Krásné, ale jedovaté koniklece

Koniklec alpský
Pulsatilla alpinus

Koniklec alpský – setkat se můžete i s označením horský – patří k původním botanickým evropským druhům, má květy bílé, smetanové nebo světle žluté barvy, velké asi tři centimetry. Pěstuje se obtížněji než vyšlechtěné zahradní hybridy.

Tipy pro pěstování: Potřebuje chudou a spíš kyselou vlhčí půdu, vyhovuje mu stín. Nemá rád nadbytek dusíku, proto se nepřihnojuje se, a to ani kompostem.

Koniklec velkokvětý
Pulsatilla grandis

Tento druh roste i na Moravě, je chráněný, proto ho na zahradu nikdy nepřesazujte z přírody. Jediná rostlina dokáže vytvořit desítky nápadných fialových květů zvonkovitého tvaru. Zpeřené listy se objevují až po odkvětu.

Tipy pro pěstování: Koniklec velkokvětý špatně snáší přesazování, vyžaduje místo s dobrou drenáží, aby voda nezatekla do srdéčka rostliny.

Koniklec obecný
Pulsatillla vulgaris

Koniklec obecný patří mezi hojně pěstované skalničky, roste i volně v krasových oblastech Čech. Nejčastěji má barvu fialovou, setkáte se i s bílým kultivarem ‚Weißer Swan‘ nebo tmavě červeným ‚Röde Klokke‘. Listy se objevují současně s květy.

Tipy pro pěstování: Potřebuje slunné a suché místo, poroste i na kamenité půdě, ovšem musí mít zásadité pH. Lépe se množí semeny než kořenovými řízky.

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shuttesstock