Natírání kovu? Začátek je nejdůležitější

O životnosti nátěru kovu rozhoduje první fáze – odstranění rzi. Pouze pokud tuto práci uděláte dobře a precizně, nanášejte nové barvy.

Hrubou a volnou rez odstraňte ocelovou stěrkou a drátěným kartáčem, pokud kov koroduje více, je příprava obtížnější. Za nejúčinnější se považuje otryskání. To se hodí hlavně na větší konstrukce, ale je možné sehnat i menší pistole pro domácí použití. Práci vám usnadní i bruska, případně také elektrická vrtačka s drátěným kotoučem nebo nástavcem s pryžovým kotoučem a brusným papírem. Ruční odstraňování smirkem je pracné a dobře ho zvládnete udělat jen na menších plochách. Ve všech případech byste měli věnovat zvýšenou péči rizikovým místům, což jsou zejména různé svary a spoje.

Zbytky koroze se dají odstranit i odrezovačem – ten se používá hlavně na velkých plochách. Na výběr při tom máte přípravky oplachové nebo bezoplachové. V obou případech dodržujte návod výrobce. V něm se dočtete, že čistou vodou byste měli omýt i plochu čištěnou bezoplachovým odrezovačem. Pokud to z různých důvodů nelze, je třeba z kovu odstranit alespoň volné reakční produkty a nečistoty.

Příprava pokračuje
Jestliže se rez z kovového povrchu neodstraní nebo to uděláte jen částečně, zkracujete životnost nátěru. To platí i pro antikorozní barvy, které se prodávají jako prostředky na zrezivělé povrchy.

Po odstranění rzi však příprava pokračuje: předmět musíte odmastit, a to horkou vodou se saponátem a následně speciálními odmašťovacími prostředky. Důležité je povrch rychle vysušit, jinak by mohlo dojít k takzvané mžikové korozi. Pro odmaštění lze použít i vhodná rozpouštědla, ale zde dodržujte bezpečnostní doporučení, často jde o zdraví škodlivé látky a hořlavé kapaliny, používá se například technický benzin. Obtížná je i správná, tedy ekologická likvidace znečištěných rozpouštědel, případně hadrů nasycených rozpouštědly. Ty nesmějí do běžné popelnice, jde o nebezpečný odpad.

Ocel a zinek
Odolnost vůči korozi jde u oceli a zinku zvýšit fosfátováním povrchu, které předchází natírání. Používají se k tomu přípravky na bázi fosforečnanů. Ocel je nutné nejprve opět zbavit rzi a odmastit. Staré nepevné a zrezivělé nátěry se odstraní opět například obroušením nebo odstraňovačem starých nátěrů, zvolit můžete i opálení. Jen pozor při práci s tenkými plechy, které se mohou vlivem vysokých teplot zprohýbat.

Ostatní kovy – tedy například hliník nebo pozinkované plechy – stačí odmastit. Je vhodné důkladné omytí pomocí štětky nebo kartáče horkou vodou s přídavkem saponátů s následujícím oplachem čistou vodou. Čerstvé lesklé nezoxidované pozinkované plechy, třeba nové okapy či okapové roury, ponechte určitou dobu bez nátěru, prospěje to pozdější přilnavosti základní barvy. Jinak se doporučuje použít speciální základní barvy deklarované výrobcem na čerstvý pozinkovaný plech.

Jeden nátěr stačí?
Ještě než začnete s natíráním, je třeba se rozhodnout, zda zvolíte kombinaci klasického základového nátěru a vrchní vrstvy, anebo v současné době moderní takzvané jednošichtovky. Podle odborníků jsou obě varianty možné a správné. V prvním případě se nanáší nejprve základní antikorozní nátěr, který ochrání kovové části proti rzi a zvýší přilnavost vrchní barvy. Ta poté dodá materiálu požadovanou barvu a vzhled (na výběr máte typ satin, mat či lesk), a především jej ochrání proti povětrnostním vlivům či UV záření. Dnešní vodou ředitelné výrobky jsou už natolik kvalitní, že se jich nemusíte bát ani pro vnější použití. Podle doporučení je nanášejte alespoň ve dvou vrstvách.

Populární jednošichtovky zároveň působí jako základní i vrchní nátěr, tedy kovové části ochrání před korozí, ale zároveň působí proti povětrnostním vlivům. Neznamená to však, že povrch stačí natřít jen jednou. Vrstvy se aplikují vždy minimálně dvě. V čem je tedy jejich výhoda? Že nemusíte kupovat a skladovat dva druhy barev – stačí vám jeden. Zvlášť natíráte-li jen malou plochu, jsou výrobky dva v jednom výhodné.

Štětec, nebo váleček?
Barvy nanášejte štětcem nebo válečkem. Nátěry lze aplikovat i stříkáním, pochopitelně nikoliv u drátěných plotů, ale spíše u souvislých ploch, jako jsou vrata garáže. Při aplikaci odborníci doporučují pohlídat si nejen venkovní teplotu, která by se optimálně měla pohybovat mezi deseti až dvaceti stupni Celsia, ale i teplotu samotného podkladu. Je-li kov příliš rozpálený, barva schne zbytečně rychle, nevytváří dokonale slitý povrch a nátěr bude mnohem více náchylný k degradaci. Z toho důvodu je vhodné v letních měsících natírat ráno či v podvečer, ve stínu či polostínu. Relativní vlhkost vzduchu by neměla překročit sedmdesát procent.

Syntetika versus vodou ředitelné
Dříve se k ošetření kovů velmi často používaly fermežové barvy. Patřily k velmi trvanlivým a na trhu bylo několik druhů. Dnes už se ovšem prakticky nevyrábějí, a tak se při obnově povrchové úpravy musejí majitelé rozhodnout mezi vodou ředitelnými a syntetickými výrobky. Oblíbené jsou také alkydové jednošichtovky. Speciálně na fermežovou barvu by podle odborníků byly skvělé, protože jako ředidlo obsahují lakový benzin (S6006), nejsou agresivní a nebudou starý nátěr zvedat.

Tip redakce
I když je to možné, při natírání nekupujte základní či vrchní nátěr od různých výrobců. Nejenže tak nemusí výsledek odpovídat vašim představám, ale v případě reklamace byste se mohli setkat s tím, že jedna firma bude tvrdit, že špatný byl výrobek druhé značky.

Označení barev a ředidel:
A asfaltové
B polyesterové
C nitrocelulózové
E práškové
H chlorkaučukové
K silikonové
L lihové
O olejové
S syntetické
U polyuretanové
V vodou ředitelné
1000 fermeže, laky
2000 emaily, barvy
3000 tónovací pasty
4000 nástřikové hmoty
5000 tmely
6000 ředidla
7000 tužidla
8000 pomocné přípravky

Radek Tichý, foto Shutterstock