Ochrana okrasných rostlin

Na rozdíl od zeleniny a ovoce, kde dokážou choroby a škůdci zničit celou úrodu, u okrasných rostlin způsobí většinou jen to, že květiny nevypadají pěkně. Přesto byste měli i je pravidelně kontrolovat a chránit.

foto Shutterstock

Vysadíte-li rostliny květiny na správně vybrané místo, trvalky a dřeviny zde vydrží řadu let. Jen pozor, nedávejte je příliš blízko k sobě. Porostou-li hustě, neježe se se vám o ně bude hůře starat, ale také se jednodušeji dostanou škůdci z rostliny na rostlinu. Pokud uděláte tu chybu, že trvalky vhodné na slunce vysadíte do stínu, je pravděpodobné, že budou trpět listovými chorobami, jako jsou plísně a rzi. Klasickým příkladem je černá skvrnitost listů růží, která se objevuje v rostlin vysazených blízko sebe, které trpí nedostatkem slunce anebo rostoucích na záhonech u zdi či pod stromy.
Doporučené vzdálenosti dodržujte nejen u trvalek, ale i letniček. Jinak chryzantémy a růže snadno napadne plíseň šedá, ostálky antraknóza, hledíky a hvozdíky rez, další druhy různé typy padlí a mykózy. Pokud máte květiny na záhonu v polostínu, kde podobnými chorobami často trpí, ošetřete je fungicidy preventivně, a to dvakrát – v polovině června, kdy rostou nejrychleji, a pak těsně před prázdninami.

Správný výběr ochrany

Při ošetření květin i dřeviny volte přípravky, které jsou účinné proti původci napadení. Obecně lze říci, že choroby častěji ohrožují letničky a trvalky, škůdci zase dřeviny. Snadnější je zásah proti savým škůdcům, jako jsou mšice, křísi, svilušky, mery, u nichž škodí dospělci. Vajíčka a larvy se většinou ukrývají a přezimují v pupenech a pod šupinami kůry. Proto musíte napadené větvičky spálit a vystřihnout. Pokud jsou napadeny několikátou sezonou po sobě, začněte s prvními postřiky už v předjaří. A pokračujte v sezoně – buď je sesbírejte a zničte, nebo použijte vhodný insekticid.
Daleko složitější je zásah proti druhům vázaných vývojem na půdu, jako jsou lalokonosci rýhovaní (Otiorhynchus sulcatus), kteří napadají rododendrony. Larvy se totiž ukrývají pod povrchem. Je třeba pečlivě a často keře prohlížet a snažit se vysbírat všechny dospělé brouky či housenky. Doporučuje se kolem keře rozložit netkanou textilii nebo kartonem a brouky na ně setřást. Dlouhodobým řešením je u lalokonosců využití biologickou ochranu, parazitické organismy hlístic, které larvy v půdě najdou a zničí tím, že do nich nakladou svoje vajíčka. Vylíhlé dospělé hlístice pro rostliny žádné ohrožení nepředstavují. Dosud byl k dostání jen přípravek pro larvy v půdě, nyní se na trhu objevila novinka, která zničí i dospělé brouky lalokonosců.
Ale nebezpečný je i ten hmyz, kde škodí housenky či larvy, jako jsou zavíječi u zimostrázu, pilatky na růžích, květilky ničící kosatce či chrousti. Biologická ochrana se vyvíjí i pro ně, příkladem je Lepinox Plus chránící zimostrázy neboli buxusy.

Noví škůdci

Se změnou klimatických podmínek se zahradníci setkávají s novými druhy hmyzu, kterým vyhovují dlouhé léto a zima bez mrazů. Jedním z nejškodlivějších je z Asie zavlečený zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis), jehož housenky umí sežrat i vzrostlé buxusy za několik dní. Živí se nejen listy, ale i lýkem a kůrou, dřevina proto uschne bez možnosti, aby obrazila ze spících pupenů. Katastrofou je napadení pro ornamentální výsadby v parcích, zničené keře nelze dobře nahradit a poškození je velmi dlouho znát. Zrádné je i to, že se zavíječ nejdříve šíří uvnitř keřů a dlouho není nic poznat. Až po rozhrnutí hustých větviček najdete kolonie housenek a smotky vláken. Buď je můžete sesbírat nebo opět využít přípravek Lepinox Plus a feromonové lapače. Lze ale vybrat i další přípravky určené proti housenkám.
Rododendrony nově ohrožují síťnatky (Stephanitis rhododendri), které se v teplejších podmínkách více množí. Dosud toto napadení řešili pěstitelé hlavně ve Velké Británii, kde jsou mírné zimy. Síťnatky škodí vysáváním listů, ty jsou naspodu hnědě tečkované a podélně svinuté, což se podobá napadení sviluškou chmelovou. I v tomto případě je ochrana složitá a dlouhodobá i proto, že listy rododendronů jsou silné, lesklé a vypouklé, proto po nich postřiky stékají. Je třeba aplikovat insekticid především na jejich spodní stranu. Poškození je dlouho znát, stálezelené pěnišníky obnovují listy až po dvou až třech letech. Silně napadené rostliny lze sestřihnout, ošetřit a vyprovokovat tak růst nových větví a listů. Dva roky ovšem nepokvetou.

Dagmar Cvrčková