Nejoblíbenější popínavé rostliny

Vistárie (Wisteria)

Mohutná liána s krásnými modrými, modrofialovými, růžovými nebo bílými květenstvími dorůstat do výšky až deset metrů. Jde o teplomilnou dřevinu, která vyžaduje dostatek světla a dobře propustnou půdu s vyšším obsahem vápníku. Potřebuje pevnou oporu, kolem níž se bude vinout, dospělé rostliny bývají velmi těžké.

Zimolez (Lonicera)

Mezi těmito oblíbenými keři najdete i řadu popínavých rostlin, známé jsou pod lidovým jménem růže z Jericha. Jde o nenáročné dřeviny, které dobře a rychle rostou. Potřebují místo na slunci nebo v mírném polostínu. Půdu vyžadují neutrální či zásaditou. Často je ovšem napadají mšice, pravidelně proto kontrolujte listy.

Brslen Fortuneův (Euonymus fortunei)

Jestliže tento nízký a půdopokryvný keř vysadíte blízko treláže nebo boční stěny pergoly, jeho až pětimetrové výhony se po nich popnou. Někdy samy, jindy se doporučuje výhony na oporu navádět a přichytávat uměle. Brslen se řadí mezi stálezelené dřeviny, nejlépe se mu daří ve vlhké vápenité půdě v polostínu, snese i slunce.

Růže (Rosa)

Jde o romantické a snad nejoblíbenější popínavé rostliny, často se vysazují nejen k pergolám, ale i k obloukům či branám. Rozdělit se dají na dvě skupiny: první tvoří druhy s méně ohebnými pruty a množstvím květů, které dlouho vydrží. Druhou zastupují pnoucí růže s velmi pružnými výhony a menším seskupení květů.

Plaménky (Clematis)

I mezi plaménky najdete až desetimetrové pnoucí druhy. Květy mající v průměru až patnáct centimetrů a se vybarvují bíle, modře, fialově, červeně, žlutě nebo dozelena. Rostlina má ráda propustnou, na živiny bohatou, ovšem zároveň chladnou půdu. Ideální je pro ni místo na slunci, ale půdu kolem zakryjte mulčem nebo nižšími rostlinami.

Vinná réva (Vitis vinifera)

Réva patří k nejdéle využívaným popínavým dřevinám vůbec, využívala se už v období antiky Jde o dřevnatou liánu, pnoucí se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí úponků. Divoké odrůdy v přírodě dosahovaly výšek až třicet metrů. Réva patří nejen mezi okrasné rostliny, ale v teplých oblastech budete z pergoly sklízet i sladké hrozny.

Aktínidie význačná (Actinidia arguta)

Tato odolná popínavka je příbuzná s aktinídií čínskou, jejíž plody se běžně prodávají pod obchodním názvem kiwi. Také plody aktinídie význačné chutnají výborně, jen jsou menší. Dozrávají až uprostřed podzimu. Pro dopěstování plodů je nutné na jedno místo vysazovat samčí i samičí rostliny, protože jde o dvoudomý druh.

Hrachor (Lathyrus)

Zajímavou skupinou popínavých rostlin jsou hrachory, najdete mezi nimi trvalky i letničky. V příznivých podmínkách dorůstají až do čtyřech metrů, kvetou od června do září v barvách od fialové přes červenou, růžovou ke žluté a oranžové. K nejoblíbenějším a nejpěstovanějším patří hybridy jednoletého hrachoru vonného.

Olověnec (Plumbago auriculata)

Olověnec roste ve Středomoří jako polokeř, u nás jde o hrnkovou rostlinu. Popínavé výhony pokrývají světlemodré květy, existují i bílé odrůdy. Vyžaduje hodně vody a na jaře řez. V zimě ji uchovejte v chladu při teplotách kolem sedmi stupňů. V srpnu je správná doba pro rozmnožování pomocí vrcholových řízků.

Povíjnice (Ipomea tricolor)

Vysaďte ji na slunečné a před větrem chráněné stanoviště. Substrát by měl být výživný, a především nesmí vyschnout. Pravidelně ji přihnojujte. Její nálevkovité, jednobarevné i vícebarevné, bílé, růžové, dokonce pruhované květy vydrží jen jeden den. Tvoří se jich však tolik, že to rostlině na kráse neubere.

Lichořeřišnice (Tropaeolum majus)

Na slunečném nebo mírně zastíněném balkonu se může pnout do výšky jednoho až dvou metrů. Kvete od léta do podzimu žlutými, oranžovými i červenými květy, které mohou být jednoduché nebo plné. Některé odrůdy mají panašované listy. Pro tuto rostlinu platí, že bohatě kvete jen na chudších půdách.

Opletka (Fallopia)

Tato rostlina patří mezi rdesna, jde o velmi nenáročnou, ale zároveň hodně se rozrůstající popínavou dřevinu, která vytváří pěkné závěsy. Hodí se pro rychlé porůstání zdí a stěn. Tvoří nejčastěji bílé nebo narůžovělé květy. Nejčastěji se setkáte s opletkou čínskou, mnohem vzácněji i opletkou bucharskou.