Jak si vypěstovat rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je v našich končinách dost nedoceněná rostlina. Zmiňuje se však stále častěji díky mnoha pozitivním účinkům na zdraví, především imunitu a trávení. Pozitivní je, že si ho můžete vypěstovat i ve vaší zahradě. Co potřebujete vědět?
Jaké vitamíny a minerály rakytník obsahuje?
Rakytník se nazývá superpotravinou, protože jeho plody – malé oranžové bobule – obsahují více než sto devadesát biologicky aktivních látek. Má vysoký podíl vitamínu C, obsahuje vitamíny skupiny B, provitamín A, tokoferoly, vitamín D a A, beta-karoten. Je důležitý nejen pro imunitu a zdraví, ale i pro krásu – udržuje zdravou pokožku a podporuje lesk vlasů.
Jak se starat o rakytník?
Rakytník se kdysi používal jako stabilizátor půdy a na ochranu živočichů, kterým sloužil jako potrava. Dnes už víme, že výhod má podstatně více. Jednou z nich je i nenáročné pěstování. Má pozoruhodnou snášenlivost vůči suchu, samozřejmě to neznamená, že ho máme nechat suchý – hlavně ne během kvetení a plození. Pozitivní je též, že je mrazuvzdorný a nemá zvláštní problémy se škůdci nebo nemocemi.
Vyberte si odrůdu podle svých možností
Existuje více druhů rakytníku, které se rozlišují především výškou a úrodností. Keříková forma dorůstá do výšky přibližně šedesáti centimetrů, stromová může mít i pět metrů. Různé odrůdy mají mírně odlišnou chuť. Větve rakytníku jsou trnité se stříbřitě-zelenými listy ve tvaru kopí. Na to, aby rakytník rozkvetl, potřebuje rostlinu opačného pohlaví. Je třeba si však uvědomit, že rodí nejprve jako tříletý, někdy i později (běžně se prodávají rostliny v tomto věku). Květy má žluté až hnědé, bobule ovoce mají svěží oranžovou barvu.
Co potřebuje rakytník, aby se mu dařilo?
V prvé řadě vyberte slunné místo. Za slabého světla a v polostínu bude úroda omezená. Dopřejte mu dostatečně hodně prostoru z důvodu rozlehlého kořenového systému. Protože na to, abyste vypěstovali ovoce, potřebujete dvě rostliny – samčí i samičí, vyberte prostor, kde by mohly být dva až tři metry od sebe a nestínily by je jiné stromy či stavby. Blíže k sobě je nesaďte, potřebují mít dostatek vlastního prostoru.
Důležité je, aby byla půda dobře odvodněná a vzdušná s pH 6 až 7. Pokud náhodou zalijete více (nebo po silných deštích), nechejte půdu kolem rakytníku proschnout. Nesaďte ho k cestě. Myslete na to, že rakytník je i krásnou dekorativní rostlinou, protože bobule přetrvávají i během zimy. Může sloužit i jako živý plot nebo k rozdělení funkčních částí zahrady.
Hnojení, škůdci a řez rakytníku
Na jaře rakytníku dopřejte fosfor. Jediným skutečným hmyzím škůdcem rakytníku je vrtule rakytníková. Buď ji oberte ručně, nebo použijte schválený organický pesticid. Řez provádíme jen do tříletého dřeva během doby vegetace, nezasahujeme do starších částí rostliny, mohla by uhynout. I když se rakytník považuje za mrazuvzdorný, v zimě mu rozložme ke kořenům chvojí, slámu, případně rostlinu obalme netkanou textilií.
Jak se konzumují plody rakytníku
Už prababičky z něj dělaly povidla nebo džem, dávaly ho do koláčů. Plody však můžeme konzumovat i syrové. Zajímavý je též ve formě šťávy, sirupu, likéru či vína.
Rakytníkové plody se používají i na výrobu pleťových krémů, pleťových vod a výživových doplňků.
Sabína Zavarská
foto: istock
