Květiny pro krásné léto

Za sezonu stihnou vyrůst, vykvést a vytvořit semena. Letničky můžete zasít v květnu a již za deset týdnů se budete těšit z krásně barevného záhonu. Některé jsou navíc nenáročné na vodu a nemusíte je ani zalévat.

Z letniček vytvoříte elegantní záhon s ohromným množstvím květů, vysít můžete i zářivě barevné nebo jemně pastelové obrazce. Tyto rostliny nabízejí stovky rozličných variet, tvarů a barev, najdete mezi nimi druhy dvoumetrové i nízké kvetoucí při zemi. Oproti trvalkám mají jednu výhodu – díky nim může zahrada vypadat každé léto bez velkých nákladů úplně jinak.

foto Shutterstock

Jak začít?

Letničkové záhony lze vytvořit z několika druhů, které se doplňují z hlediska barev, tvaru i velikosti, anebo z nich vytvořit směs napodobující louku, ovšem barevnější a bohatší. Při jejím míchání zvolte méně druhů mohutnějších a rozpínavějších, berte ohled i na rychlost růstu, aby měly šanci vykvést všechny. Pokud takový mix sami připravit nezvládnete, kupte si ho. V obchody a hobby markety nabízejí spoustu takových, které navrhli a důkladně prověřili zkušení zahradníci. Letničky se v nich vzájemně doplňují jak výškou, tak barvou a kvetou po celou sezonu. Důležité jsou také dostatečné rozestupy, u většiny druhů postačí deset rostlin na metr čtvereční, u menších pak dvacet. U již namíchaných směsí se stačí řídit návodem.

foto Shutterstock

Letničky však poslouží nejen pro tvorbu nových záhonů, vysít je můžete mezi trvalky, vyplní mezery mezi mladými keři. Suchomilné druhy lze pěstovat přímo ve štěrkových záhonech, kde se mohou samy přesévat. Růže doplní třeba krásenky, které pokvetou i v době, kdy trvalky už opadají. Popínavé letničky zkrášlí plot i pergolu, mnohé druhy se hodí i do nádob.

foto Shutterstock

Setí a sázení

Po odeznění posledních mrazíků lze vysévat přímo na záhon všechny druhy letniček včetně teplomilných. I když zvolíte rychle rostoucí druhy, jako jsou slunečnice, krásenky, měsíčky, lichořeřišnice, chrpy, černuchy, brutnáky a jiné, vykvetou až v polovině července. Ovšem vydrží až do prvních mrazů. Chcete-li mít záhony hezčí dříve, vysejte je již na počátku měsíce a přikryjte netkanou textilií, která klíčící semena i semenáčky před lehkým mrazíkem ochrání a drží u země teplo i vlhko. Zalévat můžete i přes ni, zabrání také případnému vyplavování semínek. A pokud ještě nemáte připravený záhon, ale máte k dispozici skleník, i na začátku května můžete letničky předpěstovat a sázet je k jeho konci.

U druhů, které potřebují od vyklíčení ke kvetení více času (to jsou třeba gazánie, netýkavky, aksamitníky, a zvláště pak lobelky či petúnie), však v květnu sázejte již zapěstované rostliny.

foto Shutterstock

Až na výjimky mají letničky rády slunce a propustnou půdu. Nároky na vláhu a živiny jsou u některých minimální, jiné potřebují zalévat častěji. Pokud je půda jílovitá, zapravte do ní drobný štěrk, písek, drcené dřevěné uhlí, kompost a listovku. Výborně poslouží i perlit a vermikulit, jejichž částečky umějí nasávat vodu, a přitom udržují půdu vzdušnou, jde však o nákladnější variantu.

foto Shutterstock

Připravte jim dobře záhon

Při přípravě záhonu nejprve odstraňte kořeny a oddenky vytrvalých plevelů. Navrch rozprostřete vrstvu zralého kyprého kompostu, a pokud může obsahovat semínka plevelů, vyplatí se tak učinit co nejdříve a dva či tři týdny počkat, ona za tu dobu vyklíčí a vy se jich snadno zbavíte – stačí je podseknout motyčkou nebo plecím očkem, nejlépe za suchého počasí. Na slunci zvadnou a můžete je nechat na místě jako hnojivo. Kdyby klíčila spolu s letničkami, bude pletí mnohem zdlouhavější. Na povrch záhonu se také dá nasypat kupovaný substrát bez semen nebo podobně pleveluprostý kompost, který vznikne například pracnějším horkým rozkladem. Pěticentimetrová vrstva většině semen plevelů klíčení znemožní, jsou příliš daleko od světla. Záhony poté uhrabejte a zarovnejte, případně lehce ušlapejte. V půdě by neměly zůstat vzduchové kapsy, které by později způsobily propadání povrchu nebo ztěžovaly kořenění semenáčkům. Při pěstování ze sazeniček postupujte stejně, povrch můžete předem i zamulčovat.

foto Shutterstock

Většině druhů vyhovuje, pokud semínka zasypete velmi slabou vrstvou jemného substrátu. Poté ji přitlačte dlaněmi, prkénkem nebo i nohama. Semínka potřebují těsný kontakt s půdou, aby nasávala vlhkost. Při přímých výsevech na záhony obvykle vzejde jen část semen, proto je vhodné sít hustěji, nežli je konečný spon rostlin, a rostoucí semenáčky protrhat – ponechávejte vždy ty největší a nejzdravější.

foto Shutterstock

Letničky odolné vůči suchu

Loňské léto, na srážky celkem bohaté, bohužel nezaručuje, že bude vláhy dostatek i letos. Je jich stále méně nebo jsou velmi nerovnoměrné. Místo jemných zahradnických deštíků tak hrozí období sucha střídané silnými dešti. Zvláště pokud nemáte velké zásobníky na dešťovku nebo ji raději věnujete zelenině, jsou letničky nenáročné na vodu ideální. Poznáte je podle listů, obvykle úzkých a drobných, které umějí s vláhou šetřit, neodpařují jí tolik jako ty velké. Zalévat je musíte jen v době, kdy klíčí, rostou a zapouštějí kořeny. Poté jim stačí voda za dlouhotrvajícího sucha, a i té potřebují jen minimum, pokud do záhonu zapravíte kompost, který vláhu udržuje. Půda by však měla být zároveň propustná, poté květiny na kráse a zdraví neohrozí ani silné deště.

Mezi suchomilné letničky se řadí:

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus) – vyroste až do dvou metrů, má velké bílé i růžové jednoduché i plné květy, rozvíjejí se až do zimy.

foto Shutterstock

Sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica) – jde o nízkou letničku, které se daří i ve štěrkových záhonech.

foto Shutterstock

Tařicovka přímořská (Lobularia maritima) – je ideální pro vytvoření nízkých kvetoucích obrub.

foto Shutterstock

Krásnoočko dvoubarvé (Coreopsis tinctoria) – na bohatě větvené rostlině postupně vykvete i sto květů.

foto Shutterstock

Aksamitník jemnolistý (Tagetes tenuifolia) – roste rychleji než ostatní aksamitníky, na vodu je zcela nenáročný. Jedna rostlina vytvoří i stovky drobných jedlých květů.

foto Shutterstock

Černucha damašská (Nigella damascena) – křehká černucha kvete již za dva měsíce po výsevu, avšak poměrně krátce. Ale můžete ji postupně dosévat.

foto Shutterstock

Šalvěj zahradní (Salvia viridis) – barevné listeny lemující nenápadné kvítky si krásu zachovají i po usušení a využít je můžete i jako slaměnky.

foto Shutterstock

Chrpa modrák (Centaurea cyanus) – kromě nebesky modré můžete vyzkoušet i růžové a bílé variety tohoto lučního kvítí.

foto Shutterstock

Mák vlčí (Papaver rhoeas) – tato krásná letní rostlina je vyšlechtěná i do plnokvětých variet, barvy můžete zvolit také bílé, růžové, perleťové a na podzim si uschovat jejich makovičky.

foto Shutterstock

Letničky náročné na vodu a živiny

Naprostá většina letniček potřebuje slunce, některé se však neobejdou ani bez dostatku živin a vody. Zalévat je musíte nejen po vysetí či vysázení, ale i během sezony, pokud tedy neprší. Jinak některé ani nevyrostou, jiné dobře nepokvetou nebo budou náchylné k chorobám. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale nikoli mokrá – i vláhomilným letničkám svědčí zemina propustná. Vyžadují také dostatečný přísun živin, půdu proto vylepšete kompostem a připravte si i tekutá hnojiva – můžete je zakoupit, nebo z drůbežího trusu či kopřiv sami vyrobit – a ta používejte během sezony. Odměnou za tuto péči je záhon plný nádherných květů, u mnohých druhů navíc jedlých i léčivých. Některé z vláhomilných letniček lze pěstovat i na stinnějších místech.

Slunečnice roční (Helianthus annuus) – vyroste za pár týdnů až do tří metrů a vytvoří obří květenství. Vybírat můžete i z variet nižších a nezvykle zbarvených.

foto Shutterstock

Lichořeřišnice větší (Tropaeolus major) – plazivá i popínavá letnička vyniká zářivě barevnými jedlými a mírně štiplavými květy a peprnými listy, které pomáhají při zánětech.

foto Shutterstock

Měsíček lékařský (Calendula officinalis) – květenství v barvách slunce můžete pěstovat v rozličných varietách včetně plných. Jsou jedlé a výjimečně hojivé.

foto Shutterstock

Hajnička (Nemophila menziesii) – nebesky modrá letnička pokvete i ve stínu a vytvoří celé půdopokryvné koberce.

foto Shutterstock

Fiala letní (Matthiola incana) – výjimečně krásné a voňavé květy můžete obdivovat i ochutnávat a zdobit jimi dezerty.

foto Shutterstock

Vitálka (Sanvitalia procumbens) – vděčná drobnokvětá rostlina pokryje půdu nebo splývá z truhlíků a závěsných košíků.

foto Shutterstock

Netýkavka balzamína (Impatiens walleriana) – této květině se říká také pilná Lízinka a hodí se také na polostinná místa, potřebuje jen dostatek vláhy. New Guinea hybridy mají květy i vzrůst větší, jinak jsou podobné.

foto Shutterstock

Ostálka (Zinnia elegans) – až metr vysoká letnička se nabízí ve výjimečně pestrobarevné paletě variet.

foto Shutterstock

Klanokvět (Schizanthus x wisetonensis) – pokud je budete dostatečně zalévat, rozkvetou postupně celá až čtyřicet centimetrů vysoká květenství připomínající orchideje.

foto Shutterstock

Viola Martinková, foto Shutterstock