Dovolenou o prázdninách si vybírají hlavně rodiče školních dětí, řada lidí si ale bere volno už v červnu nebo naopak až v září. Letní měsíce tak může mnoho zahrádkářů strávit doma na zahradě a věnovat […]
Dovolenou o prázdninách si vybírají hlavně rodiče školních dětí, řada lidí si ale bere volno už v červnu nebo naopak až v září. Letní měsíce tak může mnoho zahrádkářů strávit doma na zahradě a věnovat se zelenině, která potřebuje nejen častou závlahu, ale i pozorný dohled, péči a kontrolu zdravotního stavu.
Košťáloviny potřebují k dobré úrodě tři věci
– vodu, výživu a čas.
Mnohdy se jedná o plodiny s dlouhou dobou pěstování, tedy košťáloviny (s výjimkou kedlubnů) a plodovou zeleninu. Plodové zelenině se věnujeme často, košťáloviny však díky svým zvýšeným nárokům stojí trochu stranou zájmu.
Dobré stanovištěVelké košťáloviny, tedy zelí, květák, kapusta, brokolice a růžičková kapusta, ke kterým se řadí i o trochu méně náročný kadeřávek a obří kedlubny, potřebují místo s hlubokou kvalitní půdou. Vyžadují půdu těžší, hlinitou, se kterou si hůře poradí jiné zahradní plodiny, jako je třeba salát nebo hrášek. Košťálovinám, hlavně hlávkové kapustě a zelí, nevadí ani chladnější a vlhčí polohy v údolí, naopak zde výborně prospívají. Obecně mají rády hodně vody, zálivka musí ale vždy směřovat ke košťálu, nikoli na listy a hlávky. Půda by měla být v okolí košťálu zkypřená, aby se na ní netvořil škraloup a voda po něm nestékala pryč.
Přihnojování v sezoně
Velké košťáloviny, tedy zelí, květák, kapusta,
brokolice a růžičková kapusta, ke kterým
se řadí i o trochu méně náročný kadeřávek
a obří kedlubny, potřebují místo s hlubokou
kvalitní půdou.
Košťáloviny mají dlouhou dobu pěstování – rané druhy kolem čtyř měsíců, pozdní pět až šest měsíců (pozdní kruhárenské zelí nebo odrůdy na skladování). Přihnojování je proto naprosto nezbytné a jeho interval by měl být kolem tří až čtyř týdnů. Nejlepší přihnojení je rostlinným zákvasem z kopřiv nebo kostivalu. Plochy, na které plánujete košťáloviny vysadit, byste také měli na podzim předchozího roku dostatečně vyvápnit. Na nedostatek vápníku jsou citlivé hlavně oba druhy kapusty a brokolice.
Ekologická ochranaBrukvovitou zeleninu ohrožují především škůdci, houbové choroby je díky pevným voskovým listům tolik nenapadají. Základem ochrany před běláskem zelným a můrou zelnou je určitě pravidelná vizuální kontrola a likvidace vajíček a mladých housenek. Hodně vám pomůže také společné pěstování s aromatickým celerem, který bělásky odpuzuje, podobně jako do daleka vonící heřmánek. Ten je vhodnější vysadit kolem záhonu – potřebuje hodně světla a mezi robustními sazenicemi by neprospíval. Stejný efekt mají i listy a vyštípané výhonky rajčat, které se kladou mezi řádky. Z výhonků rajčat lze vyrobit i repelentní postřik, který bělásky rovněž odpuzuje.
Dřívější brokoliceU košťálovin si na sklizeň musíte počkat řadu měsíců, což možná mnoho zahrádkářů odrazuje od jejich pěstování. Výbornou volbou je proto brokolice, která dozrává dříve a sklízí se už po třech měsících. Na zahradě se navíc dočkáte i opakované sklizně, když po odříznutí centrální hlávky narostou za pár týdnů další menší v paždích listů. Při pěstování ve velkém není tento způsob pěstování ale efektivní.FOTO: SHUTTERSTOCK
Košťáloviny pro dlouhé léto
