Jaký živý plot: jehličnatý, nebo listnatý?

Živé ploty a stěny patří do každé zahrady. Postarají se o soukromí, vyřeší různé předěly pozemku, a navíc pěkně vypadají. Jaký ale zvolit druh dřeviny? Jehličnaté, nebo listnáče?

Lucie Peukertová, foto autorka

Ačkoliv se může zdát, že se na živý plot hodí každá dřevina, rozhodně tomu tak není. Zvláště u jehličnanů musíte správně vybírat druhy, které si poradí s pravidelným řezem nebo vyštipováním výhonů. Stejně tak by vás mělo zajímat, jak rychle vybraný strom roste. Zatímco cypřišovec Leylandův (x Cupressocyparis leylandii) vytvoří již během několika let vysokou a hustou stěnu, pomalu rostoucímu kleči (Pinus mugo) to trvá nesrovnatelně delší dobu. Doporučuje se proto spíše pro založení menšího optického předělu, který je ovšem méně náročný na údržbu.

Listnáče, nebo jehličnany?

Pokud dáváte přednost zajímavému vzhledu, který se během roku mění, a nevadí vám každé jaro a podzim shrabávat listí, volte živý plot z opadavých listnáčů. Počítat ale musíte s tím, že na konci sezony ztratí listí a na pozemek bude vidět. A ochrana soukromí zpravidla bývá jedním z důvodů, proč živý plot vysazujete.

Oproti tomu většina jehličnanů, které se hodí do tvarovaných živých plotů – s výjimkou například modřínu opadavého (Larix decidua) – patří mezi stálezelené druhy. Pohledovou bariéru tvoří po celý rok a zelené barvy se díky nim dočkáte i v zimě, kdy jí bývá v zahradě pomálu. Ovšem i zde byste měli počítat s určitými minusy. Stálezelené jehličnany jsou až na pár výjimek takřka pořád stejné. Na podzim ani v zimě se nepřebarvují, na jaře nebo v létě je nezdobí žádné pestré květy. Proto někteří například v těch částech zahrady, kde pobývají jen v sezoně, dávají přednost právě listnatým živým plotům.

Zkuste to jinak

Již dávno neplatí, že jedinou možnou variantou pro založení živého plotu jsou zeravy (Thuja). Ty sice na českých zahradách vidíte nejčastěji, ale stále více zahrádkářů objevuje kouzlo jiných druhů, které vypadají zajímavěji. Do stínu a polostínu se hodí tis červený (Taxus baccata). Na světlejší stanoviště pak můžete vysadit i panašované formy. Pokud nechcete plot příliš často tvarovat, zvolte tis prostřední (Taxus x media) v kultivaru Hillii nebo Hicksii. Oba rostou přirozeně sloupovitě a navíc poměrně pomalu, takže řez jim stačí pouze jednou do roka. Naopak jestliže se vyberete rychle rostoucí druhy, vyžádají si častější údržbu, tedy hlavně pravidelné tvarování.

Aby pěkně rostl

Jehličnaté živé ploty jsou na péči vesměs relativně nenáročné, což platí již pro samotnou výsadbu. Rostliny se většinou vysazují do předem vyhloubené rýhy. Další postup se odvíjí od kvality půdy. Pokud je jílovitá a málo kvalitní, přidejte zahradnický substrát a přilepšete sazenicím přídavkem dobře zetleného kompostu. Ovšem nikdy rostliny nedávejte pouze do něj, kořeny by neprorůstaly do okolní půdy a dřeviny by nebyly stabilní. Smíchejte vylepšující materiály, tedy zahradnický substrát a kompost, s původní zeminou v poměru jedna ku jedné. Rostliny si tak mnohem lépe zvyknou na místní půdu a jsou schopny prorůstat dále.

Naprostá většina jehličnatých dřevin vhodných pro tvorbu živých plotů není nijak zvlášť náročná na dodatečné hnojení. Přesto je dobré jim každý rok, hlavně na jaře, dopřát přídavek kvalitních živin. Na trhu seženete pestrou škálu produktů, které jsou určeny přímo pro zahradní dřeviny. Můžete volit mezi rychle rozpustnými hnojivy, která živiny uvolní během krátké chvíle, nebo vyzkoušejte dlouhodobě působící druhy, jejichž granule jsou obaleny speciálním materiálem a ten umožňuje pouze pozvolné uvolňování důležitých prvků. Stromky jsou tak zásobeny postupně a po delší dobu, nedochází k nadměrnému vyplavování živin do půdního podloží, kam již nedosahují kořeny jehličnanů.

Pravidelné tvarování

Žádný jehličnan neroste tak pravidelně, aby jich vysazených několik vedle sebe vytvořilo pěkný a hustý plot. Proto majitelům nezbývá nic jiného než se pustit do tvarování svépomocí. Ještě před tím, než dřeviny vysadíte, si ověřte, jak správně při tvarování postupovat. Ne všechny totiž rostou tak bujně, aby se daly tvarovat ručními plotovými nůžkami nebo plotostřihy. Například borovice kleče vyžadují mnohem citlivější zásah spočívající ve vyštipování koncových výhonů. U většiny ostatních si lze práci zjednodušit buď ručními plotovými nůžkami, anebo plotostřihy.

• Ruční nůžky umožňují i detailní tvarování, kvůli fyzické náročnosti se ale hodí jen pro menší živé ploty. Ocení je i majitelé zahrad v hustě zastavěné lokalitě, kde by mohl sousedům vadit hluk motorů plotostřihu.

• Plotostřihy mohou mít několik typů pohonů. Buď můžete zvolit elektrické, které jsou cenově dostupné, ale při práci vám bude překážet elektrický kabel. Koupíte-li si bateriový, oceníte jeho nízkou hmotnost, ovšem smířit se musíte s o něco nižším výkonem a některé značky bývají dražší. Benzinové plotostřihy jsou zase těžší, takže vás mohou již po krátké době bolet ruce i záda, ale jsou opravdu výkonné, a tak si poradí i s většími živými ploty z bujně rostoucích dřevin.

Aby živé ploty neřídly

Poměrně častým neduhem jehličnatých živých plotů je jejich řídnutí. V některých částech mohou rezivět celé větve, což má mnoho důvodů. Abyste těmto neduhům zabránili, snažte se dřeviny tvarovat častěji, u rychle rostoucích druhů se doporučují dva řezy ročně, a to přibližně v červnu a v druhý v srpnu. Díky tomu nemusíte odstraňovat tak velké části větví jako při jediném stříhání v sezoně. Dřeviny se tak mnohem více zahustí. Živému plotu by neměly clonit žádné stavby nebo jiné rostliny. Jinak počítejte s odumíráním některých větví. Stejně tak stromkům na jaře dopřejte kvalitní hnojivo a při dlouhodobých suchách zalévejte.

Výhody a nevýhody

Stálezelené jehličnaté živé ploty

+ celoroční zajištění soukromí a pohledové clony

+ díky barvě jehlic umožňují skvěle vyniknout jiným rostlinám, které jsou předsazené před plotem

+ pomalá výměna jehlic, takže nevzniká moc odpadu

– spadané jehlice okyselují půdu v okolí plotu

– jen omezený sortiment snáší pravidelné tvarování

– některé z běžně používaných druhů rostou velmi pomalu

– celoročně stejný, mnohdy až nudný vzhled

– některé druhy nesnášejí hlubší řez

– v některých podmínkách nepůsobí přirozeně

Opadavé listnaté živé ploty

+ atraktivní změna vzhledu a barvy od jara do podzimu

+ druhy s jedlými plody představují důležitý zdroj potravy pro volně žijící živočichy

+ široké možnosti uplatnění v zahradě

+ naprostá většina druhů se dá tvarovat nůžkami i plotostřihem, zaštipování se nepoužívá

+ hodí se do téměř každé zahrady

– na podzim a v předjaří produkují velké množství listí, které je nutné kompostovat nebo odvézt na skládku biologického odpadu

Jehličnany vhodné pro tvarované živé ploty

Chamaecyparis lawsoniana – cypřišek Lawsonův

Picea abies – smrk ztepilý

Picea omorika – smrk omorika

Picea pungens – smrk pichlavý

Pinus mugo – borovice kle

Taxus baccata – tis červený

Taxus x media – tis prostřední – dostupný v mnoha kultivarech

Thuja occidentalis – zerav západní – dostupný v mnoha kultivarech

Thuja plicata – zerav obrovský

Tsuga canadensis – jedlovec kanadský

Cupressocyparis leylandii – cypřišovec Leylandův

Listnáče vhodné na živé ploty

Fagus sylvatica – buk lesní

Carpinus betulus – habr

Ligustrum vulgare – ptačí zob

Prunus laurocerasus – bobkovišeň

Buxus – zimostráz

Berberis – dřišťál červenolistý

Pyracantha – hlohyně

Spiraea van Houtei – tavolník

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2017.