Jak správně navrhnout trvalkový záhon

12. 11. 2015

Zahradní architektura pracuje s celou řadou šikovných nástrojů, díky kterým vznikají zahradní díla vyřešená do nejmenších detailů. V posledních pěti letech se setkáváme s obrovským zájmem široké veřejnosti o trvalkové výsadby.

Zatímco před časem trvalky ustoupily trvalky do pozadí a do popředí zájmu se dostaly okrasné dřeviny, které si mnozí zahrádkáři spojovali s malou údržbou, dnes se tyto pestré krásky vrací na zasloužené výsluní. Pojďme se podívat, co vše je nutné zohlednit při plánování trvalkového záhonu a jak si poradit se samotným osazovacím plánem.

Plánování je základ úspěchu

Základem veškerého úspěchu jsou naše znalosti o trvalkovém sortimentu a stanovištních podmínkách dané zahrady. Bez těchto dvou zahradnických „ingrediencí“ nelze pokročit k vlastní projekci. Pokud se v trvalkách příliš neorientujete, oslovte raději zahradního architekta, který si s vámi domluví osobní konzultaci a na základě vašeho požadavku vytvoří podrobný osazovací plán záhonu. Na vaše přání může zároveň zhotovit také prostorovou vizualizaci, na které uvidíte záhon v plné působnosti. Pokud se i přesto chcete sami do návrhu pustit, počítejte s menším či větším neúspěchem. Některým špatně zvolené druhy mohou z kompozice zcela vypadnout, jiné se zase mohou rozrůstat na úkor méně bujných rostlin. A to nejsou rozhodně jediné problémy, se kterými se v neodborně navrženém záhonku můžete setkat.

Sortiment rostlin se každý rok výrazně rozšiřuje, je proto dobré sledovat novinky. foto: Lucie Peukertová

Průzkum stanoviště

V první řadě se určitě vydejte na místo, kde má trvalkový záhon v budoucnu vzniknout. Zajímejte se o pohyb stínu během dne, intenzitu slunečního záření, ale také o to, zda se na místě vyskytuje toulavý stín, který způsobují koruny vzrostlých stromů. Pokud už víte, jak je to se světelnými poměry, prozkoumejte půdu a vlhkost. K dobrému poznání vlastností půdy poslouží půdní sonda, kterou vyhlubte rýčem do hloubky přibližně půl metru. Zajímá vás alespoň přibližné složení půdního profilu. Při výkopu sondy jasně vidíte, zda v půdě přebývá písek, jíl, jestli je půda kamenitá, zda obsahuje drobný štěrk a jestli je vlhká nebo suchá. Při výkopu také zjistíte stupeň prokořenění půdního profilu. V některých případech je půda natolik prokořeněná okolními dřevinami, že nelze rostliny sázet přímo do stávající zeminy, ale je nutné navrstvit novou zeminu, která už rostlinám připraví lepší podmínky pro růst. O půdě vám také mnohé napoví její struktura. Půda s dobrou strukturou se skládá z drobných půdních agregátů, zatímco ta nekvalitní bývá prachovitá a agregáty vůbec netvoří.

Smíšená trvalková výsadba. Projektant musí vždy vycházet ze stanovištních podmínek zahrady. foto: Lucie Peukertová

K vlastnímu návrhu

Ujasněte si, co od trvalkového záhonu chcete, stanovte si konkrétní téma, které jasně určí, jakým směrem se vydáte. Pro ujasnění uvádíme příklad: pokud víte, že chcete vytvořit přírodní trvalkový záhon přívětivý pro drobné druhy živočichů, který bude na slunci, vybírejte nenáročné trvalky snášející intenzivní sluneční záření a přísušek. Do přírodního záhonu pak nemusíte již téměř zasahovat. Mezi další možná témata mohou patřit výsadby v podrostu vzrostlých dřevin, formální trvalkový záhon s intenzivní údržbou, záhon nenáročných druhů bylinek, lékárenský záhon a mnoho dalších krásných témat, které vám mohou v začátcích výrazně pomoci. Dobrým pomocníkem pro vlastní realizaci záhonu v terénu je osazovací plán. Tyto výstupy jsou součástí každé projektové dokumentace a podávají jasné informace o lokalizaci druhů rostlin v záhonu a jejich počtu.

Půdorysné řešení projektu − osazovací plán. zdroj: Lucie Peukertová

V závislosti na podrobnosti dokumentace bývá doplněn ještě vizualizací pro lepší představu vzhledu záhonu, seznamem rostlin nebo také vizualizací jednotlivých druhů rostlin. Každý zahradní architekt má svůj vlastní způsob tvorby těchto osazovacích plánů. Často bývají jednotlivé druhy trvalek zastoupeny číslicemi, které najdete v legendě i s českým a latinským názvem rostliny. Tato číslice bývá lomítkem oddělena od druhé číslice, která už ovšem znamená množství použitých rostlin. Praktický příklad: pod označením 1/10 víme, že v záhonu zahradní architekt navrhl například třapatkovku nachovou (Echinacea purpurea) v množství 10 kusů. Výkres bývá doplněn severkou a měřítkem. Někdy je také dobré přes výkres nakreslit čtvercovou vytyčovací síť, díky níž na první pohled zjistíte, kde se jaká rostlina nachází i bez přeměřování vzdálenosti pravítkem.

Přenesení osazovacího planu do vizualizace. zdroj: Lucie Peukertová

Základem úspěchu každého trvalkového záhonu jsou projektantovy znalosti sortimentu. foto: Lucie Peukertová

Dobrá rada nakonec

Pokud si s návrhem nevíte příliš rady a bojíte se zbytečných chyb, můžete zahradního architekta požádat alespoň o poradenství. Tyto konzultace nabízí většina architektů a vyplatí se mnohem více, než amatérský návrh záhonu, který nemusí fungovat podle našich představ. V praxi také často dochází k tomu, že se sám zahradní architekt, který je autorem osazovacího plánu, účastní vlastní realizace záhonu. Jeho přítomnost bývá mnohdy opravdu užitečná, protože v terénu mohou nastat jisté situace, při kterých z různých důvodů nelze dodržet rozmístění rostlin podle plánu. Zahradní architekt jako dozor tyto situace vyřeší přímo na místě.