Opékejte a grilujte i v zimě

Ohniště slouží jako středobod zahrady i v chladném ročním období, ani v prosinci se tak nemusíte vzdávat opékání a grilování. Pokud navíc kolem vysadíte zajímavé rostliny, které potěší všechny smysly, místo bude pěkné celý rok.

PŘED
V současné době kout v zahradě u rodinné chaty slouží ke skladování stavebních materiálů.

Zahrada se nachází kousek od lesa, proto je zde krásný klid a příjemná atmosféra. Díky nepravidelnému tvaru pozemku vzniklo hned několik zákoutí, která lze využít k odpočinku i aktivnímu trávení volného času.

Z dřevin, které se tady nacházejí, zůstanou zachované tříkmenná lípa malolistá (Tilia cordata) a švestka (Prunus domestica), ta každý rok pravidelně plodí. Jejich koruny vytvoří příjemný stín v blízkosti zpevněné plochy s ohništěm. Přibudou i další rostliny vybírané nejen podle barev a zajímavých tvarů, ale i podle toho, jak působí na všechny lidské smysly. Proto zde nesmějí chybět keře s jedlými plody pro chuť, druhy aromatické pro čich a rostliny na pohled zajímavé strukturou listů. Doplní je okrasné trvalky, které svými listy či suchými semeníky vydávají ve větru příjemný zvuk.

Lípa malolistá

Klidné místo pro posezení

Posezení s ohništěm se doporučuje umístit dál od chaty, nemusíte se tak bát, že vám kouř půjde do místností. Může být jak klasické (zahloubené v zemi a obestavené kameny), tak moderní a přenosné vyrobené z cortenu nebo jiné slitiny. Poblíž by se měl nacházet krytý dřevník pro skladování paliva. Poslouží spolu s keři u kamenné zídky i jako ochrana proti větru. Plocha kolem bude nově zpevněna žulovými kostkami – nejenže se tady bude lépe chodit, ale také tak zabráníte šíření ohně do okolí. Tvar ohniště vybízí k vydláždění okolí do kruhu, který se zbytkem zahrady propojí nášlapné kameny. Některé z nich se objeví i mezi žulovými kostkami.

Tis červený

Úklid plochy

Před samotnou realizací odpočinkové plochy se musí zákoutí uklidit, protože právě tato část zahrady sloužila jako odkladiště stavebních materiálů. Okolí kamenné zídky zarůstá obtížnou křídlatkou (Reynoutria), kterou nelze vyhubit ani totálním herbicidem, protože přežívá v podzemních oddencích. Bude tedy nutné celou plochu do hloubky zorat a výhony pečlivě vysbírat. Pokácet se musejí i nedaleké lísky obecné (Corylus avellana). Naopak minimální péči si vyžádá půda, která je tady kvalitní, neboť se zde v minulosti nacházely zeleninové záhony. Rostliny, které tady porostou, si musejí poradit s různými světelnými podmínkami. Zatímco některé budou na plném slunci, jiné částečně zastíní koruny stromů.

Krásnoočko přeslenité

Rostliny si užijete i v zimě

Kolem ohniště vzniknou záhony s rostlinami okrasnými květy i listy, ale také jedlými a aromatickými druhy i takovými, které při větru vytvářejí jemný zvuk díky svým listům nebo suchým semeníkům. Objeví se tady často opomíjené rostliny s listy zajímavými na omak. Čistec vlnatý (Stachys byzantina), šalvěj lékařskou (Salvia officinalis) nebo trávu pěchavu podzimní (Sesleria autumnalis) oceníte právě při dotyku. Chuťové buňky potěší jahodník (Fragaria vesca) odrůdy Rujana, který plodí od června až do příchodu mrazů. Oranžové bobule rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) můžete na větvích nechat klidně až do zimy, kdy nízké teploty podpoří rozvoj cukrů, díky nimž nebudou plody tak moc kyselé. Mimo sezonu potěší pohled na okrové listy trav i stálezelená stěna z tisu červeného (Taxus baccata) vysazená v pozadí, žlutočervené výhony dřínu krvavého (Cornus sanguinea ´Winter Beauty´), jemná struktura semeníků a výhonů krásnoočka přeslenitého (Coreopsis verticillata), která nejvíc vynikne při námraze, i zimní purpurové květy čemeřice nachové (Helleborus purpurascens), rozvíjející se i pod sněhovou peřinou. Brzy na jaře pak rozkvetou jarní cibuloviny.

Údržba během roku

Zatímco některé rostliny jsou na péči nenáročné, jiné budou vyžadovat specifický řez. Slivoň švestka by se měla prosvětlit v době, kdy nasazuje poupata, nebo až v období květu. Svídy vyžadují každoroční předjarní prořez zaměřený na odstranění starých výhonů ztrácejících své výrazné zbarvení. Postupně je tak nahradí mladé pruty, kvůli kterým jsou tyto keře pěstovány především. Tis červený se řadí mezi pomalu rostoucí dřeviny, stačí mu tak jediný tvarovací řez, aby si udržel svůj tvar. Můžete ho provést v průběhu léta. Odumřelá hmota trvalek a okrasných trav se ze záhonu odstraňuje ideálně v předjaří ještě před vyrašením nových listů.

Abyste nemuseli záhony tak často zalévat, zamulčujte je borkou nebo dřevěnou štěpkou. Vytrvalé jarní cibuloviny není nutné vyjímat z půdy, jedinou výjimkou jsou hybridní tulipány, které se doporučuje po zatažení listů v průběhu června z půdy vyjmout a opět je vysadit v září nebo říjnu. Můžete je nechat v půdě celý rok, pak se ale musejí postupně dosazovat, jednotlivé cibulky totiž slábnou a přestávají kvést.

Stálezelené dřeviny v hlavní roli

V blízkosti lípy i slivoně se bude dobře dařit i stálezeleným rostlinám, jako jsou rododendrony (Rhododendron). Pokud patříte mezi milovníky tematických výsadeb, jistě oceníte na podzim a na jaře kvetoucí vřesoviště. Jeho základ kromě rododendronů a azalek (Azalea) tvoří vřesy obecné (Calluna vulgaris) či vřesovce pleťové (Erica carnea). Tyto nízké dřeviny vysazujte plošně po více kusech od jednoho kultivaru. Jde o poměrně nenáročné rostliny, ale aby se jim na stanovišti dařilo, připravte jim dobře půdu. Obohaťte ji kyselou rašelinou nebo listovkou, zaryjte je do stávající půdy, aby došlo k promísení. Vhodným mulčem pro takovouto výsadbu je jemná mulčovací borka.

Lucie Peukertová, kresby autorka