Máta přináší první pomoc pro váš žaludek
Potíže se žaludkem a zažíváním bývají poměrně hojné. Není ale třeba při nich hned spěchat pro léky, lepší je začít od jemných a dostupných tuzemských bylin k těm náročnějším přípravkům. Lehké problémy vyléčíte z vlastních zdrojů, […]
Potíže se žaludkem a zažíváním bývají poměrně hojné. Není ale třeba při nich hned spěchat pro léky, lepší je začít od jemných a dostupných tuzemských bylin k těm náročnějším přípravkům. Lehké problémy vyléčíte z vlastních zdrojů, například právě mátou.
Pro pití mátového čaje platí, že všeho s mírou. Nelze ho užívat často a v silné koncentraci, protože příliš vysoká dávka mentolu v něm obsaženého může žaludek naopak dráždit. Bylina však pomůže i jinak.
[xyz-ips snippet=“garlo-033″]
Kudy teče, tudy léčí
Máta se tradičně používá především jako spolehlivý prostředek pro zažívací problémy, uklidňuje podrážděný žaludek i střeva, uvolňuje totiž křeče hladkého svalstva. Známý je také její povzbuzující účinek pro produkci žaludečních šťáv, podporuje rovněž sekreci žluči, a tak přispívá k bezproblémovému trávení mastných jídel. Má také antiseptické účinky, omezuje kvašení žaludečního obsahu, odvar potlačuje nevolnost a zvracení, a to i v případě těhotenství.
Máta pomůže nejen jako čaj, použít můžete také éterický olej z této byliny. Jeho inhalace nebo vtírání do pokožky výborně pomáhá při katarech dýchacích cest i zánětech sliznice v ústech. Využít ho lze i k masírování unavených svalů a úporných bolestech hlavy, kdy působí chladivě a tak utišuje bolest. Účinek a rychlý nástup mátového oleje je srovnatelný – což leckoho překvapí – s léky obsahujícími paracetamol.
Méně známé je i používání máty pro snižování vysoké teploty – tělo se zchladí a osvěží, v krátké době se tak teplota srazí i jeden až dva stupně. Postup je jednoduchý – připravte si litr čaje z hrsti výhonků, odvar nechejte vychladnout a nemocného omývejte žínkou od končetin směrem k srdci. Tělo neosušujte, nemocného jen lehce přikryjte. Odpařující se mentol osvěží a ochladí.
Mátu však oceníte i tehdy, jste-li úplně zdraví, neboť se často používá také v gastronomii, přidává se do jídel, dezertů a koktejlů i nealkoholických nápojů.
Pěstování je velice jednoduché
Jako klasická léčivka se osvědčila máta peprná (Mentha x piperita), neboť má nejvyšší obsah účinných látek. Jde o křížence jiných botanických druhů, kterých existuje celkem kolem pět a dvaceti. Její pěstování je velice jednoduché. Tato trvalka, na rozdíl například od heřmánku, vydrží na místě řadu let. Navíc roste jako výběžkatá a tedy poměrně agresivní rostlina, jež doslova opanuje prostor a sousední druhy z místa zpravidla vytlačí. Výhonků na sklizeň tedy má dost a dost.
Jediné, co ovlivňuje kvalitu sklízených listů, je místo, kde se pěstuje. Většina aromatických bylinek a léčivek má vyšší obsah účinných látek na sušším slunném místě. Máta je jiná, potřebuje sice slunné, ale spíše vlhké stanoviště s kyprou, výživnou půdou.
Jak na sběr a sušení
Na jaře počkejte s prvním sběrem na dobu, kdy výhonky dosáhnou zhruba patnácticentimetrové výšky a objeví se první poupata. Při dalších – můžete ji sklízet od května až do mrazů – nať odstřihujte, když dorostou asi na výšku dlaně. Dobu sklizně načasujte na slunné dopoledne, kdy má zelená hmota nejvyšší koncentraci éterických olejů. Ze sebrané natě listy otrhejte, ale nezdrhujte, a rychle je usušte na stinném místě. Skladujte je v uzavřené nádobě, nikoli v látkovém či papírovém sáčku. Mátu sušte vždy jen jako zásobu na zimu, účinek čerstvých listů bývá mnohem silnější.
Pěstovat lze více druhů
V zahradních centrech můžete narazit na celou řadu odrůd máty, neboť botanický svět jich zná pravděpodobně až kolem šesti stovek! Jednotlivé rostliny se od sebe liší svým aroma a třeba i vybarvením a podobou listů. Jako léčivku si ale nejlépe obstarejte základní botanický druh máty peprné a tu množte vegetativně, tedy výhonky, nikoli ze semen. Setkat se můžete s těmito druhy:
-
Máta vodní (Mentha aquatica) – tento druh se vysazuje k vodním plochám. I tady si ale drží svoji nespoutanost, proto je třeba ji pravidelně omezovat. Z tohoto důvodu se nehodí k malým zahradním jezírkům, odkud by vytlačila všechny ostatní rostliny.
-
Máta klasnatá pravá (Mentha spicata subsp. spicata) se hodí spíše na slunná sušší místa a pěstuje se jako otužilá a odolná, bujně rostoucí trvalka. I tento druh lze využít pro domácí léčitelství a široké využití má v kuchyni i. Dobře zastupuje chutí třeba bazalku, která není zjara a na podzim hned dostupná. Také mátu klasnatou lze využít pro přípravu čajů.
Máta peprná vznikla jako spontánní kříženec právě z výše uvedených druhů, proto není třeba při využíváním máty v kuchyni tak úzkostlivě trvat na druhové čistotě rostlin, pro přípravu tinktur a olejů ale dejte přednost mátě peprné s vyšším obsahem účinných látek.
foto Shutterstock
Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
.