Krásné a unikátní zahrady obvykle vznikají dlouho a často obtížně. Zahrada, kterou vám chceme představit, k takovým výjimečným patří.Navštívenou zahrádku majitelé získali s chatou, kterou si zakoupili v rekreační oblasti na západ od Prahy. Tehdy […]
Krásné a unikátní zahrady obvykle vznikají dlouho a často obtížně. Zahrada, kterou vám chceme představit, k takovým výjimečným patří.
Zapojení rozměrného samorostu do zahrady je velice zdařilé, v sesazené skupině roste v popředí Acer palmatum 'Koto hime'.
Navštívenou zahrádku majitelé získali s chatou, kterou si zakoupili v rekreační oblasti na západ od Prahy. Tehdy ještě spadala pod zahrádkářský svaz, byly na ní záhonky a rostlo tu 27 ovocných stromů. Všechno, co bylo původní, se noví vlastníci rozhodli zrušit a následně vysadili živý plot, aby zahradu opticky oddělili od okolí.
Sběratelské začátkyPak se pan majitel zamiloval do čarověníků, které viděl u kamaráda. Ten ho do jejich pěstování také částečně zasvětil. Od té doby spolu jezdí navštěvovat sběratele, kteří čarověníky v lese hledají, roubují je na podnože, snaží se je zušlechtit a následně je prodávají. U nich si pořizují nové a nové sazenice. Vytvoření zahrady do dnešní podoby trvalo majiteli dvanáct let. Nepracoval na ní ale soustavně, spíš když byl čas a prostředky, protože zároveň přebudovával původní chatu na trvalé bydlení.
Nadšení pro čarověníky
Čarověníky roubované na kmínek dovolí pěstiteli výrazné vertikální členění výsadby v zahradě.
V současnosti čítá jeho sbírka čarověníků více než 600 druhů jehličnatých i listnatých dřevin. Čarověníky se totiž nevyskytují jen na jehličnatých stromech, ale i na listnatých. Na této zahradě rostou například javory, dub, buky a další. Každý druh je přitom zastoupen jednou rostlinou, žádný se neopakuje. Některé exempláře jsou opravdu z daleka, protože pěstitelé z Ameriky, Evropy i Asie si spolu rostliny navzájem vyměňují. Podobných kousků je proto skutečně málo a mezi širší okruh lidí se nedostanou. Pro čarověníky se majitel rozhodl kvůli omezenému prostoru, jelikož tyto rostliny příliš nerostou, ale hlavně ho oslovila jejich osobitost. K nejvíce ceněným a nejhezčím druhům v jeho sbírce patří borovice
Pinus parviflora ‚Richard Lee‘. Jde o hodně malou borovičku s přírůstky přírůstky do pěti milimetrů za rok. Každý pěstitel se po ní pídí a bylo poměrně obtížné ji získat. Řada stromů na zahradě je také tvarovaných a vhodné druhy, například některé borovice, jsou vedené do tvaru bonsají. Některé rostliny na zahradě jsou však i vzrostlejšího rázu. Jde o tzv. yamadori rostliny, které bývají již relativně staré, ale rostou například na klimaticky náročných místech a vlivem obtížných podmínek zakrněly. Vznikají tak přírodní bonsaje, které se pouze dotvarují.
Hledání dekoracíKameny a doplňky, jako třeba pokroucené kořeny, majitel hledá v létě na březích Berounky. Voda po povodních totiž často vyplaví vymleté dřevo, které po vysušení vypadá velice zajímavě a je vhodné pro začlenění do zahrady. Rovněž kameny pocházejí z řečiště, odkud je jejich současný vlastník tahal, když se po záplavách čistila zanesená řeka a jez. Pátrání po dřevě a kamenech věnoval tedy hodně času. Jak ale sám majitel říká, zahrada ho naplňuje, baví ho a odpočine si na ní po práci. Jelikož je nadšenec až perfekcionista, vybírá dokonce z větví borovic dvou- a tříleté jehlice, které po přirozeném odumření zhnědly, protože chce mít na zahradě jen pěkné zelené jehličí. Sen do budoucna nemá, ale když vidí, jak je zahrada zaplněná, přemýšlí o tom, co by podnikl, kdyby měl k dispozici víc prostoru. Za inspirací jezdí s kamarádem i k jiným sběratelům.
Co je to čarověník?
- Čarověník se označuje také jako čarodějná metla nebo hromové koště. Věník je zastaralý výraz pro trs nebo svazek větví a první část slova popisuje zřejmě domělý nadpřirozený původ. Zajímavé je, že stejným obsahem slov je čarověník popsán i v jiných jazycích, např. anglický witche’s broom nebo německý Hexenbesen.
- Jedná se vlastně o shluk znetvořených větví, které vyrůstají na stromech i keřích bez jakéhokoli systému či pravidelnosti. Může být různě velký i hustý a vypadá jako chomáč, hnízdo nebo metla. Větve mají často odlišné zbarvení a tvar nebo uspořádání jehlic či listů. Kromě dřevin se může čarověník vyskytovat i na bylinách.
- Čarověník vzniklý genetickou mutací je možné vegetativně množit. Původcem atypického růstu může být ale i onemocnění rostliny, potažmo parazitická činnost jiného organismu. V takovém případě se o genetickou změnu nejedná a anomálie není dědičná.
FOTO: RADKO VOLEMAN
Miniarboretum s asijskými prvky
