Image004-11.jpg

Když vám dělají radost letničky

03. 06. 2019
Diskuze (0)
Sdílet

Letničky nabízejí veškeré barvy a tvary květů, jaké si jen můžete přát. Oproti trvalkám vám sen o rozkvetlé zahradě splní ještě letos. Letničkový záhon může mít desítky i stovky podob. Záleží na vás, zda zvolíte […]

Letničky nabízejí veškeré barvy a tvary květů, jaké si jen můžete přát. Oproti trvalkám vám sen o rozkvetlé zahradě splní ještě letos.

Letničkový záhon může mít desítky i stovky podob. Záleží na vás, zda zvolíte barvy výrazné nebo jemné pastelové odstíny, exotické tvary nebo spíše takové, které připomínají luční květiny. Jen je třeba vždy vybírat z druhů se stejnými nároky na pěstování a počítat s tím, že brzy vyrostou – zatímco některé mohou být i tři metry vysoké, jiné zůstanou velmi nízké. Výběr vám zjednoduší již namíchané letničkové směsi.

Nejen do záhonů

Letničky lze pěstovat na samostatných záhonech, které tak mohou každý rok získat docela novou podobu. Jsou ovšem i vděčnou součástí trvalkových výsadeb, zvláště zpočátku vyplní prostor mezi nimi, než se rozrostou. Ale mohou tady zůstat i nadále. Pokud zvolíte druhy menšího vzrůstu, jako jsou černuchy nebo sluncovky, nehrozí, že by trvalky utiskovaly. Vyplní také mezery po jarních cibulovinách zatahujících v létě listy. Vysoké krásenky můžete ve skupinách vysít mezi růžové keře – ne všechny kvetou až do zimy, ovšem tyto letničky ano.

Vděčné jsou samozřejmě do nádob, mnohé oblíbené balkonovky jsou právě letničky. Popínavé druhy jako hrachory, vilec, svlačec a jiné rychle vylepší plot i pergolu. A konečně jedlé druhy, u nichž se sklízí především květy, lze pěstovat přímo mezi zeleninou.

 

Pěstování z přímého výsevu

Letničkové záhony lze sice zakládat již v dubnu, ale teprve po odeznění posledních mrazíků můžete sít a sázet bez omezení i náročnější druhy. Spěchat není třeba, rostou rychle, a tak i záhony založené na konci května vás budou těšit po celé léto a podzim.

Rostliny vysejte na dobře vyčištěnou půdu, protože plevel by právě vzešlé sazenice utiskoval. Později, až se rozrostou, ho vytěsní samy. Semena rovnoměrně rozhoďte na plochu v množství, které je uvedeno výrobcem na sáčku. Také si na něm přečtěte, jaké jsou doporučené vzdálenosti mezi letničkami, počítejte však i s jistými ztrátami. Semena lehce zapravte do půdy hráběmi, nebo zasypte tenkou vrstvou lehké zeminy. Poté je pravidelně zavlažujte, aby začala klíčit, pokračujte i když vzejdou, zaschnout nesmíte nechat ani vzešlé sazenice. Pomůže netkaná bílá textilie, která udržuje vlhčí mikroklima, rostliny chrání i před nočním chladem. Zalévat můžete i přes ni.

U letniček s dlouho dobou vývoje, jako jsou petúnie, lobelky, gazánie, verbeny či hledíky je třeba vysazovat již předpěstované sazenice. Tyto druhy se pěstují především v nádobách, ovšem záhon mohou zpestřit také.

 


Letničky na slunce, vyžadující dostatek vláhy

Pokud těmto letničkám dopřejete slunce a zároveň hodně vody a výživy, dovedou krásně a hodně narůst za krátkou dobu. Ostatně, mnohé jsou citlivé na mrazíky a vysít byste je proto měli právě až v průběhu května. Některé z nich jsou navíc jedlé a léčivé, takže jejich květy zpestří letní grilování nebo uleví při nejrůznějších potížích.

Půdu se vyplatí již předem vylepšit vyzrálým kompostem. V průběhu sezony pak jednou týdně do zálivky přidávejte hnojivo, ideální jsou například zkvašené slepičince. Pokud zkombinujete trvalky vysoké i nízké či přímo plazivé, půdopokryvné, povrch záhonu časem samy zakryjí a budou si tak šetřit vláhu i bránit plevelům v růstu.

 


Slunečnice roční (Helianthus annus) bude působit jako dominanta záhonu, zvláště pokud zvolíte vysoké odrůdy. Vysít však můžete i slunečnice trpasličí, s velkými květy, avšak nízkým stonkem. Barvy úborů mohou být klasické, ale i červené, vínové, oranžové…

 


Sléz maurský (Malva mauritiana) patří také mezi vysoké letničky, navíc se bohatě větví i do šířky. Od léta do zimy bude pokrytý purpurovými květy, které můžete sbírat a přidávat je do salátu, usušit na léčivý čaj nebo z nich zastudena připravit macerát. Potřebuje oporu, stačí pár prutů.

 


Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) vyniká zářivými květy, které jsou navíc jedlé a léčivé, podobně jako ostřeji chutnající listy. Pomohou vám při zánětu dýchacích i močových cest. Zvolit můžete nízké nebo pnoucí variety, které poslouží i jako půdopokryvné.

 


Brutnák lékařský (Borago officinalis) je až metr vysoká, bohatě olistěné a mohutná letnička. Květy jsou menší, ale jejich blankytnou barvu nelze přehlédnout, na rostlině se postupně objevují až do zimy. Láká opylovače a ochutnat je můžete i vy, jedlé jsou květy i listy, které je lepší konzumovat spařené jako špenát.

 


Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je svými léčivými účinky známý, z květů vyrobíte i hojivou mast, nebo jejich plátky po usušení ozdobíte kořenící směsi. I co do vzhledu patří k nejvděčnějším letničkám, vybrat si můžete z nesčetných variet. Je sice poměrně nenáročný, ale pokud mu poskytnete dostatek slunce a vláhy, bude dobře růst a netrpí chorobami.

 

Mezi tyto letničky ještě patří:

luštěnice trnitá (Cleome hassleriana), ostruhatka Barbeřina (Diascia barberae), kokarda sličná (Gaillardia pulchella), slézovec tříměsíční (Lavatera trimestris), měsíčnice roční (Lunaria annua), slézovka trojklanná (Malope trifida), hledíkovka (Nemesia) hybridy, cínie sličná (Zinnia elegans), skočec obecný (Ricinus communis), třapatka srstnatá (Rudbeckia hirta), vitálka položená (Sanvitalia procumbens), klanokvět (Schizanthus x wisetonensis), aksamitník vzpřímený (Tagetes erecta), aksamitník rozkladitý (Tagetes patula),

 


Letničky na slunce snášející sucho

Do zahrady můžete vysít a vysadit i letničky, které potřebují hodně slunce, ale zároveň se spokojí jen s minimem vody a obvykle nevyžadují ani příliš mnoho živin. Vláhu potřebují, jen dokud se neujmou a jejich kořeny se nerozrostou. Poté vydrží i v horkém létě prakticky bez zálivky. Přemokření nesnášejí, proto se vysévají do vylehčené půdy, která snadno odvádí přebytečnou vlhkost. To, zda je rostlina nenáročná na vodu, poznáte obvykle z jejího vzhledu. Mívá menší, často velmi úzké listy – z malé plochy se odpaří vody méně.

 


Krásnoočko dvoubarvé (Coreopsis tinctoria) má asi třícentimetrové květy, ovšem ve velmi hojném počtu. Keříky mohou být dle odrůdy vysoké od dvaceti do sto centimetrů a rády jako podpěru využijí okolní letničky rostoucí vedle.

 


Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus) vás odmění množstvím až devíticentimetrových květenství pastelových barev od léta až do zimy. Je zcela nenáročná, přitom vysoké kultivary dorůstají až do dvou metrů. Originální je odrůda Seashells se svinutými korunními lístky

 


Černucha damašská (Nigella damascena) je třicet až padesát centimetrů vysoká a dvacet centimetrů široká letnička, která může vykvést již za dva měsíce poté, co ji vysejete. Jediná rostlina vytvoří i stovku květů, ovšem ty brzy vadnou, proto ji můžete dosívat ještě v červnu i červenci. Plody, ve které se promění, jsou krásné v suchých vazbách i na záhoně.

 


Sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica), zvaná též kalifornský máček, je subtilní letnička s velkými květy zářivých, obvykle teplých barev, připomínajících mák. Je naprosto nenáročná na půdu a bez problémů snáší sucho. Ovšem květy otvírá jen na slunci.

 


Mák vlčí (Papaver rhoeas) je symbol léta, může zdobit nejen okraje polí a cest, ale i zahradu. Vyšlechtěny jsou i plnokvěté zahradní kultivary. Kvete poměrně krátce, ale i tak ho nepřehlédnete.

 

Mezi tyto letničky ještě patří:

tařicovka přímořská (Lobularia maritima), šalvěj šarlatová (Salvia coccinea), šalvěj pomoučená (Salfia farnacea), šalvěj zahradní (Salvia viridis), smil listenatý čili slaměnka (Xerochrysum bracteatum), chrpa modrá (Centaurea cyanus), šater ozdobný (Gypsophila elegans), smilek růžový (Helipterum roseum), šrucha velkokvětá (Portulaca grandiflora).

 


Letničky do stínu

Většina letniček miluje slunce a bohatě pokvete, jen pokud jim dostatek paprsků dopřejete. Najdou se však mezi nimi výjimky, kterým se bude dařit i ve stínu a polostínu.

 


Pryšec třezalkovitý (Chamaesyce hypericifolia) tvoří až půl metru vysoký a široký keř, který je od léta do podzimu ozdoben bílým květenstvím. Snáší slunce i stín, kde jeho bílé květy obzvlášť pěkně vyniknou. Poradí si i s nedostatkem vláhy, ale pokud mu trochu vody a hnojiva dopřejete, lépe poroste. V květnu se vyplatí dát na záhon přímo sazenice, které jsou k dostání v kultivarech různé velikosti.

 


Hajnička (Nemophila menziesii) je blankytně kvetoucí letnička, vysoká zhruba dvacet centimetrů. Na polostinném nebo stinném místě a v kypré půdě může vytvořit krásné kvetoucí koberce. Jako i mnohé další letničky se snadno množí samovýsevem.

 


Netýkavka (Impatiens walleriana) zvaná též pilná Lízinka kvete skutečně od května až do listopadu. Větvené rostliny mohou být až půl metru vysoké a široké, většina kultivarů je však drobnější. Kvete bíle, růžově, červeně, oranžově, vynikne především ve větších skupinách. Vysazujte ji v půli května přímo ven, do humózní půdy. Vyžaduje dostatek vláhy, delší sucho se projeví na vzhledu i zdraví. Prospěje jí i pravidelné přihnojování. Podobný vzhled i nároky mají novoguinejské hybridy netýkavek.

 


Kejklířka žlutá (Mimulus luteus) je letnička nejen stínomilná, ale prospívá jen ve velmi vlhkém a dokonce i trvale mokrém substrátu. Svými zářivými květy může zkrášlit břehy zahradního potůčku nebo jezírka.

 

Mezi tyto letničky ještě patří:

pochvatec šišákový alias africká kopřiva (Plectranthus scutellarioides) či užanka líbezná (Cynoglossum amabile).

 

Viola Martinková, foto Shutterstock

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě
Sdílejte článek

Diskuze