Letničkový záhon
Otočník Otočník neboli vanilkovník zdobí pěkné bohaté listy, které se točí za sluncem. Odtud získal své jméno. Tmavě fialové květy sladce voní. Rostlina vypadá pěkně i za deštivého počasí. Petúnie Petúnie se často […]
Otočník
Otočník neboli vanilkovník zdobí pěkné bohaté listy, které se točí za sluncem. Odtud získal své jméno. Tmavě fialové květy sladce voní. Rostlina vypadá pěkně i za deštivého počasí.
Petúnie
Petúnie se často pěstují jen jako balkonovky, některé odrůdy lze vysadit i do záhonu. Je ale třeba vybírat kultivary z kategorie velkokvětých, které netvoří příliš dlouhé postranní výhony. Nikdy sem nevysazujte surfinie nebo drobnokvěté million bells.
Jiřinky
Pokud zvolíte do letničkového záhonu jiřinky, pečlivě volte výšku vysazovaných kultivarů. Lepší jsou nižší a kompaktní typy, které není třeba pěstovat s oporou. Vhodné jsou třeba odrůdy s jednoduchými květy ´Starlias Pink´, ´Starlias Red´, ´Jolly Fellows´ či ´Kokete´.
Krásenka
Tato letnička nejlépe roste na slunných místech, kvete velmi dlouho, až do podzimu. Nabízí se v několika barevných odstínech, kromě nejoblíbenější růžové může být i červená nebo bílá. V sezoně nevyžaduje téměř žádnou péči.
Pelargonie
Ve volné půdě se daří vzpřímeně rostoucím pelargoniím, odrůdám ze skupiny P. zonale. Tyto rostliny se hodí i na přímé slunce, dobře zakořeněné překonají také sušší období. Lososově kvete ´Candyball´ či ´Clarine´, růžově ´Horizon´.
Iberka
Iberka okoličnatá se pěstuje nejčastěji v růžové nebo bílé barvě. Drobné, příjemně vonící květy jsou uspořádány do hustých hroznů. Není náročná na vodu.
Květinový záhon tvoří rostliny laděné do studených odstínů – od modré přes fialovou, růžovou až po červenou. Vysadit ho můžete nejen z letniček, ale i trvalek nebo polokeřů. Ty první jsou nejnáročnější na péči, na jaře musíte znova sít či sázet všechny rostliny. Ale získáte tak šanci místo proměnit a vybrat jiné barvy. Péče o trvalky a polokeře je mnohem jednodušší. I mezi nimi objevíte dost druhů, které krásně pokvetou.
Aby byly všechny rostliny dobře vidět a vynikly, zvolte květiny různé výšky. Nebudou se tak vzájemně překrývat a stínit si.
Trvalky
Trvalky lze do pásu vybrat tak, aby vykvétaly postupně a záhon byl hezký po celou sezonu. Velmi brzo rozvíjejí pivoňky bělokvěté (Paeonia lactifolia). Na místě vydrží dlouho, nemusíte je ani přesazovat, a přesto za rok opět bohatě vykvetou. Spolu s nimi lze pěstovat plamenky (Phlox paniculata), které jsou vyšlechtěny do mnoha výšek i barev. Růžově a fialově vykvétají také šalvěje (Salvia), jsou většinou dost vysoké, proto pozor, aby nestínily jiné květiny. Naopak na okraj záhonů umístěte nižší šantu Faassenovu (Nepetha faassenii). Používá se i jako půdopokryvná rostlina, její listy jsou husté a šedozelené. Velmi krásné a neobvyklé zvonkovité květy, které mohou být i dvoubarevné, nabízejí vytrvalé dračíky (Penstemon). U odolného rozrazilu půdopokryvného (Veronica prostrata) v odrůdě ´Mrs Holt´ oceníte pěknou růžovou barvu. Sytou fialovou nabízí oměj (Aconitum) s květenstvími vysokými i přes metr. Na záhon se hodí také tradiční a přizpůsobivý barvínek (Vinca minor) či dobře rostoucí hluchavka skvrnitá (Laminum maculatum). Chcete-li, aby kvetl až do podzimu, vysaďte sem čechravy (Astlbe x arendsii) spolu s japonskými sasankami (Anemone japonica).
Kvetoucí polokeře
V růžových a fialových odstínech velmi často kvetou polokeře, vyžadující kyselý substrát s pH v pásmu od 4,5 do 5,5. K oblíbeným a na jaře krásně kvetoucím pěnišníkům a azalkám vysaďte také vřesovce (Erica carnecea). Jsou vyšší a také tolerantnější na pH než na podzim kvetoucí vřesy (Calluna). Obě tyto rostliny, které se řadí mezi polokeře, mají všechny odrůdy v růžových a fialových tónech, často se pěstují i bílé. Ve stejné době jako azalky a rododendrony se bílé či narůžovělé květy rozvíjejí u stálezelené libavky (Gaultheria), na podzim se pak změní v červené, případně růžové plody připomínající brusinky.
Z méně obvyklých druhů bude kyselá půda vyhovovat dabécii kantabrijské (Daboecia cantabrica) s drobnými sytě zelenými lístky a růžovými baňkovitými květy, které se rozvíjejí v druhé polovině léta. V létě tady vynikne mamota (Kalmia latifolia), jen pozor, tento keř dorůstá až do dvoumetrové výšky. Zajímavým doplňkem těchto rostlin může být i klokoč kolchidský (Staphylea colchica), jehož bílé květy se v létě promění v až několik centimetrů veliké měchýřkovité plody.
Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz