Nechybujte při výsadbě rostlin!

Chybovat je lidské, a v zahradnickém oboru to platí dvojnásob. Přesto se můžeme pokusit alespoň omezit základní chyby, kterých se běžně dopouštíme při výsadbě rostlin. Nejvíce jich nastává z důvodu neznalosti daného rostlinného sortimentu. Nikdo učený z nebe nespadl, přesto se na nákup rostlin alespoň v základní míře připravte. Informace o rostlinách jsou dostupné v odborných knihách nebo na internetu a poradit by vám samozřejmě měl i samotný prodejce.

Pokud máte malé děti, určitě si odpusťte prudce jedovaté rostliny. ušetříte si mnoho starostí. Foto Lucie Peukertová

Špatný výběr

Asi nejběžnějším důvodem, proč se některým rostlinám na zahradách nedaří, je špatný výběr rostlin do daných podmínek. Mnohdy vybíráme spíše „očima“ a na praktickou stránku věci zapomínáme. V první řadě byste si měli ujasnit stanovištní podmínky. Budou vás zajímat především světelné podmínky, typ a druh půdy a její specifika a také vlhkostní poměry. Ještě než se vydáte do zahradnictví, zkuste se na výběr rostlin trochu připravit. Sepište si na papír druhy rostlin, které se vám líbí a jsou vhodné do daných podmínek.

Při výběru rostlin se vždy informujte o jejich chyrakteru růstu a expanzivitě. Některé bujné druhy totiž dokáží zcela vytlačit ostatní druhy. Foto Lucie Peukertová

V zahradnictví pak hledejte tento sortiment, případně ho doplňte aktuální nabídkou dle rady prodejce. Vždy by mělo platit, že se výběr rostlin podřizuje stanovišti, naopak to nikdy nefunguje. Stanovištní podmínky lze vždy upravit pouze částečně, nikdy ne kompletně. Zatímco půdu do jisté míry lze upravit pomocí vylepšujících materiálů, světelné podmínky zůstanou pravděpodobně stabilní.

Hierarchie ve výsadbě

Stejně tak by vás mělo zajímat, jaké výšky rostliny po čase dorostou. Tento aspekt je důležitý u trvalek, kde shánějte informace o výšce rostliny v době květu, ale i u stromů a keřů. Rostliny pak v záhonech uspořádejte logicky. Do nízkých výsadbových lemů používejte rostliny dosahující 10 až 20 centimetrů. Nejvyšší druhy by měly být vysazeny do pozadí výsadby nebo do jejího středu ve formě několika dominantních solitér. Všímejte si, jakým způsobem rostliny rostou. U trvalek rozlišujeme sortiment trsnatý a s výběžky. Zatímco trsnaté druhy nebývají příliš expanzivní, ty s výběžky mohou během několika let zcela vytlačit některé méně bujné druhy.

Velkoplošené výsadby z jediného druhu jsou efektní pouze krátkou dobu, pokud se chcete z pestrých barev těšit déle, raději zvolte směs druhů. Foto Lucie Peukertová

Co vlastně od výsadby očekáváte?

Abyste se dopustili co nejmenšího množství chyb při výsadbě, ujasněte si, jestli od výsadby očekáváte stabilitu po několik let nebo jestli máte rádi proměnlivost. Zvláště u trvalek je tento aspekt velmi důležitý. V prvním případě vybírejte druhy dlouhověké a pokud možno trsnaté. V druhém případě vyzkoušejte trvalky se schopností přesevu. Právě ty se postarají o „divoký“ či přírodní charakter výsadby. Touto vlastností se mohou pochlubit orlíčky obecné (Aquilegia vulgaris), které se navíc mezi sebou kříží, takže není zárukou, že když vysadíte kultivar s bílými květy, že to tak bude i v příštím roce. Orlíčky totiž rády zplaňují a postupně přebarvují do své původní, fialové, barvy.

Schopností přesevu se dále mohou pochlubit agastache (Agastache sp.), které se tak mohou chovat spíše jako letničky. Jen někdy se totiž povede, že původní rostlina přežije zimu. Pokud vymrzne, určitě její potomky naleznete v blízkém okolí v podobě mladých semenáčů. Len vytrvalý (Linum perenne) je sice atraktivní svými modrými květy, ale dokáže i během dvou sezon zcela pozměnit skladbu trvalkového záhonu. Sám se velice ochotně přesévá a dokáže postupně vytlačit ostatní trvalky.

V přírodě blízkých výsadbách počítejte s druhovou proměnlivostí. Záhon se bude každým rokem měnit. Foto Lucie Peukertová

Vysoké druhy rostlin patří spíše do pozadí, ale mohou vytvořit i zajímavou solitéru. Foto Lucie Peukertová

Květináčový efekt

Jednou z častých chyb, proč se rostlinám přestane po krátké době na zahradě dařit, je zanedbání rozrušení kořenového systému. Po vyjmutí z nádoby, ve které byly především dřeviny pěstovány po delší dobu, bychom totiž měli mechanicky narušit kořenový systém. K tomuto účelu se hodí ostrý rýč, zahradnická lopatka nebo zahradnické nůžky. Kořeny by se měly zcela rozvolnit, aby měly tendenci růst do okolní půdy. Pokud byste tak neučinili, kořeny by neustále rostly v původním balu. Rostliny by tímto způsobem nekořenily do okolí, snadno by se vyvracely a především by strádaly na živinách a vodě. Stejně tak si dávejte pozor na přípravu stanoviště. Pokud sázíte do nekvalitní zeminy, nikdy do výsadbové jámy kořenům nedopřávejte pouze kvalitní substrát nebo kompost. Vylepšující materiál vždy promíchejte se stejným množstvím původní zeminy, ať je v jakékoli kvalitě. Výsadbou do vylepšujícího materiálu byste mohli opět podpořit květináčový efekt, protože by kořeny opět „neopustily“ kvalitní materiál.

Výsadba stromů je samostatná kategorie, která vyžaduje pečlivost a také určité znalosti. Foto Lucie Peukertová

Kyselomilné rostliny potřebují kyselý substrát

Možná jste také zažili, že se vám příliš nedařilo dlouhodobě pěstovat vřesovištní rostliny. Na vině většinou nebývá chyba v kvalitě rostlinného materiálu, ale spíše nevhodně připravené stanoviště. Vřesovištní rostliny, jako jsou pěnišníky (Rhododendron), azalky (Azalea), vřesy (Calluna), vřesovce (Erica) nebo třeba dabécie (Daboecia) a mnoho dalších, vyžadují půdu s kyselým pH. To znamená, že vyžadují vysoký poměr rašeliny. Zcela nevhodné jsou materiály s vysokým obsahem vápna a dusíku. Místo rašeliny můžete použít také vlastní listovku a v menším poměru můžete přidat i dobře zetlený kompost.

Text a foto: Lucie Peukertová