Magický zemědým

Léčebné účinky zemědýmu se využívaly už v období Říše římské. Byl považován za magickou bylinu odhánějící zlé síly i čarodějnice a využíval se také jako vykuřovadlo.

Teorií, jak dostal zemědým své jméno, existuje několik. Jedna tvrdí, že je to podle vzhledu – šedozelené jemné listy zdálky opravdu vypadají jako obláček kouře. Další uvádí, že rostliny vypadají jakoby trochu očazené, a třetí se váže k tomu, že se bylinou vykuřovala obydlí.

Zemědým (Fumaria officinalis) patřil dříve do čeledi makovitých, dnes je ale pro něj vytvořená samostatná podčeleď zemědýmovité, kam patří také známá srdcovka nebo dymnivka.

Kde jej najdete?

Bylina kvete bohatými hrozny drobných purpurově červených kvítků s výrazně tmavými, téměř černými špičkami. Na každém jednotlivém květu najdete ve vakovité ostruze medník naplněný nektarem. Ten láká hmyz, který rostlinu opyluje. Typické jsou pro něj také jemně členěné modrozelené listy se šedavým nádechem a dlouhými řapíky. Jde o jednoletku, která vyrůstá ze semen. Nejčastěji roste na krajích polí, v zahradách nebo vinicích a také na úhorech. Objevuje se i v zahradách, kde je ale považován za těžko vyhubitelný plevel, který často nezničí ani herbicidy. Chovatelé rostlinu rádi nemají, je totiž mírně jedovatá a v píci může ohrozit zdraví dobytka.

Rostlina potřebuje přiměřeně vlhkou půdu zásobenou živinami, dostatek světla a volnou plochu, ze zarostlých a hustých porostů je vytlačována.

Sklizeň a sběr

Jako léčivo se sklízí zpravidla od května do srpna kvetoucí nadzemní nať, kterou je třeba rychle usušit ve stínu na sítech nebo plachtách. Ukládá se v tmavých sklenicích.
Bylina se nejčastěji užívá vnitřně, jako prevence žlučníkových křečí a také při chronických zažívacích potížích. Podporuje výrazně látkovou výměnu, díky čemuž pozitivně ovlivňuje i stav různých kožních onemocnění. V posledních letech se objevují zajímavé výzkumy, které popisují jeho působení při léčbě lupénky. Sloučenina kyseliny fumarové, kterou zemědým obsahuje, totiž blokuje přehnanou reakci imunitního systému a zastavuje rozvoj této choroby. Léčivka je považována za očišťující bylinu, jež pomáhala při detoxikaci a povzbuzení trávení. Využívá se ale i zevně, obklady podporují hojení ekzémů i oparů, včetně pásového.

Při vnitřním užívání je třeba dbát na doporučené dávkování a nezvyšovat ho, protože by mohlo dojít k útlumu dýchání. Rovněž doba kúry by neměla překročit dobu maximálně šesti týdnů.

Léčivé přípravky

Čaj pro dobré trávení
Spařte horkou vodou jednu až dvě lžičky zemědýmové nati a nechte čtvrt hodiny stát. Připravený nálev se popíjí ještě teplý, vždy půl hodinu před jídlem. Denní dávka je dva až tři menší šálky.

Pitná kúra proti lupénce
Smíchejte vždy po dvaceti gramech nati zemědýmu, violky trojbarevné, smetanky, kopřivy dvoudomé a zlatobýlu. Polévkovou lžíci směsi nechte louhovat ve čtvrt litru horké vody alespoň deset minut. Pijte třikrát denně šálek po dobu dvou měsíců.

Proti křečím žlučníku
Smíchejte stejné díly zemědýmové nati, heřmánkových květů, meduňkových a mátových listů a fenyklových semen. Dvě lžičky směsi přelijte horkou vodou a nechte deset minut louhovat. Pijte třikrát denně malý šálek po dobu dvou až tří týdnů.

Olej pro ošetření ekzémů
Stejné díly nati zemědýmu, violky a slézových květů se promíchají a přelijí dvěma deci oleje z vlašských ořechů, sezamových či dýňových semen. Směs se nechá minimálně dva týdny stát, poté se přelije do tmavých lahviček, které je třeba uložit do lednice.

Masíčka pro mravence

Zemědým láká hmyz ke svému opylení, zároveň se ale stará i o svoje úspěšné rozmnožení. Na semenech se nacházejí výživné útvary, takzvaná masíčka, které lákají mravence. Ti je tak roznášejí do okolí a umožňují tak rozšiřování této rostliny v krajině.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz