Shutterstock_1857215710.zmenena-velikost.jpg

Malí velcí pomocníci nejen do eko zahrad

17. 09. 2022
Diskuze (0)
Sdílet

Nechcete své zahradní království zamořovat pesticidy? Úrodu naštěstí ochráníte i bez nich. Ekologové považují za jednu z účinných metod podporu přirozených pomocníků. Kteří jsou ti nejdůležitější? A čím je na zahradu přivábíte? Slunéčko nejen sedmitečné Půvabného […]

Nechcete své zahradní království zamořovat pesticidy? Úrodu naštěstí ochráníte i bez nich. Ekologové považují za jednu z účinných metod podporu přirozených pomocníků. Kteří jsou ti nejdůležitější? A čím je na zahradu přivábíte?


Slunéčko nejen sedmitečné

Půvabného brouka jistě důvěrně znáte, stejně jako jeho zálibu v pojídání mšic. Ne každý však už bezpečně pozná vajíčka, larvy a kukly berušek. Prohlédněte si je proto na fotkách pozorně – byla by velká škoda, kdybyste je omylem zlikvidovali.

Vedle zbytku kukly vidíme čerstvě vylíhnuté slunéčko sedmitečné, zatím spíše oranžové. foto Shutterstock

Berušky kladou vajíčka na spodní stranu listů a vybírají si přímo rostliny napadené mšicemi. Jakmile se dravé larvy vylíhnou, pustí se do práce. Od vylíhnutí do zakuklení spořádají i tisíc mšic. Dobře vykrmené pak vytvoří nepohyblivou kuklu, ze které po zázračné proměně vyleze červený (zprvu spíše oranžový) brouček. Obvykle s tečkami, ale i slunéčko sedmitečné se někdy ocitne bez teček. Další druhy slunéček charakterizuje ještě proměnlivější vzhled; všechna jsou však postrachem mšic, červců i svilušek, na kterých hodují drobnější druhy. Pár výjimečně býložravých druhů slunéček zase požírá mycelia hub, jako jsou rzi a padlí, takže vám rovněž můžou prokázat cennou službu.

Čím podpoříte slunéčka na své zahradě? Ocení především důležité zimní úkryty. Letošní berušky se totiž rozmnoží teprve poté, co úspěšně přečkají zimu. Nepotřebují nic extra – stačí, když jim v koutě zahrady ponecháte kupku listí a klestí, na květinové louce kousek stařiny, neposečené trávy. Poslouží i hojně osazený a zamulčovaný trvalkový záhon – nejen kvůli užitečné drobotině, ale i kvůli rostlinám samotným byste jejich suché části měli seříznout až zjara. Přichystat můžete také dřevěné krabičky vystlané suchým mechem nebo senem, u kterých necháte půlcentimetrovou škvíru jako vchod. Domečky pak ukryjte do listí nebo do slámy, aby zůstaly chráněny před mrazem.

Nedocenění škvoři pracují za tmy

Na rozdíl od berušek se škvoři nemohou chlubit atraktivním vzhledem, možná proto si nikdy nezískali takovou oblibu ani popularitu. I oni však dovedou mšicím účinně zabránit v přemnožení, pomáhají diskrétně, ve skrytu noci. A ačkoli se rádi schovávají do temných škvír a skulin, vaše uši pro ně představu útulného domova rozhodně nesplňují a bubínky vám (všem pověrám navzdory) také propichovat netouží.

Škvoři se starají o svá vajíčka stejně poctivě jako o redukci mšic na vašich rostlinách. foto Shutterstock

Někdy škvoři ochutnají i ovoce, přednost ale dávají výživným mšicím. Můžete je dokonce nasadit přímo k rostlinám, které výskytem těchto savých potvůrek trpí. Pokud škvorům vytvoříte příjemný úkryt, téměř jistě se do něj z okolí nastěhují. A protože v něm přes den odpočívají, zvládnete je snadno přenést, kam si jen přejete.

Obydlí pro ně vytvoříte raz dva: hliněný květináč vyplníte suchým senem nebo slámou. Proti vypadávání ji zajistěte pletivem, nebo klacíkem na provázku, který zároveň protáhnete drenážním otvorem, aby se dal použít k zavěšení. Škvory nejlépe naláká květináč s otevřeným dnem směřujícím dolu – může viset, nebo být nasazený na tyčce. Každopádně ho umístěte do polostínu tak, aby na něj nepražilo horké polední a odpolední slunce. Výtečným úkrytem bude také hranička klacků ve stínu stromů, jen ji na rozdíl od závěsného květináče těžko někam přesunete.

Škvoři se rádi ubytují i v partiích hmyzího hotýlku vyplněných slámou nebo klacíky, zvláště pokud jsou aspoň částečně zastíněné. Ve stinných úkrytech se stínomilní škvoři schovávají přes den. Vajíčka však nekladou do nich, ale do půdy, nejraději do mírně vlhké a kypré prsti nebo kompostu. Snůšku pak hlídají, a dokonce pečují také o larvy, které se z vajíček vylíhnou.


Využít na zahradě pomoci, kterou zdarma nabízí sama příroda, se zkrátka vyplatí!


Co umí střevlíci, drabčíci a páteříčci?

Na zahradě může kromě slunéček prospívat i řada dalších masožravých brouků. Draví střevlíci požírají housenky či plže, někteří slupnou i mandelinku. Třebaže dávají přednost drobnějším soustům, zvládnou si mohutnými kusadly naporcovat i statného slimáka. Daří se jim pod štěpkovým mulčem nebo v trouchnivém dřevě starého pařezu. Podobný jídelníček mají larvy páteříčků, zatímco dospělí brouci se živí pylem. Drobnější drabčíci loví především larvy much, kterým tak brání v přemnožení. Užitečné brouky nalákáte malou zahradní divočinkou, bujně zarostlým koutkem zahrady s keři a popínavými rostlinami, s kupkou klestí nebo trouchnivého dřeva, případně i kupkou kamenů a listí. Stejně jako u slunéček svůj účel splní i zamulčovaný trvalkový záhon.

Masožravý drabčík zdobený zařídí, aby se vám na zahradě nepřemnožily mouchy. foto Shutterstock

 

Plaší pavouci umí překvapit

Ve skrytu zahrady může pavouků přebývat mnoho druhů a každý pomáhá lovem jiné potravy. Dohromady udržují přírodní rovnováhu a nedovolí přemnožení toho či onoho druhu bezobratlých, ať už se z našeho pohledu jedná o škůdce, nebo ne. Do svých pavučin kromě much lapají i mšice a mery. Ne všichni pavouci však tkají sítě. Například drobounké skákavky likvidují miniaturní larvy obalečů tak, že je překvapí skokem ze zálohy. Stejně jako brouci, i pavouci najdou útočiště v zahradní divočince, v zamulčovaných výsadbách, v květinové louce či v korunách stromů a keřů.

Trápí vás plži, housenky či mandelinky? Dravý střevlík vrásčitý si na nich rád pochutná. foto Shutterstock

Dravé ploštice udržují rovnováhu

Ač se to někdy bezděky stane při sklizni ovoce, většiny ploštic byste se neměli dotýkat – v obraně totiž velmi nepříjemně zapáchají. Dravé druhy však výrazně přispívají k přirozené rovnováze zahrady. Silným bodcem vysávají rozmanité bezobratlé živočichy i jejich larvy, housenky a vajíčka. Mezi nejnápadnější dravé ploštice patří zákeřnice červená, přes její zářivý vzhled a až dvoucentimetrovou velikost ji však často nespatříte. Schovává se totiž v květinových loukách i v prosluněných trvalkových záhonech, které chrání před útokem býložravých bezobratlých.

Skákavka pruhovaná na rozdíl od jiných pavouků neloví hmyz do sítí, nýbrž skokem. foto Shutterstock

Lumci a mšicomaři? Parazitují užitečně

Nejen lovem mohou drobní hosté pomáhat. Sotva půl centimetru velký lumčík žlutonohý zlikviduje hned několik mnohem větších housenek běláska zelného najednou. Dlouhým kladélkem naklade přímo do jejich těla vajíčka a vyvíjející se larvy svou hostitelku poté postupně zahubí. Kukly lumků se nacházejí často v blízkosti pozůstatků housenky – pozor, abyste je omylem nepovažovali za vajíčka běláska. Drobní mšicomaři zase podobným způsobem parazitují na mšicích. Zatímco larvy lumků, lumčíků i mšicomarů znamenají zkázu pro housenky, dospělí se většinou živí pylem a nektarem. Přivábí je květinová louka, nektarodárné trvalky, kvetoucí keře.

Larvy pestřenky rybízové uloví i stovky mšic, než dospějí v drobnou napodobeninu vosy. foto Shutterstock

 

Něžné pestřenky loví, než dospějí

Vypadají jako malé napodobeniny vos, ve skutečnosti však jde o bezbranné mouchy, které jen chytře využívají špatné pověsti žlutočerných pruhů. Od vos je snadno rozeznáte nejen díky menšímu vzrůstu, ale i podle letu – často se zastaví ve vzduchu jako vrtulník, chvíli se rozmýšlí a pak střelhbitě vyrazí jiným směrem. Dospělé pestřenky, kterých můžete na zahradě potkat vícero podobných druhů, se živí pylem a nektarem. Jejich larvy se však řadí mezi vyhlášené lovkyně mšic, jediná jich dokáže zlikvidovat stovky, než se promění v dospělce. Když dospěje v létající barevnou mušku, uvítá podobnou hostinu jako dospělí lumci a lumčíci. Navštěvuje všechny květy, které poskytují nektar a pyl. Ve zvláštní oblibě pak má okoličnatá květenství kopru, anýzu, fenyklu, čechřice vonné či anděliky. Rovněž květenství bršlice kozí nohy ji dobře pohostí – pokud vám tento plevel v koutě zahrady vykvete, přinese vám vedle docela pěkné podívané i užitek. Zrovna u bršlice nehraje velkou roli ani dozrávání semen, kterému se u řady plevelů doporučuje zabránit. Efektivněji se totiž množí i oddenky a kořeny.

Zákeřnice červená vám coby dravá ploštice pomůže nastolit na zahradě rovnováhu. foto Shutterstock

 

Viola Martinková, foto Shutterstock

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě
Sdílejte článek

Diskuze