Jak spravně postupovat při budování biozahrady

Biozahradu si můžete vybudovat u nového i staršího domu a stejně se dá na tento způsob pěstování přebudovat i původní zahrada. Prvním a nejdůležitějším krokem je důkladné plánování. To se často zanedbává, čehož výsledkem je mnoho zbytečných komplikací už během prvních měsíců po výsadbě. Nedostatečné plánování často vede i k postupnému vzdalování se od původního záměru z obav před dalšími problémy. Při budování biozahrady se vyplatí oslovit odborníka, případně sáhnout alespoň po odborné literatuře či vyhledávat informace na speciálních webových stránkách. Dodržíte-li všechna doporučení a neporušíte-li je minimálně v počáteční fázi, výsledkem bude dobře fungující přirozené prostředí, výrazně odlišné od toho v běžně udržovaných zahradách. Výsledek se sice nedostaví hned, později se ale o dobře naplánovanou a realizovanou biozahradu nebude nutné až tak starat – žádné pravidelné okopávání, sekání, stříhání, odplevelování či každodenní zavlažování, to nejdůležitější si příroda zařídí sama. Výsledkem silné důvěry v sílu přírody bude sice na první pohled neuspořádaná kompozice, ale při detailnějším pohledu uvidíte příjemný a hlavně přirozeně působící celek s množstvím dalších benefitů.

Jak spravně postupovat při budování biozahrady. FOTO DANIEL KOŠŤÁL

Co je permakultura?

V poslední době se v souvislosti s biozahrádkařením často zmiňuje i pojem permakultura. Jde o co největší přiblížení zahrady k přírodě – o trvale udržitelnou kulturu s maximálním využitím pozemku. Využívá principy přírodních ekosystémů, zohledňuje přirozené vztahy mezi rostlinami navzájem i mezi rostlinami a živočichy a zároveň respektuje místní klimatické a půdní podmínky. Permakulturní zahrada využívá přirozené světlo a srážky, nezná chemická hnojiva, herbicidy ani jiné ochranné postřiky. Intenzivně se místo toho uplatňují různé výluhy z rostlin. Základem permakultury je pestrost, tvoří ji užitkové, ale i dekorativní rostliny vysazené spolu na jedné ploše, pěstitelsky nenáročné, odolné proti chorobám a škůdcům. Jejím posláním je ale hlavně to, aby takováto zahrada svému vlastníkovi poskytla především užitek – prostřednictvím zeleniny, ovoce nebo bylinek. Zahrada v tomto duchu využívá přírodní materiály, nevyžaduje pracné rytí, kopání, každodenní zavlažování ani likvidaci plevele. Základem úspěchu je precizní naplánování a založení. V prvních asi čtyřech až pěti letech po výsadbě bude tato zahrada potřebovat vyšší péči, později se stane téměř bezúdržbovou.

Biozahrada vyžaduje jistou dávku trpělivosti, protože se v plné kráse nezaskví hned. Když se však správně naplánuje a realizuje, jednou z odměn bude i méně pracná péče. FOTO DANIEL KOŠŤÁL

Návrat k tradicím

Biozahrádkaření není v našich končinách úplně novým pojmem – jde o návrat k tradicím našich předků, ale v trochu modernější podobě. V poslední době oslovuje stále více především mladé lidi, jimž není lhostejné životní prostředí. Mnohé biozahrady vznikají i u novostaveb a vytvářejí s nimi docela zajímavý celek. Toho zahrádkaření využívá a vyzdvihuje přirozené zákonitosti přírody jako dobře fungující symbiózy živých tvorů, nesnaží se přírodu předstihnout ani ji nepřirozeně přetvářet (například tvarováním rostlin). Mnozí lidé ale stále pokládají tyto zahrady za příliš chaotické či zpustlé a málo reprezentativní. To je však jen jejich první fáze. Když takovou zahradou projdete, čeká vás přímo překvapivý výsledek. I biozahrada může být totiž přitažlivá, svěží, barevná a voňavá. Dokáže však nabídnout mnohem více než běžná zahrada a díky své rozmanitosti nikdy nepůsobí nudně. Neustále se vyvíjí a láká k experimentům. Z tohoto důvodu je tento typ zahrad stále oblíbenější i u dětí či domácích zvířat. Pro dospělé je toto prostředí ideální k relaxování a načerpávání ztracené energie bez nutnosti myslet na mnoho rutinních zahradních prací. Biozahrady má navíc v oblibě i mnoho užitečných tvorů, kteří nemalou měrou přispívají k dokonalé biologické rovnováze a v konečném důsledku i pohodě obyvatel.

Tento typ zahrad se v poslední době těší oblibě především mezi mladými lidmi. Mnozí však tento koncept pokládají za příliš chaotický a málo reprezentativní. FOTO DANIEL KOŠŤÁL

Při budování biozahrady se vyplatí oslovit odborníka, případně sáhnout alespoň po odborné literatuře či vyhledávat informace na speciálních webových stránkách.

Ideální je, když se při výsadbě použijí domácí druhy rostlin (například plané nebo dávno zapomenuté), jimž vyhovuje naše klima. Exotické rostliny do biozahrady nepatří, ačkoliv v nich můžeme často vidět například fíkovníky. FOTO DANIEL KOŠŤÁL

Pro krásu i užitek

Biozahrada je jiná než zahrada v přírodním stylu. Charakterizuje ji lepší využití prostoru a má i trochu jiné cíle. Jde o typ zahrady, který má přinášet nejen potěšení a pohodu, ale i užitek. Může jít o zeleninu, ovocné dřeviny a keře, bylinky či letničky, jejichž květy se dají konzumovat. Důkladným výběrem užitkových i okrasných rostlin umístěných na vhodná místa a vytvářením rozmanitých smíchaných záhonů se předchází výskytu chorob či škůdců, a tedy i použití agresivních chemických postřiků. Už při výběru zeleniny či ovoce je dobré zaměřit se na rezistentní druhy – mnohé nové kultivary se vyznačují lepší odolností proti chorobám, škůdcům a současným klimatickým výkyvům. Plody „novošlechtěnců“ bývají často chutnější a větší. Totéž platí také o okrasných rostlinách, jejichž nabídka je pro biozahrady skutečně obrovská.

Živiny rostlinám nejlépe dodá kvalitní kompost, výbornou volbou je i zelené hnojení. Použít se dají (hlavně během sezony) i různé rostlinné výluhy (přeslička, kostival, kopřiva), z nichž se připraví hnojivové zálivky. FOTO DANIEL KOŠŤÁL

Nejkrásnější rostliny do biozahrady

Letničky

Aksamitník (Tagetes patula)
Slunečnice (Helianthus annus)
Krásenka (Cosmos bipinnatus)
Jiřina (Dahlia pinnata)
Povíjnice (Ipomea purpurea)
Černucha (Nigella damascena)
Měsíček (Calendula officinalis)
Lichořeřišnice (Tropaeolum majus)

Dřeviny

Bez černý (Sambucus nigra)
Muchovník (Amelanchier leavis)
Růže (Rosa canina)
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Jeřabina (Sorbus aucuparia)
Dřín (Cornus mas)
Líska (Corylus avellana)
Dřišťál (Berberis vulgaris)

Bylinky

Saturejka (Satureja hortensis)
Máta (Mentha piperita)
Rozmarýn (Rosmarinus officinalis)
Levandule (Lavandula angustifolia)
Šalvěj (Salvia officinalis)
Smil (Helichrysum italicum)
Brutnák (Borago officinalis)
Petržel (Petroselinum hortense)
Agastache (Agastache foeniculum)

Rostliny si často samy určí, kde se jim v zahradě líbí a do jakých rozměrů narostou, díky čemuž vznikají přirozené a absolutně originální kompozice, které se člověku ani navzdory velké snaze nepodaří vytvořit. FOTO DANIEL KOŠŤÁL

Co by nemělo chybět

Součástí biozahrady by měly být nejen smíšené záhony (například praktické vyvýšené) či bylinkové spirály, ale též alespoň malá květinová louka, suchá květinová zídka či (koupací) jezírko. Pozemek výborně ohraničí volně rostoucí (i kvetoucí) živé ploty, staré zdi a kmeny stromů, které krásně porostou popínavé dřeviny. Domov by si tu měly najít rozmanité byliny, dřeviny a hlavně stromy, na kterých může hnízdit užitečné ptactvo a které v létě poskytnou přirozený stín. Vytvořit si v ní lze sympatická malá či větší zákoutí, do některého z nich je možné umístit lavičku. Na strom se hodí houpací síť, případně se dá vybudovat trendové zahradní ležení či pozorovatelna, která potěší hlavně děti. Záleží na rozměrech zahrady a preferencích majitelů, ale přeplnit zahradu vším možným též není dobré.

V rámci jednoho místa je vždy dobré soustředit jen druhy s týmiž nároky. U užitkových záhonů je nutné myslet nejen na správné kombinace druhů (rostliny se potom navzájem posilují a chrání), ale i na střídání plodin, které nejsou příbuzné – každoročně je třeba na daném místě pěstovat něco jiného. FOTO DANIEL KOŠŤÁL

Jaké užitkové rostliny zvolit do biozahrady?

V biozahradě by neměla chybět zelenina jako hrách, mrkev, cibule, řepa, různé druhy salátů, špenát, košťáloviny a plodová zelenina. Z ovocných rostlin jsou vhodné šlechtěné kultivary jabloní, hrušní, meruněk, rynglí a broskví i původní a plané ovocné rostliny nebo méně známé druhy jako mišpule, kdouloň, rakytník či temnoplodec. Chybět by neměly ani rybíz, maliny, jahody a angrešt. Biozahrada ale není monokulturou, proto je dobré na místech mezi stromy vytvořit květinovou louku. Mezi zeleninou mohou zase růst vybrané druhy letniček či byliny.

K důležitému vybavení biozahrad patří různé hmyzí skrýše a tzv. hotely, ptačí budky, staré kmeny, kupy dřeva či kamení, díky nimž se prostor stane domovem pro už zmíněné užitečné živočichy. FOTO DANIEL KOŠŤÁL

Výroba vlastního kompostu je v biozahradě mimořádně důležitou činností. Kompostováním se eliminuje hromadící se rostlinný odpad, přičemž samotný kompost je domovem mnoha užitečných mikroorganismů. Tím se zároveň zabezpečí přirozený oběh živin.

TEXT DANIEL KOŠŤÁL
FOTO DANIEL KOŠŤÁL, THINKSTOCK
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.