Ochrana ovocných stromů a keřů

Ovocné stromy a keře jsou stále ohrožovány nejen jarními mrazíky, ale i pravidelným výskytem škůdců a chorob. Způsobů ochrany je hned několik – od preventivních opatření až k přímým zásahům speciálními přípravky.

Mezi velmi jednoduché způsoby prevence patří například výsadba stromů vhodných do vaší lokality, nadmořské výšky, typu půdy a podobně. Stejně tak lze doporučit i pěstování odrůd rezistentních, tedy odolných ke konkrétní chorobě.

Bez ochrany to nepůjde

Ochranným zásahům se v zahradě nevyhnete. Například výsadbou jabloní odolných vůči strupovitosti si ušetříte zdlouhavé a náročné zásahy proti této chorobě, ale stejně musíte strom chránit proti padlí nebo monilióze. K tomu potřebujete vhodné přípravky, které se aplikují ve správných termínech. Pro ošetření ovocných dřevin je na trhu široká škála nejrůznějších výrobků, které se zaměřují buď proti jediné chorobě, nebo jsou širokospektrální a účinkují na celou skupinu podobných nemocí či škůdců. Mezi zahrádkáři jsou v poslední době velmi oblíbené nejrůznější způsoby alternativní ochrany, které zbytečně nezatěžují životní prostředí.

Mšice

Mšice jsou drobný savý hmyz a okamžitě po nástupu vegetace vytvářejí na mladých listech a výhoncích velmi početné kolonie, které sáním rostlinných šťáv ovocné keře i stromy významně poškozují. U mšic se rozlišuje mnoho druhů – některé jsou vázány na jediný konkrétní druh, jiné napadají celou skupinu různých rostlin. Jsou rozšířeny plošně a v některých letech se dají najít i na rostlinách, které běžně nenapadají.

Ochranu proti nim je třeba řešit hned, jak je objevíte. V opačném případě se velmi rychle rozmnoží a způsobí daleko větší škody. Na trhu najdete velké množství přípravků, které vám s nimi pomohou. Vybírat můžete ze sortimentu klasických i ekologických výrobků, které fungují na bázi nejrůznějších olejů.

Mnozí pěstitelé dávají přednost takzvané alternativní ochraně. Nejrůznější výluhy z kopřivy, přesličky nebo pálivých papriček mají určitě zajímavé podpůrné efekty, konkrétně na mšice ale působí jen nepatrně nebo dokonce vůbec. Naopak doporučit lze podporu jejich přirozených predátorů. Čím víc jich v zahradě bude, tím výrazněji pomohou v ekologickém boji nejen proti mšicím, ale i dalším škůdcům.

Strupovitost jabloní

Strupovitost je nejvážnější chorobou jabloní a při jejím zanedbání může dojít až k úplnému zničení plodů. Se stejnou intenzitou napadá i listy, na kterých také přezimuje. Na jaře se tak spadané a neshrabané listí stává hlavním zdrojem napadení touto chorobou. Po zvlhčení a zahřátí opadaných listů spory vystřelují až do výšky dvou metrů, kde se lepí na mladé vlhké listy a výhony, které okamžitě infikují. S ochranou proti strupovitosti je proto třeba začít brzy a provádět ji pravidelně. První postřik se doporučuje ještě před kvetením, druhý hned po odkvětu, pak pokračujte asi ve dvoutýdenních intervalech až do léta. Tento cyklus ale mohou narušit deště, které způsobují rozvoj strupovitosti bez ohledu na to, kdy byl poslední postřik. Ochranu je tedy třeba provádět i bezprostředně po nich, potom se interval posunuje opět po dvou týdnech. Samozřejmostí by mělo být i pravidelné střídání přípravků. Odlišný by ovšem neměl být jejich název, ale hlavně účinná látka.

V případě, že chcete využít alternativní ochranu, je možné sáhnout i po ekologických výrobcích. Ty jsou většinou vyvinuty na podporu přirozené obranyschopnosti rostlin, díky čemuž nedojde k masivnímu napadení. Nejlepší ochranou je ale pěstování rezistentních odrůd, kterých je už na trhu naštěstí dostatek, například ‚Admirál‘, ‚Karneval‘, ‚Allegro‘, ‚Heliodor‘, ‚Luna‘, ‚Topaz‘, ‚Sirius‘, ‚Rozela‘, ‚Julia‘ či ‚Rubinola‘.

Padlí jabloňové

Tato choroba způsobuje zasychání konců výhonů, projevuje se typickým moučnatým překryvem a po napadení větve přestávají růst a odumírají. Už se nedají zachránit, proto je třeba se zaměřit na prevenci nového napadení. Velký vliv na průběh této choroby má i počasí a volba odrůdy – některé jsou k padlí velmi náchylné, jiné naopak plně odolné.
Speciální ochrana proti padlí se provádí zřídka. Hodně přípravků, které se používají proti strupovitosti, pomáhá i proti této nemoci. Speciální ochranu je tak třeba dělat jen u odrůd odolných vůči strupovitosti. Padlí je napadnout může, a to především za suchého počasí, kdy choroba hrozí nejvíce. Před samotným postřikem je ale třeba ručně odstranit z koruny všechny zjevně poškozené výhony.

Pozdní jarní mrazíky

V posledních letech ohrožují ovocné dřeviny stále častěji pozdní jarní mrazíky. Je třeba pamatovat na jednoduché pravidlo, že se vyplatí investovat pár korun do ochrany než potom ztratit celou úrodu.

Způsobů ochrany proti mrazům je několik, každý ale účinkuje jen do určité teploty. Jejich vzájemná kombinace ovšem zachrání kvetoucí nebo právě odkvetlé stromy i při několika stupních pod nulou. Mezi základní opatření patří zakrývání netkanou textilií. Zkusit můžete postřik přípravkem Cropaid, který snižuje tlak v rostlinných pletivech, díky čemuž stromy lépe odolají mrazům. Vyplatí se také ohřívat vzduch. V zahradních centrech už koupíte nejrůznější pece nebo jednorázové zdroje tepla, jako jsou parafínové svíce či kartonové krabice naplněné peletami. Ty se rozmístí v sadu a při poklesu teploty pod nulu se zapálí. Dokáží hořet přesně stanovenou dobu, zhruba pět až deset hodin, což stačí na překonání mrazivé noci. Pomoci si můžete i rozmístěním kovových věder, v nichž rozděláte a udržujete oheň. Ve větších zahradách se mohou zapálit i balíky slámy, které se rozmístí po směru větru tak, aby byl celý pozemek chráněný dýmem.

Skutečně fungující ochranou je protimrazová závlaha. Ta funguje na principu skupenského tepla, které vzniká při přeměně vody v led. Díky tomu se uvnitř ledu udržuje konstantních minus půl stupně, při nichž však nedochází k poškození květů, a to bez ohledu na mráz v okolí. Abyste ledovou ochranu na stromech vytvořili, je třeba začít s postřikem stromů dříve, než teplota klesne pod nulu. A pokračovat tak dlouho, než opět mráz skončí. Díky investici do hadice a postřikovačů si tak můžete zachránit celou úrodu.

Marián Komžík, foto archiv autora