Jak sklízet ve výškách?

Stromy, keře i liány se pnou do výšky, která značně přesahuje dosah zahradníka. Můžete díky tomu odpočívat v jejich stínu a sklízet koše ovoce, jaké by záhony na omezené ploše vyprodukovaly jen stěží. Vysoké dřeviny dávají zahradě strukturu a tvář, ale pokud je potřebujete očesat nebo prořezat, musíte se k nim nejprve přiblížit…

Foto: Shutterstock

Nabízejí se dva způsoby sklízení – vystoupat po žebříku, nebo využít nářadí s teleskopickou rukojetí. Oba přístupy mají své výhody a vyplatí se vám, když se je naučíte kombinovat podle potřeby. Kterému zrovna dáte přednost, záleží nejen na podmínkách daného místa, ale i na vaší kondici a momentálním rozpoložení.

ŠTAFLE, NEBO SCHŮDKY? A KTERÉ?

Pokud vaše zahrada nesestává pouze z nízkých zákrsků, kvalitní štafle rozhodně užijete. Jak si vybrat z rozmanité nabídky mnoha typů a velikostí? Měli byste zvolit model, který bez problémů unesete, nebude pro vás obtížné s ním manipulovat, postavit ho a zase složit. U štaflí z hliníku si můžete dovolit překvapivě velkorysé rozměry, jsou totiž velmi lehké. A mají i další přednosti: nekorodují, takže je bez obav můžete nechat venku do druhého dne, kdy plánujete pokračovat v práci.

Velmi šikovné bývají štafle s vysouvatelným žebříkem, který zvýší jejich dosah, navíc ho můžete použít i samostatně. Při práci se štaflemi samozřejmě pamatujte na všechna bezpečnostní opatření: ujistěte se, že stojí stabilně a že máte na správném místě všechny západky, jež drží ramena u sebe i žebřík ve zvolené poloze. Nižší dosah, ale mnohem pohodlnější stání než klasické štafle nabízejí schůdky. I zde si můžete vybrat z nespočtu variant. Použít můžete samozřejmě i samotný žebřík, ale nutnost opřít ho o strom vás limituje v dosahu. Pokud se nejlepší ovoce nachází na obvodu koruny, ze žebříku na něj obvykle nedosáhnete.

Foto: Shutterstock

SADAŘSKOU NŮŠI SI ZAMILUJETE

Štafle a schůdky se využijete i při celoroční péči o dřeviny. Nyní nás však zajímá především aktuální doba sklizně. Ať už budete využívat žebřík, štafle nebo schůdky, neobejdete se bez košíku, který se na ně dá snadno zavěsit pomocí háčku. Případně ho můžete zavěsit přímo na sebe – obě ruce potřebujete mít volné. Velmi praktickou vychytávku představuje takzvaná sadařská nůše, kterou podle tradičního vzoru z pevné lněné látky šijí šikovné švadleny i dnes. Nejedná se o žádnou objemnou nůši, ale o velmi prostornou a pevnou plátěnou tašku, kterou si zavěsíte šikmo přes tělo, k čemuž je anatomicky dokonale vytvarovaná. Vůbec nepřekáží a pojme více ovoce, než většina smrtelníků unese.

Foto: Shutterstock

VAŠE NOVÁ, PRODLOUŽENÁ RUKA

Česáček na ovoce pomáhá při sklizni již po staletí. Kromě klasické varianty s dlouhou dřevěnou rukojetí si můžete pořídit i odlehčené teleskopické násady. Velké oblibě se těší systémy, u nichž si na jednu násadu můžete připevnit, cokoli zrovna potřebujete – od česáčku, přes nůžky až po pilku. Pákové nůžky s teleskopickými rukojeťmi disponují pouze omezeným dosahem, zato se s nimi pracuje velmi snadno. Pořídit si můžete i nůžky na jedné teleskopické násadě, které ovládáte lankem – jejich používání sice vyžaduje trpělivost, zato se mohou pochlubit až šestimetrovým dosahem (v závislosti na vaší výšce a na délce násady, která může měřit až čtyři metry). Vždy by měly být vybaveny otočným kloubem, díky němuž nůžky nasměrujete podle potřeby – upravíte úhel, který s násadou svírají.

KDYŽ CHCETE ZŮSTAT NOHAMA NA ZEMI

Práce s teleskopickým náčiním patří mezi namáhavější disciplíny, nezapomínejte si proto dopřát pauzu a protáhnout si krk, který tuhne od neustálého vzhlížení vzhůru. Na druhou stranu se dá považovat za bezpečnější, nehrozí vám pád z výšky. (Samozřejmě byste ale měli dávat pozor na padající větvičky nebo plody.) Pro zahradníky se zdravotním omezením nebo se sklonem k závratím bývá teleskopické nářadí vhodnější volbou. Využít ho navíc můžete i na zemi, například při prostříhávání keřů u země nebo v husté spleti. I pro teleskopické násady samozřejmě platí, že by mělo jít o kvalitní, lehký, a hlavně bezpečný produkt, který se vám díky zamykacímu systému nesesune při práci.

Foto: Shutterstock

CHVÁLA VYSOKOKMENŮ

Proč vůbec řešit sklízení ovoce z výšky, když existují zákrsky, které se dají pohodlně očesat ze země, bez pomoci nářadí? I tyto ministromky mají na pozemcích své místo, přesto se na zahrady vrací i mohutné vysokokmeny a kompromisní polokmeny ovocných stromů. Sklizeň vám sice dá zabrat víc než u nízkých stromků, ale přinášejí větší úrodu a řadu dalších benefitů. Vysoké ovocné stromy na zahradě poslouží nejen jako dárci ovoce, ale i jako krásná dominanta, která navíc poskytuje blahodárný stín. To, jak bujně porostou, jim do vínku dává především podnož, na kterou jsou naroubovány. A právě stromy na bujně rostoucích podnožích (vhodných pro polo- a vysokokmeny) vynikají odolností a dlouhověkostí. Koření hluboko, díky čemuž si lépe hledají vodu i živiny, a také snáze vzdorují nepřízni počasí.

Samozřejmě i jim musíte vybrat vhodné místo a půdu odpovídající danému druhu. Zákrsek má korunku založenou 40 až 60 centimetrů nad zemí, čtvrtkmen 80 až 110 centimetrů nad zemí a polokmen 130 až 150 centimetrů nad zemí. U vysokokmenu může naměřit výšku kmene 160 až 190 cm – pod takovým stromem už můžete pohodlně procházet. Přirozeně zabere mnoho let, než strom doroste do své plné velikosti a krásy. Proto byste si vždy měli dvakrát rozmyslet, než starý vysokokmen porazíte – dokud žije, máte v něm cenný poklad. Ovšem i nový strom vás v dobrých podmínkách potěší relativně brzy, tedy již za deset let. A co teprve za dvacet! Na jeho budoucí velikost myslete již při výsadbě a dopřejte mu dostatek prostoru. Půdu pod ním, jakmile povyroste, můžete osadit krásnými podrostovými trvalkami a půdopokryvnými rostlinami.

Foto: Shutterstock

KOLIK MÍSTA POTŘEBUJÍ?

Jabloně, hrušně a třešně na semenné podnoži, a stejně tak i ořešák či kaštanovník setý, sázejte ve vzdálenostech 8 až 10 metrů. U ořešáku a kaštanovníku vám výška stromu sklizeň nijak neztíží, sbírají se spadlé plody. (U kaštanovníku to ale chce mít více stromů pro lepší vzájemné opylení.) Slivoně, broskvoně, meruňky a višně sázejte 4 až 6 metrů od sebe. Kdouloni, mišpuli či asijské hrušni postačí 3 až 5 metrů. Vzácný jeřáb oskeruše dokonce vyžaduje prostor 10 až 12 metrů. Ideální čas pro výsadbu sazenic stromků se blíží, proto jim můžete hledat místo a vybírat, který druh a odrůda vaší zahradě nejlépe sedne. Zatímco dříve se sazenice vysokokmenů pokládaly za raritu, dnes už je pořídíte snáze – možná se ale budete muset poohlédnout o kousek dál než jen do prvního zahradnictví za rohem.

Tip odbornice: Ovoce snadno odeberete a lehkým tahem utrhnete díky šikovně uspořádaným zubům česáčku. Pokud musíte zabírat více a dojde k utržení celé větvičky, značí to nedostatečnou zralost plodu – proto ho strom ještě nechtěl pustit. Na druhé straně víme, že zimní odrůdy jablek a hrušek není dobré nechat přezrát, pokud je hodláte skladovat. Proto jejich stav sledujte každý den, pokud můžete, a pravou chvíli snadno poznáte. Mateřský strom zralý plod už silou nedrží, ale stopku snadno oddělíte od větve.

Text: Viola Martinkvá, foto: Shutterstock, Viola Martinková