třeba penicilínová hniloba, sazovitost, botrytida či různými původci způsobená hniloba jádřinců. Proto těmto chorobám se ale speciální ochrana obvykle neprovádí, zpravidla pomohou opatření proti běžným houbovým chorobám.

Marie Lalíková a Marián Komžík, foto autoři a Shuterstock

Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.