Než si pořídíte venkovní kuchyň

Venkovní kuchyň má hned několik výhod: originálním způsobem doplní zahradu, ulehčí grilování i úklid po něm a poskytne místo pro večerní posezení. Anebo si v ní na čerstvém vzduchu můžete zpříjemnit kancelářskou práci.

Stylová kuchyň se velmi často stává součástí zahrady. Uvažujete, zda si ji také pořídit? Odpověď je ano. Podle odborníků se do ní v létě přestěhuje rodinný život. A nemusí jít jen o dlouhé romantické večeře, na něž většina lidí nemá přes týden čas. Protože zde budete mít i elektrickou zásuvku, není problém si zde zapnout notebook a pracovat na čerstvém vzduchu – je to mnohem příjemnější než v kanceláři.

Umístění řiďte podle slunce
Při návrhu venkovní kuchyně je dobré vědět, jak se během dne pohybuje slunce. Stavbu umístěte tak, aby nerušila sousedy, spící děti v domě a poskytovala stín v horkých dnech.
Zahradní kuchyni většinou tvoří pevný krb s pracovní deskou. Může navazovat na dům nebo stát samostatně pod pergolou. Vždy je dobré vyslechnout si více názorů, která z variant je nejlepší. Ostatně většina lidí se pro venkovní kuchyň rozhodne proto, že ji viděla u známých nebo sousedů. Vyplatí se proto s nimi probrat, jak při výběru postupovali, na co si dát při zpracování návrhu pozor a co by udělali jinak.

Na zahradě můžete mít kromě krbu i udírnu. Velký zájem je o propojení krbu s klasickou kuchyňskou linkou, která vytvoří prostornou odkládací plochu. Ti nejnáročnější si pořizují dvě topeniště – klasické na pevná paliva a sekundární na plyn s lávovými kameny nebo flavorizérem. Venkovní krb má topeniště většinou ve výšce pracovní desky, bývá vybaven polohovacím vyjímatelným roštem nebo vkládacím grilem. Můžete jej mít doplněný integrovaným nebo vkládacím motorem pro rožnění kuřat, krůty, kýty či selete.
Zahradní kuchyně může sloužit stejně jako ta interiérová. Myslete tedy na dostatečné množství zásuvek, do nichž budete moci zapojit mixér, rychlovarnou konvici, elektrický vařič a další spotřebiče, takže se místo promění v plnohodnotnou kuchyni. Je pravda, že někteří majitelé si i tuto kuchyň vybavili nejen dřezem, ale i myčkou nádobí a elektrickou troubou.

Nezapomeňte na sítě
Při plánování zahradní kuchyně je potřeba počítat s tím, že kromě základové desky potřebujete také přípojku elektřiny a vody. Záleží na tom, jak intenzivně budete toto místo využívat.

Pokud už nějakou dobu bydlíte na jednom místě, určitě jste postřehli, odkud převážně vane vítr a ze které strany většinou prší. Tomu by měla odpovídat i orientace celé stavby tak, abyste byli v závětří. A také aby vás neobtěžoval kouř z grilování. Určitě počítejte se stavbou komína, který odvede zplodiny mimo objekt. Pokud si vyberete správnou konstrukci, můžete ho zároveň proměnit i v udírnu.

Obecně se uvádí, že pro zahradní stavby do plochy šestnáct metrů čtverečních je nutné ohlášení, pro větší už i stavební povolení. Ale na půdorysu čtyři krát čtyři metry postavíte pěkné posezení a přitom bude dost místa i na vaření. Ostatně jen málokdo má doma kuchyň větší než šestnáct metrů čtverečních – je zvyklý tam jak vařit, tak stolovat.
Aby bylo posezení pohodlné i v dešti, nezapomínejte na zastřešení. Buď je možné zvolit lehké typu pergola, nebo s pevnou střechou. Jeho typ a styl volte podle vzhledu domu a dalších staveb v zahradě.

Zděnou, nebo kamennou?
Materiály pro stavbu jsou v podstatě libovolné, ale při výběru berte ohled na povětrnostní podmínky. Cihla je nejběžnějším a nejdostupnějším materiálem, zajímavou alternativu nabízí kámen. Každopádně se nevyhnete konstrukci základového pasu jako při každé jiné stavbě – na rozdíl od lehké dřevěné konstrukce ve stylu pergoly, kterou lze ukotvit na betonové patky, případně na zemní vruty. Zřejmě nejobvyklejší je kombinace všech zmíněných materiálů – kamene, cihly i dřeva, které lze nechat porůst popínavkami. Pro dřevěné prvky lze volit i exotické druhy, které tak trochu usnadní údržbu. Použít se dají i domácí dřeviny jako smrk nebo borovice, jen je třeba počítat s pravidelnou údržbou.
A na údržbu by bylo vhodné myslet i při výběru podlahy. Rozhodně nevystačíte s prostým betonem, který by byl brzy špinavý od kapajícího oleje, rozšlapaných zbytků jídla i vylitých nápojů. Proto zvolte povrch, který lze snadno umýt, jako ideální se proto jeví keramická dlažba nebo alespoň kamenná spárovaná dlažba. Dobře vypadají i cihly, ale rozhodně se nedoporučuje používat ty nové z obchodu. Nejlepší jsou staré dvakrát pálené cihly, které možná seženete tam, kde se bourá nějaký dům či stodola. Jsou opravdu tvrdé a mají minimální nasákavost, takže je neponičí mráz. I tak byste je ale měli po pokládce napenetrovat, čímž se dále sníží jejich nasákavost.

Pro zahradní kuchyň by mělo platit, že je pro radost. Každý den tady uklízet, leštit a vytírat se nebude chtít nikomu.

Radek Tichý, foto Shutterstock

Uložit

Uložit