Letničky, které nepočkají

Některé známé a poměrně hojně pěstované letničky mají tak dlouhou vegetační dobu, že se musejí vysévat už v zimě. Pokud je vysejete později, nestihnou vykvést.

Výsevy v lednu a únoru podléhají určitým pravidlům, která je třeba dodržet (více na straně 54). Letničky v tomto období proto vysévejte jen v případě, máte-li alespoň minimální zahradnické zázemí a trochu zkušeností.Klasické druhyBegonie voskovka patří ke známým nedočkavcům. Semena má drobná jako písek a jejich výsev je dost obtížný. Často se můžete setkat s peletovaným osivem, což je komerční úprava semen, při níž se jednotlivá semena obalí speciální hmotou. Nevysévají se pak drobná semena, ale jednotlivé tvarované peletky. Výsev i následné přepichování se tak značně usnadní, je však třeba dávat pozor na dostatečnou zálivku výsevů. Voda je totiž nutná k prasknutí obalové hmoty, aby semeno mohlo začít klíčit. Pokud dojde ve fázi klíčení k přísušku, semeno nevratně zaschne. Jak postupovat: Vysévejte v lednu až únoru pod sklo nebo do množárenského skleníku. Peletky s osivem vysejte na povrch substrátu, nezasypávejte je, ale několikrát je důkladně navlhčete, aby jejich obal spolehlivě praskl. Teplotu pro klíčení 22–24 °C po přepichování snižte na 16–18 °C.Petúnie a její příbuzná surfinie se také vysévají hodně brzy, protože k vytvoření silných rostlin pro závěsné květináče a truhlíky potřebují dost času. Semena petúnií jsou droboučká, proto se i u nich používá peletování osiva. Při klíčení dbejte na vysokou vzdušnou vlhkost, jen tak obaly pelet prasknou a semínka nezaschnou. Dobře vám poslouží malý okenní skleník s krytem nebo tabulka skla položená přes výsevní nádobu. Po vyklíčení vzdušnou vlhkost naopak snižte, aby klíční rostliny nenapadla plíseň. Jak postupovat: Výsev proveďte od ledna do března. Neupravovaná semena vysejte na povrch substrátu a překryjte jen tenkou vrstvičkou substrátu, kterou vytvoříte pomocí síta s jemnějšími oky. Teplota pro klíčení by měla být kolem 18 °C, po přepíchání rostlin ji snižte na 12–14 °C.Pro sušeníKraspédie je hostem našich zahrad, pochází až z Austrálie a její květenství v podobě žlutých kompaktních kouliček je nezaměnitelné. Znají ho hlavně ctitelé suchých vazeb a k jeho oblibě vede i fakt, že při dobrém způsobu pěstování vytváří rostlina dlouhé pevné stonky. Květy kraspédie se proto nemusejí navazovat a používají se i do větších aranžérských prací.Jak postupovat: Semena vysévejte v lednu do pařeniště či do skleníku, pro klíčení jim postačí teplota kolem 20 °C. Po přepíchání vzešlých rostlin teplotu snižte. Od března sazenice přihnojujte slabým roztokem kapalného hnojiva. Často větrejte a dávejte pozor na vysokou vzdušnou vlhkost. Ven vysazujte rostliny až v květnu.Netradičně z výsevůFuchsie pěstované z časných výsevů bývají v dobrém zdravotním stavu a jejich keříky jsou už v květnu pěkně silné. Proto také výrazně dřív kvetou ve srovnání s rostlinami, které zimují v chladném sklepě. Keříky fuchsií vypěstované ze semen je samozřejmě možné po sezoně přezimovat ve sklepě. Ze semen lze vypěstovat i další klasické hrnkové rostliny – pelargonie.Jak postupovat: Fuchsie vysévejte v únoru, teplota pro pěstování by měla být 15–18 °C. Klíčení trvá dost dlouho, klíční rostlinky se objeví až za 30–40 dní. Semena ale nesnášejí přemokření, z tohoto důvodu je jen lehce mlžte odstátou vodou. Ke klíčení potřebují světlo, proto se překrývají pouze slabou vrstvičkou agroperlitu, přímé slunce ale nesnášejí.V nezvyklé modréNestařec a jeho neobvyklé ledově modré chmýřité květy jsou častou součástí letničkových výsadeb v truhlících i parcích. Ve Střední a Jižní Americe, odkud pochází, roste jako vytrvalý keř. U nás jde o dost robustní letničku, kterou lze ale přezimovat (viz minulé vydání časopisu). Vzhledem k velikosti však potřebuje více času, aby dorostla do květuschopné silné rostliny.Jak postupovat: Osivo vysévejte v lednu a únoru. Teplota vhodná pro klíčení je kolem 20 °C, semena vyklíčí už za 8–10 dní. Mladé rostlinky i starší sazenice špatně snášejí zaschnutí, proto je často zalévejte a pravidelně přihnojujte. Nestařec poměrně rychle roste a vyžaduje dost živin i vody, a to ještě před vysazením ven.Otočník se dnes pěstuje méně než dříve. Je to možná překvapivé, ale kdysi patřil k běžné výzdobě venkovských okének společně s klasickými muškáty a myrtou. Pěstitelé si cení hlavně jeho silné vanilkové vůně, kterou temně modré květy vydávají. Jméno dostal po otáčení květů za sluncem. Na rozdíl od dalších balkonovek se dobře řízkuje (na počátku léta i na podzim) a lze ho bez problémů vypěstovat i z výsevu.Jak postupovat: Otočník vysévejte v únoru pod sklo. Teplota pro klíčení by měla být kolem 18 °C. Semena při výsevu nezasypávejte, jen je přitlačte pomocnou destičkou do země. Silné rostlinky se přepichují v březnu a dopěstovávají se až do května, kdy se jako kompaktní rostliny vysazují ven.FOTO: SHUTTERSTOCK A ARCHIV FIRMY SEMO

Letničky, které nepočkají