Jedlý živý plot

Živý plot nemusí být jen fádní řada jehličnanů, která jako přirozená bariéra vymezuje pozemek a brání soukromí majitelů. Lze ho pojmout mnohem originálněji a zajímavěji. Například když sem vysadíte několik keřů s jedlými plody.

Jedlý živý plot se v podstatě neliší od toho klasického. Jde opět o řadu dřevin, které oživují a nenarušují ráz krajiny. Jen je vysazený ze dřevin, které mají jedlé plody. Ty ale nemusejí být určené pouze pro lidskou spotřebu. Stromy a keře jsou totiž přirozeným úkrytem a hnízdištěm ptáků. Plody, které na dřevinách dozrávají, jsou pro ně cennou potravou, a to zejména v zimním období. Ale vyhledávají je i další živočichové, kterým příjemně zpestřují jídelníček.

Když myslíte na sebe

Rozhodnete-li se pro živý plot jedlý i pro člověka, vysaďte do něj nejčastěji jádroviny, jako jsou jabloně, hrušně a kdouloně. Ty se pěstují v nejrůznějších kordonech a palmetách, které lze různě tvarovat. Za ovocnou stěnu je možné dokonce považovat i štíhlé a superštíhlé vřeteno. Není možné vynechat ani sloupovité tvary, které v posledních letech zažívají velikou popularitu.

• Když se rozhodnete využít úrodu jen pro svoje potřeby, myslete na to už dopředu a přizpůsobte tomu druhové i odrůdové složení vysazovaných dřevin. Když ho vysazujete z dřínu, který chcete nechat vykvasit, jako základ výsadby použijte jednu odrůdu, která dozraje v jednom termínu. Naopak plánujete-li plody trhat a konzumovat průběžně, vysaďte si směs druhů, které dozrávají postupně.

• Zvláštní kategorii tvoří takové jedlé ploty, kdy se majitelé rozhodli ty klasické vylepšit vhodnými ovocnými dřevinami. K tomu se hodí zejména popínavé typy, jako je aktinidie, schizandra, akébie a také keře stolní vinné révy. Využít však můžete i ostružiníky a maliníky, jejich některé druhy mají totiž sklon pod tíhou úrody lehat. Vysazují se proto k opoře, kterou zde nahrazuje plot a jiné dřeviny. Dají se využít i keře zimolezu kamčatského, nižších druhů hlohů, ale i angreštů, rybízů či maliníku s pevnými samonosnými výhony.

• Do živých plotů lze vysazovat i méně známé druhy, třeba skupiny skořápkovin, jako jsou mandloně či lísky.

• Vedle kulturních ovocných druhů máte na výběr i ovocné keře, které rostou volně v přírodě. Mezi nejběžnější sortiment tedy patří rakytníky, dříny, muchovníky, bez černý, arónie černoplodá, mahonie či některé druhy dřišťálů. Pokud to prostor dovoluje, můžete je doplnit ještě vyššími druhy, jako jsou hlohy, jeřáby, ale i myrobalány a mišpule. Jako hustý podrost se dá využít i zimolez kamčatský, kdoulovec, růže dužnoplodá, kustovnice čínská, z tuzemských druhů třeba keře trnek či růže šípkové.

Pravidla pro jejich pěstování

Při výsadbě jedlého plotu je třeba myslet na to, že potřebuje pravidelnou péči a přístup z více stran. Proto ty přísně tvarované nevysazujete na samotný okraj pozemku, ale spíš jimi oddělte jednotlivé partie uvnitř zahrady. Mezi ty méně náročné patří například ploty z dřínu, který stačí zastřihávat jednou za rok, a to i plotostřihem.

Aby živé ploty splňovaly svoji základní funkci, tedy rozdělovaly nebo ohraničovaly pozemek, musí být dostatečně husté a především také vysoké. Jejich celkovou výšku je třeba přizpůsobit nejen vašim představám, ale i velikosti a tvaru pozemku. Pokud máte parcelu úzkou nebo se v její blízkosti nachází budova, vyhněte se vysokým a volnějším tvarům. Naopak na velkých zahradách si můžete vysadit pestrý volně rostoucí plot s několika výškovými stupni.

Stejně jako o živé ploty z jehličnanů se i o ty ovocné musíte náležitě starat, tedy hlavně provádět pravidelný řez. Jak často budete muset vzít do rukou tvarovací nůžky, záleží na tom, zda máte plot přísně tvarovaný, méně přísně tvarovaný nebo volně rostoucí.

Nejčastěji se ale lze setkat s volně rostoucími jedlými živými ploty, které řez potřebují jen minimálně. Tvarují se zpravidla pouze v prvních letech po výsadbě a následně jen sporadicky podle potřeby. Kombinují se u nich ovocné druhy nejen z odlišných skupin dřevin, ale i různé výšky, často je doplňují i stromy, které dodají ovocné stěně další rozměr. Tato variabilita působí velmi přirozeně a v případě správné volby dřevin i velmi pohledně.

Nepodceňujte zalévání

Jedlé ploty jsou na rozdíl od těch klasických také náročnější na výživu. Plody totiž odčerpávají značnou část živin, které je potřeba doplnit, proto se doporučuje dřeviny čas od času přihnojit vícesložkovým hnojivem. Podobně je to i s vláhou. Aby ovoce dorostlo do dostatečné velikosti, dopřejte rostlinám optimální závlahu. V suchých létech je tedy potřeba vysazené dřeviny pravidelně zalévat, jinak bude vaše sklizeň minimální.

Na ochranu nejsou živé ploty náročné nikoli proto, že by samy o sobě nějak odpuzovaly škůdce, ale protože se vysazují z odolných druhů, které žádnou ochranu nevyžadují. Výjimku tvoří jednodruhové ploty vysazené z jabloní či hrušní. Ale i v tomto případě je dobré snížit postřiky na minimum tím, že vyberete a vysadíte rezistentní odrůdy.

Vlastní zdroj vitaminů

Pokud se rozhodnete vysadit si na zahradě či kolem ní jedlý plot, svého rozhodnutí určitě nebudete litovat. Nejenže tak ochráníte svůj majetek a soukromí, ale přispějete i k biodiverzitě místa, kde žijete. Velký význam má takový plot i pro živočichy a ptáky. Ti se vám odvděčí nejen zpěvem, ale především vám pomohou v boji proti škodlivému hmyzu. Zvláště v zimním období intenzivně zbavují ovocné stromy vajíček škůdců, které nacházejí hlavně na koncích letorostů.

Plody, které z těchto výsadeb sklidíte, mohou být také významným obohacením vašeho jídelníčku. Netradiční ovocné druhy jsou často daleko významnější a bohatší na minerály a vitaminy než ty klasické. Zvlášť pokud vyberete odolné druhy, které není třeba chemicky ošetřovat, tento efekt se ještě zvyšuje. Plody se snažte konzumovat především čerstvě utržené, přebytky se samozřejmě dají zpracovat obvyklým způsobem. Část úrody na keřích vždy nechte.

Marián Komžík, foto autor

Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2017.