Jak ulevit trávení?

Přelom roku většině z nás přináší nemalou zdravotní zátěž. Zatímco psychika trpí stresem a spěchem všechno stihnout, na úrovni těla obvykle dostává zabrat naše zažívání. Štědrovečerní hostina totiž bývá pouhým vyvrcholením mnoha akcí, které prosincové dny provázejí. Večírky, setkání s přáteli, výpravy na adventní trhy – to všechno s námi absolvuje i náš žaludek. Když pomineme klid a uvědomělou životosprávu, možná vás mile překvapí, že při rozhašeném trávení najdete první pomoc prakticky v každé spíži. Získá si vás spíše česká trojka, nebo asijské duo?

Kmín

To nejobyčejnější koření (Carum carvi) lidstvo používá bez nadsázky tisíce let. Tradičně se kmín přidával do těžkých jídel, aby se snáz trávila, a pomáhal i při nadýmání a pocitu plnosti žaludku. Jedná se o dvouletou rostlinu, někdy ale vykvétá již prvním rokem. Při pěstování na zahradě mu najděte prosluněné místo, půdu ocení spíš lehčí. Ale pozor, nehnojit! Hnojením byste totiž snížili obsah éterických olejů (především karvonu) a léčivých silic. Můžete zkusit i přísev kmínu do květnaté louky, často se tam udrží několik let. Sklizeň probíhá postupným odstřihováním okolíků, poté vás nemine dosoušení na sítech. Nejvyšší obsah léčivých látek má semeno až po půl roce skladování, tedy zjara následujícího roku, proto se nedoporučuje používat ho hned po sklizni.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Velmi účinný čaj připravíte smícháním 40 gramů kmínu, 30 gramů fenyklu a 30 gramů anýzu. Z této směsi odebírejte vždy po dvou lžičkách na jednu dávku, semena nejdříve roztlučte ve hmoždíři a pak je přelijte vřelou vodou. Vypijte třikrát denně šálek.

Fenykl

Pochází ze Středomoří (Foeniculum vulgare), kde se přednostně využívá jako koření pro rybí kuchyni. V našich oblastech se ale prosadil i jako nepostradatelná léčivka. Zelenavé nažky fenyklu kdysi patřily k povinné výbavě všech novopečených maminek – pomáhaly totiž miminkům snáze přečkat úporné koliky. Dnes už častěji narazíme na granuláty, jenž se snadněji připravují, fungují ale na stejné bázi. Fenykl spolehlivě pomáhá i dospělým – ať už při nadýmání, nebo při nejrůznějších potížích s trávením. Jakožto dvouletá rostlina vytváří semena až druhým rokem. Roste i v přírodě, jistější zdroj ale získáte, když si fenyklvypěstujete ze semen na vlastní zahradě – podobně jako všechny miříkovité. Rostliny z této čeledi se totiž velmi podobají jedna druhé, včetně spousty jedovatých druhů, což jistě riskovat nechcete. Fenykl se sklízí postupně – okolíky se odstřihují celé, nechávají se dosušit a vyklepávají se nad látkou.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Tato léčivka se považuje za pravý zahradní poklad. Dorůstá do výšky postavy, početná světle žlutá květenství krásně doplňují trvalkové a letničkové záhony. Láká rovněž hmyz a včely ze širokého okolí, včetně svého nejznámějšího sympatizanta, otakárka fenyklového, který se na fenykl přímo potravně váže. Na místě se fenykl navíc udržuje bez práce, samovýsevem.

Kurkuma

Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) se botanicky i využitím velmi podobá známějšímu zázvoru (oba se řadí do zázvorovitých). Ne nadarmo se mu říká také indický zázvor, což prozrazuje oblast, odkud pochází a kde se nejčastěji používá. Podle tamější ájurvédské medicíny velmi výrazně ovlivňuje oblast jater – a právě dostatečná a rovnoměrná produkce žluči vede i k dobrému zažívání. Stranou nestojí ani silné antivirové a antibakteriální účinky, za něž kurkuma vděčí antioxidantu zvanému kurkumin. Jako koření i lék se využívá mletý nasušený nebo strouhaný čerstvý oddenek.
Podobně jako u zázvoru se oddenky vysazují do mělké široké misky. Kurkuma se pěstuje jako teplomilná pokojová rostlina, má velmi krásné květy. Mezi její typické znaky patří střídání růstu a vegetačního klidu (listopadúnor), k němuž dochází po odkvětu, kdy listy vadnou a rostlina zatahuje. V době růstu potřebuje teplo, vláhu a dostatek výživy, jinak nenačerpá dost síly k založení květů, které na rostlině vydrží řadu týdnů. Nové listy se objeví až zjara.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Pokud chcete znásobit antioxidační účinky kurkumy, zkombinujte ji se zeleným čajem. Pro lepší zažívání vám ale pomůže i prostý odvar.

Bedrník anýz

Anýz (Pimpinella anisum) zdaleka není jen typickou surovinou do vánočního cukroví. Obsahuje řadu cenných éterických olejů, které umí pomoci právě při křečích žaludku a nadýmání. Jeho příjemná chuť se těší oblibě napříč generacemi, zvlášť v rodinách s dětmi – při nemocích průdušek, které se projevují křečovitým kašlem, totiž umí tyto nepříjemnosti uklidnit.
Jinak anýz milují bylinkáři a farmaceuti i z poněkud zvláštních důvodů – dokáže totiž maskovat nepříjemnou chuť mnoha léčiv a čajů, které by jinak chutnaly příliš trpce nebo hořce. Pěstuje se jako jednoletá bylina, vysévá se do jemně zpracované prohřáté půdy na počátku jara, už od března. Kromě lehčí půdy vyžaduje i slunné stanoviště. Po vyjednocení vykvétá o prázdninách, semena se sklízejí na konci léta, nejčastěji ve druhé polovině srpna a září.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Čaj se připravuje velmi jednoduše – lžičku podrcených semen přelijete šálkem vroucí vody, přikrytou necháte odstát a po zchladnutí budete pít třikrát denně. Sílu anýzu ale můžete využít i tak, že jej budete přidávat do běžných potravin – zavařuje se s ním řepa, okurky, používá se při pečení chleba nebo pečiva. Mladé zelené listy se dají přimíchat i do zeleninových salátů nebo použít na posyp vařené zeleniny nebo brambor.

Zázvor

Už jsme si zvykli, že světlé oddenky zázvoru (Zingiber officinale) neodmyslitelně patří k zimním měsícům, kdy se zázvorový čaj hodí coby spolehlivá bariéra proti nachlazení. Vyniká ale i jako prostředek pro posílení žaludku. Umí totiž prokrvit žaludeční stěnu, a tak vylepšuje fungování tohoto orgánu. Povzbudí i činnost slinivky – a sekrece jejích látek také přispívá k nastartování trávení poté, co potrava opustí žaludek a směřuje do střeva. Ostrá chuť, kterou způsobuje gingerol, zase podporuje střevní peristaltiku. Směs hořčin a éterických olejů působí rovněž antisepticky a eliminuje střevní infekce.
Zázvor se dá poměrně snadno pěstovat i v domácích podmínkách – z oddenků. Ty se vysazují podobně jako zahradní kosatce, tedy vodorovně a mělce. Spadá mezi bahenní rostliny, potřebuje tedy půdu bohatou na živiny, dost vody a prohřáté místo. Můžete ho letnit až do podzimu, vyznačuje se větší odolností než kurkumovník (roste totiž nejen v tropickém, ale i v subtropickém pásmu). Když ale uvážíme, jak snadno zázvor seženete v každém větším supermarketu, nejeví se jeho pěstování jako příliš smysluplné.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Zázvor se dá používat velmi jednoduše, nejen na přípravu čajů, ale klidně i syrový, nahrubo strouhaný. Obstarávejte si jej pravidelně v menších dávkách – čerstvý zázvor totiž ani nemusíte loupat, stačí oddenek omýt.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock