Lavička s výhledem
Některým rostlinám nevadí ani teploty pod bodem mrazu, stále je zdobí jak zelené listy, tak pestré plody a květy. Takovou zimní krásu si pak nejvíc užijete z lavičky pod korunou stromů. PŘED Nejvýše položená část zahrady […]
Některým rostlinám nevadí ani teploty pod bodem mrazu, stále je zdobí jak zelené listy, tak pestré plody a květy. Takovou zimní krásu si pak nejvíc užijete z lavičky pod korunou stromů.
PŘED
Nejvýše položená část zahrady byla po dlouhá léta zarostlá planými dřevinami. V současné době už je většina z nich vykácená a může tady vzniknout posezení s rostlinami.
I v zimě se může stát zahrada místem k posezení, kde si rádi vypijete horký čaj nebo svařené víno. Příjemné zákoutí vytvoří kruhová lavička pod stromem. Z původních náletů tady zůstal vzrostlý ořešák královský (Juglans regia), který se v létě postará o příjemný stín. V jeho okolí vyniknou i v zimě okrasné rostliny. Posezení se nachází na vrcholu svahu, kam se majitelé dostanou po cestě. Nejenže si tady užijí klid, ale i krásné výhledy na okolní zahradu.
Příprava pro výsadbu
Svah v jižní části zpevní velké kamenné bloky zapuštěné do terénu, nad nimi vznikne mlatová cesta. Díky velmi kvalitní zemině nebude nutné do půdy zapracovávat kompost, postačí trocha zahradnického substrátu do každé výsadbové jamky.
Jako první bude nutné vytvořit všechny pochozí cesty pro pohodlný pohyb po obvodové cestě a kolem lavičky, a to z mlatu v okrové barvě. Odpočinkovou plochu a chodník propojí dřevěné trámy z dubového dřeva položeného do štěrkového lože, které odvede přebytečnou vodu. Odvodnění je nutné také z boku, proto budou trámy po všech stranách obsypány vrstvou štěrku. Cestu od záhonů oddělí obrubník z hliníkové lišty kotvený ocelovými hřeby, zamezí se tak mísení mlatu s mulčem. Protože bude horní hrana položena jen mírně nad úroveň cesty, stane se prakticky neviditelný.
Rostliny pro barevnou zimu
Pod ořešákem i mrazivé dny zpříjemní stálezelený skalník vrbolistý (Coronaester salicifolius), který během zimy na větvích drží sytě červené plody lákavé pro ptactvo. Většina keřů má plody této barvy, výjimkou je krásnoplodka Bodinierova (Callicarpa bodinieri) ´Profusion´ s fialovými bobulemi. Tento druh je vhodné vysadit jen na stanoviště chráněné, kde ji nehrozí ledový vítr. Zelenou místu dodá dřišťál Juliin (Berberis julianae). Je třeba u něj dávat pozor na ostré trny, ale zase se dá dobře tvarovat, navíc v dubnu a květnu žlutě rozkvete. Barvu zimě dodají i plody na větvích kaliny obecné (Viburnum opulus) nebo žluté jemné květy vilínu prostředního (Hamamelis x intermedia). Příjemným zpestřením se stanou také barevné výhony okrasných dřínů dříve známých jako svídy. Dřín krvavý (Cornus sanguinea ´Midwinter Fire´) vytváří mladé výhony v růžově oranžových tónech a dřín výběžkatý (Cornus stolonifera ´Flaviramea´) v hráškově zelené.
Keře doplní trvalky. Kolem cesty porostou violky vonné (Viola odorata), od února do dubna pokvetou čemeřice východní (Helleborus orientalis), v létě zaujme mákovník velšský (Meconopsis cambrica) – méně běžná trvalka s květy podobnými máku, po sezoně vyniknou lehké listy okrasné trávy kavylu péřovitého (Stipa tenuissima). Na podzim vykvetou cibulnaté ocúny (Colchicum) a na jaře cibuloviny – narcisy (Narcissus) a ladoňky sibiřské (Scilla siberisa), které časem zplaní a rychle se rozrostou.
Údržba během roku
Mají-li zákoutí zdobit barevné výhony dřínu, musí se rostlina pravidelně zmlazovat – každý rok na jaře odstranit staré větve, které postupně ztrácí barvu. Na péči bude nenáročná kromě vilínu a kaliny také krásnoploda, tyto druhy nepotřebují prakticky vůbec prořezávat. Dřišťál se může nechat první roky růst volně, ale později se doporučuje tvarování. Úplné zmlazení, tedy seříznutí výhonů až u země, čeká majitele u tavolníku japonského (Spiraea japonica ´Anthony Waterer´). Odumřelé části trvalek a okrasných trav se odstraňuje v předjaří. Povrch záhonů zakryje mulč z kůry, který omezí potřebu zálivky v létě a zabrání růstu plevelů. Během léta bude nutné keře a květiny občas zalévat, protože velkou část vody spotřebuje již vzrostlý ořešák.
V hlavní roli bobuloviny
Chvíle strávené na zahradě jsou příjemnější, když můžete ochutnávat vlastní úrodu. Keře s drobným ovocem dobře porostou i pod ořešákem. Kromě tradičních druhů, jako jsou rybíz (Ribes), angrešt (Ribes uva-crispa), maliník (Rubus idaeus) nebo třeba jahodník (Fragaria vesca) tu bude dostatek místa i pro větší rostliny, například muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii). Vysadit sem lze i okrasný dřín obecný (Cornus mas), který brzy na jaře potěší svítivě žlutými květy. Ještě po prvních mrazech lze sklízet plody mišpule obecné (Mespilus germanica). Ačkoliv tento trnitý keř s okrasnými květy a zeleno hnědými malvicemi působí jako novinka posledních let, je to ve skutečnosti dřevina, kterou byste objevili už v sadech našich babiček. Do stínu pod keře lze kromě jahodníku měsíčního (Fragaria vesca ´Rujana´) vysadit také brusnici brusinku (Vaccinium vitis-idaea), klikvu velkoplodou (V. macrocarpon) i brusnice borůvky (V. myrtillus), borůvku chocholičnatou (V. corymbosum) či borůvku kamčatskou, botanicky správě nazvanou jako zimolez (Lonicera kamtschatica).
Lucie Peukertová, foto a kresby Lucie Peukertová