Je čas vysazovat česnek

Je lepší sázet česnek v říjnu, nebo v listopadu? Podle odborníků byste neměli spěchat a volit pozdější termín.

Teplé dny sice pomáhají dobře zakořenit na podzim vysazeným stromům, trvalkám i cibulovinám, ale také svědčí půdním bakteriím, včetně těch patogenních, které napadají rostliny a způsobují jejich onemocnění. To je jeden z důvodů, proč by se měl česnek sázet až v době, kdy se zemina ochladí pod devět stupňů. Existují však i další. V teple cibulky nejen vytvoří kořeny, což je žádoucí, ale mohou začít i nepřiměřeně rychle rašit, někdy se objeví výhonky na povrchu půdy ještě před Vánocemi a to je špatně. Rostliny jsou pak daleko více ohroženy nikoli jen mrazy, ale hlavně hnilobou, kterou způsobuje kolísání teplot, dlouhodobé deště nebo tající sníh.

Moření chrání
Před houbovými infekcemi i půdními škůdci lze česnek chránit mořením. Používá se k tomu tradičně Sulka (Sulka-K nebo Sulka extra), která obsahuje síru a ta chrání stroužky před napadením háďátkem zhoubným či vlnovníkem česnekovým přežívajícím v půdě. Pomáhá i proti houbovým chorobám, stejně jako mořidlo Rovral Aqua Flo. Stroužky se máčí aspoň tři hodiny, lépe pak přes noc v roztoku, který vyrobíte ze čtyřiceti mililitrů Sulky a litru vody o teplotě kolem dvaceti stupňů. Po vyndání česneku ho schovejte, lze ještě rozředit a použít na zalití záhonu.

V přírodních zahradách můžete česnek chránit popelem ze dřeva – do brázdy, kam stroužky sázíte, ho nasypte slabou vrstvu. Vysoký obsah draslíku a dalších prvků také ochrání rašící kořeny před nákazou.

Jak vysazovat?
Česnek před sázením nikdy neloupejte! Vysazuje se špičkou nahoru, zaobleným bříškem po směru řádku, a to hlouběji než jarní – mělo by být nad ním šest až osm centimetrů půdy. Zkušení zahradníci ho do záhonu jen vmáčknou, lepší je ale používat lopatku, kterou si uděláte hlubší rýhu. Sázecí kolík není vhodný, protože pod stroužkem může zůstat vzduchová kapsa a kořeny by neměly kam růst.

Sadbu je třeba kupovat nejlépe certifikovanou, tedy od pěstitele nebo ze zahradního centra. Měla by být označena názvem odrůdy, pěstitelem a určitě i číslem nebo kódem uznávacího listu či jiným dokladem o původu. Mezi odrůdy vhodné pro podzimní sázení patří ´Benátčan´, ´Dukát´, ´Unikát´, ´Havran´, ´Anton´, ´Havel´, ´Lukan´, ´Václav´nebo ´Karel IV.´. Výsadba běžného česneku, který koupíte v zelenině, je samozřejmě možná, ale hrozí, že vám nevzejde. Nikdy nevíte, zda jde o jarní, podzimní, tuzemský nebo z ciziny. Pokud třeba vysadíte na jaře podzimní odrůdu, může se stát, že vám vyroste jen nedělená česneková palice.

Místo pěstování
Česnek potřebuje záhon na slunném místě a sušší půdu, zvlášť v době dozrávání. Nemá rád organická hnojiva, řadí se mezi plodiny třetí trati. Dobrou předplodinou jsou pro něj luskoviny, které v půdě nechají nižší, ale přesto dostatečné množství dusíku. Po sklizeném česneku, který opouští záhon poměrně brzy, je ještě dost času na výsev hořčice nebo polníčku.

Pokud mu přece jen chcete dodat živiny, zvolte Cererit – neobsahuje chlor, na který je česnek citlivý. Jestliže jej pěstujete jako doplňkovou rostlinu, která jiné chrání před chorobami či škůdci, například na okrajích vinohradů, jahodišť nebo u vysokých zeleninových záhonů, žádné hnojení není potřeba.

Pravidelně střídejte záhony, kam ho vysazujete. Na témže místě by se měl pěstovat nejdříve po čtyřech až pěti letech, v případě, že bylo zasažené chorobou, například nebezpečnou bílou sclerotiniovou hnilobou, interval prodlužte minimálně na osm až deset let. Pozor, proti této chorobě moření není účinné.

Česnek a kombinované záhony
Pokud chcete vysadit česnek na záhon s jinou zeleninou, pečlivě vybírejte druh. Velmi dobře se mu bude dařit v sousedství jahodníku, okurky, póru, mrkve, rajčete a cibule nebo ve společnosti ovocných stromků a růží. Naopak ho nesázejte do blízkosti košťálovin a fazole. Toto pravidlo platí pro takzvané společné pěstování, kdy se střídají plodina po řádcích. Záhon česneku a záhon košťálovin vedle sebe mít můžete.

Výhody a nevýhody podzimní výsadby

Výhody:
Nový česnek sklízíte o několik týdnů dříve, rané odrůdy už v červnu.
Využijete pozemek po sklizené zelenině, pokud je čistý a nezaplevelený.
Nabídka podzimní sadby bývá širší než jarní.

Nevýhody:
Někdy je těžké dobře odhadnout termín a časná výsadba vede k příliš rychlému rašení, česnek snadno napadá plíseň a hůře přezimuje.
V těžké půdě česnek špatně raší a často hnije, na jaře ho nelze dosadit.
S blížícím se koncem sezony se krátí čas pro potřebnou přípravu, tedy namoření.

Jarní výsadba česneku

Dříve se drtivá většina česneku vysazovala na podzim, dnes je tomu naopak. Je ale nutné připomenout, že sadbu si přesto musíte obstarat už na podzim, vhodné jsou například odrůdy ‚Japo II‘, ‚Lumír‘ a ‚Matin´. I když je jich k dispozici daleko méně než podzimních, má jarní termín spoustu výhod: porost rychle vzchází, rostliny uniknou náletu nebezpečného škůdce houbomilky česnekové, která bez ochrany zcela zničí na podzim vysazený česnek. Také lépe poroste, protože stroužky neležely přes zimu ve vlhké půdě. Jestliže máte na zahradě těžkou a chladnou půdu, je jarní výsadba jediná možná.

Dagmar Cvrčková, foto Shuttestock