Návod na správné hnojení půdy
Pěstováním většiny druhů zeleniny a ovoce se z půdy vyčerpávají živiny. Pokud chcete za rok opět velkou úrodu, musíte je do hlíny vrátit. Není to nic složitého. Hnojiva lze rozdělit na anorganická, organická a speciální. Těm […]
Pěstováním většiny druhů zeleniny a ovoce se z půdy vyčerpávají živiny. Pokud chcete za rok opět velkou úrodu, musíte je do hlíny vrátit. Není to nic složitého.
Hnojiva lze rozdělit na anorganická, organická a speciální. Těm prvním se také říká průmyslová nebo minerální a lidé je rádi používají. Koncentrují v sobě velké množství živin, rychle působí a obvykle se snadno rozpouštějí ve vodě. Ovšem snadno jimi rostliny přehnojíte, nepřiměřené dávky mají špatný vliv na podzemní vodu a krajinu, je tedy třeba s nimi zacházet s rozumem. Organická hnojiva, mezi něž patří kompost nebo hnůj, do půdy dodávají nejen živiny, ale zároveň významně vylepšují schopnost zeminy jímat vodu a také vylepšují její strukturu. Práce s nimi je složitější.
Kompost – nejpoužívanější organické hnojivo v zahradě. Musí být ale dobře rozložený, aby do půdy nepřinesl semena plevelů, která by časem vzešla a ztížila vám pěstování neustálým vytrháváním nechtěných rostlinek. I když se kompost všeobecně doporučuje, myslete na to, že i jím lze záhony přehnojit. Použít ho můžete jak před výsadbou, tak doplňovat během sezony.
Hnůj domácích zvířat – do půdy se dává před výsadbou. Pamatujte si, že ten z domácích chovů slepic a králíků musí být dobře uleželý, a to dva až šest měsíců. Čerstvý by rostliny zničil. V zahradnických centrech se prodává hnůj sušený, který se aplikuje přímo do půdy.
Zelené hnojení – neslouží jako přímý zdroj živin pro rostliny, ale ke zlepšení kvality půdy a její struktury. Nejčastěji se takto používají brukvovité rostliny nebo jejich směs s peluškou. K výhodám patří rychlý růst, proto se dají vysít na záhon i na konci léta, kdy už by ležel ladem. Oblíbená je i medonosná svazenka, ta ale potřebuje více času, aby vzešla. Zelené hnojení se zapravuje do těžkých půd na podzim a do lehkých na jaře. Doporučuje se nejprve porost přejet sekačkou, aby stonky a listy nebyly příliš dlouhé a dobře se zarývaly.
Anorganická hnojiva
NPK – oblíbená trojkombinace s obsahem dusíku, fosforu a draslíku se používá na podzim, nejčastěji jako zásobní hnojení, které dodá do půdy tyto prvky na několik let dopředu. NPK se tedy používá třeba pro ovocné stromy, při založení jahodiště a jiných víceletých kultur. Vícesložkové hnojivo Cererit obsahuje i další důležité stopové prvky.
Draselné soli – draslík je důležitý pro vyzrávání pletiv a růst kořenů, proto se používá pro podzimní přihnojení dřevin či trávníku. Často tuto složku obsahují takzvaná hnědá podzimní hnojiva. Pokud je použijete, další draslík už není třeba dodávat.
Ledek a močovina – jde o dusíkatá hnojiva s velmi rychlým působením. Používají se pro přihnojení porostů během vegetace. Tyto složky často obsahují řady hnojiv označené jako Rychlý růst, Plod a květ, Vegetace či Start, tedy například velmi oblíbené Kristalony. Samotné se používají na zahradě jen výjimečně, třeba po krupobití, kdy je potřeba zničený porost povzbudit rychle k růstu.
Vápnění – neobejdete se bez něj ani na té nejekologičtější zahradě. Rostliny potřebují tento prvek pro tvorbu pletiv, ale známější je jeho vliv na pH půdy. Nejčastěji se používá mletý nebo dolomitický vápenec, což je přírodní nerost. Vápní se na podzim i v zimě. Akutní nedostatek tohoto prvku se projevuje na kvalitě plodů, například způsobuje hořkou pihovitost jablek, hnití špiček paprik a rajčat a podobně. Pak pomůže během vegetace postřik na list přípravkem Kalkosan, Wuxal Calcium nebo vápenným mlékem.
Jak to nezkazit
Ačkoli na hnojení není nic složitého, měli byste dodržovat tyto zásady:
-
Některá hnojiva se spolu nedají míchat, což platí například pro kombinaci fosforečných hnojiv a vápence, kdy se vytvoří nerozpustné hroudy.
-
Pozor také na zasolení, kdy je narušena drobtovitá struktura půdy a živiny z hnojiva nemají, kde by se uchytily, uvolňují se a vyplavují. Tento stav může nastat například při častém používání síranových a chloridových forem hnojiv do půd s nízkým obsahem organické hmoty, která by živiny vázala.
-
Pro všechny druhy hnojiv platí, že velké dávky jsou nevhodné u mladých porostů s nedostatečně vyvinutými kořeny. Přehnojením se nejen snižuje kvalita úrody, ale také se zkracuje doba skladování.
TIP REDAKCE
Na větší zahradě s mnoha záhony snadno zapomenete, kdy jste čím hnojili. Proto není od věci pořídit si sešit, kam si to budete psát. Práci si ulehčíte, když si sem poznamenáte, jak velké záhony máte a kolik hnojiva na ně přijde. Lepší než údaj sedmdesát gramů je přepočtené množství, například půl odměrky, jeden kelímek, plné víčko… To je množství, které si zvládnete naměřit snadno a rychle i bez váhy.
Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock
Více informací se nachází v listopadovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.