Nejoblíbenější způsob setí

Připravit na záhonu řádek, do něj nasypat semena, zakrýt… Přímé výsevy zeleniny jsou oproti předpěstování sadby jednoduché a rychlé. A proto také oblíbené. Které druhy lze takto pěstovat?

foto: Shutterstock

Přímo na záhon se vysévají především plodiny, které nesnášejí přesazování, tedy hlavně luskoviny a kořenová zelenina. U mnohých dalších druhů je tento způsob setí možný, nikoli však nutný. Zda ho máte zvolit, záleží na počasí, množství pěstované zeleniny i vašich plánech – třeba zda potřebujete úrodu rychle sklidit, protože plánujete místo v druhé polovině sezony ještě využít, nebo jestli tady může zůstat o pár týdnů déle. Na zahradách se zpravidla nějaký typ předpěstování volí, třeba na výsevním záhonku nebo v odkrytém pařeništi. Platí to hlavně pro různé druh salátů, kedluben a ostatní košťálové zeleniny, pekingského zelí a mangoldu.

foto: Shutterstock

Jednoduché, ale…

Pěstování z přímého výsevu sice vypadá jednoduše, ale chcete-li se dočkat bohaté sklizně, dodržujte tato pravidla:

• Včasná příprava půdy – potřebujete záhon s kyprou prohřátou půdou, bez velkých hrud a ne moc mokrý. Po dlouhé zimě někdy bývá lepší termín výsevu posunout. Je důležité i to, aby byl povrch rovný, a semena tak po stranách nevystupovala při dešti nebo zálivce na povrch.

• Hnojení – v půdě musí být dostatek základních živin i organických látek, po výsevu už je nedoplníte. Sice můžete rostliny trochu přihnojit, ale základní živiny je třeba dodat do záhonu s předstihem.

• Správný způsob výsevu – zvolte nejen vhodnou hloubku, ale řádky také dostatečně zahrňte a přimáčkněte dlouhým prknem. Tak se vytvoří kontakt semen s vlhkou půdou a ovlivní to rychlost i rovnoměrnost klíčení a vzcházení.

• Množství a typ semen – při přímém výsevu spotřebujete více semen než při přesném, kdy do sadbovače dáváte jedno či dvě. Množství lze trochu snížit pečlivým postupem, kdy je nenasypete do skupinek, ale do řídkých řádků. Pokud to lze, využijte mořené osivo, protože v půdě nemáte nad kvalitou rostlin takovou kontrolu jako v sadbovačích. Pokud se u nich objeví třeba padání klíčních rostlin, už jej prakticky nelze zachránit.

• Termín a kvalita jednocení – jednocení nechte na dobu, kdy bude jasné, které mladé rostliny jsou silné a perspektivní. Tento krok zajistí nejen jejich správný rozestup, ale i dobrý vývoj. Nejednotí se hrách nebo jiné luskoviny, kde je jednoduché díky velkým semenům dodržet doporučované rozestupy. Všechny ostatní druhy ano.

foto: Shutterstock

Ochrana rukou

Nejen při používání mořeného osiva byste si měli umýt po práci ruce a nikdy nejíst a nekouřit, aby se vám nedostaly do těla zbytky mořidla. Ochranné rukavice používá málokterý zahradník, protože s nimi ztrácí cit v prstech, a výsev tak není zcela přesný. Lze je ale nahradit jednorázovými chirurgickými rukavicemi, i když na ně se drobná semena zase často lepí.

Co lze pěstovat z přímých výsevů:

• Kořenová zelenina: mrkev, karotka, petržel kořenová i listová, pastinák, salátová řepa, ředkev bílá a černá, vodnice a ředkvička
• Lusková zelenina: fazol keříčkový, fazol tyčkový, hrách cukrový, hrách dřeňový, fazol šarlatový, bob zahradní
• Listová zelenina: polníček, špenát, roketa, hořčice, řeřicha
• Plodová zelenina: polní okurky, nakládačky, tykve a dýně, melouny
• Cibulová zelenina: cibule sečka, cibule zimní

Termíny přímého výsevu

(pro první polovinu sezony)

• únor–březen: karotka, cibule sečka
• březen: bob zahradní, hrách dřeňový, hrách cukrový, karotka, petržel, pastinák, cibule sečka, špenát, ředkvičky, vodnice, ředkev
• duben: karotka, mrkev, hrách dřeňový, hrách cukrový, ředkvičky, špenát, vodnice, ředkev, červená řepa, ředkvičky
• květen: fazol tyčkový, fazol keříčkový, melouny, tykve a dýně, okurky polní a nakládačky, červená řepa, špenát, vodnice, ředkev
• červen: fazol tyčkový, fazol keříčkový, červená řepa (baby), špenát, vodnice, ředkev

Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock