Jarní práce v ovocné zahradě
Březen s teplotami nad nulou je mimořádně vhodný pro řez stromů, neboť už nehrozí namrznutí ran, a také bývá zcela jasné, které výhony byly poškozené v průběhu zimy. Tuto dobu také využijte k odstranění posledních […]
Březen s teplotami nad nulou je mimořádně vhodný pro řez stromů, neboť už nehrozí namrznutí ran, a také bývá zcela jasné, které výhony byly poškozené v průběhu zimy. Tuto dobu také využijte k odstranění posledních mumifikovaných plodů z korun ovocných stromů, pokud jste to už neudělali na podzim nebo v průběhu zimy. Prací, které vaše ovocná zahrada potřebuje, je však více.
Jako první se provádí řez těch ovocných druhů, u nichž by pozdější zásah vedl k poškození už narašených výhonů. To jsou především angrešty a rybízy, ale také lísky, maliníky a ostružiníky, neboť všechny tyto druhy raší velmi brzy. V časném termínu je vhodné provést řez také nektarinek a broskvoní, navíc je nezapomeňte ošetřit proti kadeřavosti. Nedělejte to opačně – pokud byste nejprve nanesli ochranný přípravek a teprve potom následoval řez, zbytečně byste prostředkem plýtvali i na ty části koruny, které pak odstraníte. Následně se řez provádí u jabloní, hrušní, třešní, višní, ale i borůvek a slivoní. Nakonec si nechte teplomilné druhy, tedy například meruňky a mandloně. U jakéhokoli druhu je možné posunout termín řezu až do doby kvetení. Doporučuje se to udělat, chcete-li například oslabit intenzitu růstu. Řez ořešáků se provádí až v květnu.
Výsadba a dosazování dřevin
Březen je nejvhodnější měsíc i pro výsadbu ovocných dřevin, ať už stromů či keřů. Vždy počkejte na rozmrznutí půdy, aby se nové sazenice měly šanci bezproblémově ujmout tak, že si vytvoří dostatek nových vlásečnicových kořínků ještě před nástupem plného jara. Při nákupu nových výpěstků dopředu myslete na to, v jakém tvaru je budete chtít pěstovat, tomu je třeba přizpůsobit výběr podnoží i odrůdy.
Při výsadbě dodržujte několik základních pravidel:
-
Do výsadbové jámy nepřidávejte umělá či agresivně působící čerstvá organická hnojiva, která by okamžitě spálila nově rašící citlivé kořínky. Naopak rohovina nebo dobře vyzrálý kompost jsou vhodné.
-
Abyste zabránili mechanickému poškození nových kořínků, přidejte ke stromkům opěrné kůly.
-
Vysazené stromky nezapomeňte pravidelně zalévat.
Důležitou součástí péče o nové stromky je výchovný povýsadbový řez, kterým se upravuje poměr mezi podzemní a nadzemní částí dřeviny ve prospěch kořenů. Pomůže tak rostlině bezproblémově se ujmout a rychle obnovit růst. Korunky je třeba zkrátit a prostříhat opravdu razantně, někdy až drasticky, vždy ale podle zamýšleného pěstitelského tvaru.
Opěrné kůly
Oporu potřebují jak nově, tak na podzim vysazené dřeviny. Pokud jste to před zimou z jakéhokoli důvodu nestihli udělat, chybu napravte co nejdříve na jaře. Dřevo, ze kterého se kolíky vyrábějí, by mělo být pevné, ideálně akátové. Konec zapuštěný do půdy se doporučuje opálit nad ohněm, dále tak vydrží. V obchodech koupíte i opěry kovové a plastové.
V případě, že jste opory ke stromkům umístili už na podzim, nyní překontrolujte úvazky a ty uvolněné přitáhněte. Je čas zkontrolovat také celé opěrné konstrukce a opravit je.
První ochranná ošetření
V březnu se také začíná s prvními ochrannými zásahy proti chorobám a škůdcům, například se ošetřují broskvoně proti kadeřavosti, kterou způsobuje infekce houby Taphrina deformans. Postřik provádějte sirnatými nebo měďnatými přípravky v době intenzivního nalévání pupenů, ještě než přijde fáze takzvaného myšího ouška. Poté už je ochrana neúčinná.
S přezimujícími škůdci si zpravidla dokáže poradit drobné ptactvo, chemický postřik se tedy neprování automaticky, ale jen po předchozí pečlivé kontrole konců letorostů. Pokud na nich objevíte vajíčka, ochranný zásah raději proveďte, a to na počátku rašení pomocí olejových preparátů.
Při rychlém nástupu jara se doporučuje právě v těchto týdnech provést i první zásah proti strupovitosti jabloní. Odrůdy citlivé na toto onemocnění se ošetřují těsně před rašením. Do kvetení jabloní či hrušní byste měli stihnout dva až tři postřiky. Podle možností vybírejte takové prostředky, které účinkují i proti padlí, do roztoku lze přidat také listové hnojivo a v případě potřeby také látku účinnou proti mšicím.
Nezapomínejte ani na ošetření bází kmenů, z nichž vyrůstají výmladky podnoží. Jsou nežádoucí, protože stromům ubírají živiny i vodu, zbytečně zahušťují porost a nezřídka se stávají i zdrojem nákazy. Odstraňují se během předjarního řezu ostrými nožem, slabší výhony se dají i vyškubnout rukou. Plevel vyrůstající pod stromy odstraňte mělkou okopávkou nebo vhodným herbicidem.
Jahodník
Pozornost po zimě věnujte i jahodištím. Jednotlivé trsy opatrně zbavte suchých listů, které se mohou stát pro mladé vyvíjející se listy zdrojem nákazy houbovými chorobami. Z porostu vyhrabte i zbytky slámy, pokud jste ji v loňském roce na záhon nastýlali. Půda se tak rychleji prohřeje. Přidejte vhodné hnojivo, které mělce zapravte motyčkou do svrchní vrstvy půdy.
Březen se samozřejmě hodí i pro založení nových jahodišť či pro dosazení odumřelých sazenic. Dejte přednost sadbě ze specializovaných prodejen, kde máte záruku, že kupujete zdravé rostliny. Pro dosadbu jsou nejvhodnější sazenice prodávané v multipacích, při výsadbě neutrpí šok a rychle se ujímají. Nově vysazené jahodníky nezapomeňte obden zalévat.
Kompost
Na jaře se postarejte i o kompost. Ten loňský přeložte a spodní zetlelou část po prosetí využijte pro přihnojení zahrady. Hrubší nerozloženou složku vraťte zpět, přidejte zbylou slámu z jahodiště, vyhrabané listí a podrcené větve, které zůstaly po zimním řezu. Kompost můžete vylepšit i mletým vápencem a občas ho trochu zalít, abyste urychlili proces rozkladu.
Marián Komžík, foto archiv autora
Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017.