Pěstitelův rok ve skleníku a pařeništi

Máte pocit, že skleník je pro malé domácí pěstování zbytečný, protože zabírá na pozemku zbytečně velký prostor, a přitom ho potřebujete vlastně jen pár týdnů na jaře a na začátku léta? Omyl. Tuto stavbu lze využívat po celých dvanáct měsíců.

Skleník může sloužit po celý rok, i když ho vytápějí jen sluneční paprsky. Jaro do něj přichází o měsíc dříve, podzimním mrazíkům se pár týdnů úspěšně brání a otužilou zeleninu v něm můžete sklízet i v zimě.

Leden

V tuto dobu skleník často nahrazuje kolnu či zahradní domek a slouží k odkládání různých zahradních pomůcek. Lze v něm však pěstovat i otužilou zeleninu, jako je růžičková kapusta, kadeřávek a zimní pór. Vydrží sice i na venkovních záhonech, ale ve skleníku je úroda bohatší a časnější.

Únor

Už v tomto měsíci můžete začít ve skleníku s vyséváním první otužilé zeleniny – ředkviček, raného salátu, rokety, špenátu nebo kopru. Budou klíčit pomalu, ale pokud nepřijdou extrémní mrazy, přežijí. Ovšem pozor na dusičnany, které se v zelenině nadměrně hromadí při nedostatku světla a přebytku dusíku. Proto rostlinky v zimě nepřihnojujte a udržujte čistá okna, aby slunce mohlo dovnitř.

• Možná že na záhonech také objevíte otužilý plevel – ptačinec žabinec. Přidejte ho do salátu – chutná obstojně a je plný vitaminů.

Rovněž včas založené pařeniště můžete osít. Když budou v noci hrozit mrazy, přikryjte ho svrchu slámou, senem, vrstvou listí nebo starou dekou.

Pařeniště může poskytovat ještě lepší podmínky nežli skleník, pokud je dobře založené.

Březen

Je čas vysít ředkvičky, saláty, karotku, aromatické bylinky. Vysazovat můžete předpěstovanou brokolici, květák i kedlubny. Za příznivého počasí lze do skleníku přemístit sadbu rajčat a okurek, pokud se už doma tísní. V pařeništi i na policích skleníku se dají předpěstovat sazenice pro venkovní záhony: salát, štěrbák, letní brokolice, kedlubny, cukety, dýně, okrasné letničky i trvalky.

Na policích sadbu raději chraňte polystyrenem nebo bublinkovou fólií. Také pokrývka z netkané bílé textilie za chladných nocí pomůže.

• Je lepší, pokud semínka vysejete do rozložitelných květináčků, v nichž je poté vysadíte rovnou ven. Přesazování je snazší, protože nepoškodíte kořínky.

Duben

Zatímco jiní v tuto dobu začínají s výsevem na záhon, ve skleníku začínáte sklízet první úrodu a na volné místo vysazovat rajčata a okurky, ačokču, ke konci měsíce papriky, melouny a lilky. Mráz dovnitř obvykle nepronikne – záleží ovšem na klimatu oblasti, počasí a umístění skleníku. Výhodu mají pultové skleníky u zdi, která akumuluje teplo. Rostliny můžete chránit i obalem z netkané bílé textilie. Pokud se obáváte větších mrazů, ponechte sazenice v květináčích a při nepřízni počasí je přeneste domů. Pobyt ve skleníku jim prospěje, při dostatku světla budou silnější a kompaktnější.

Mezi vyšší druhy zeleniny vysejte roketu, kopr, bazalku a další jednoleté bylinky – zelenině jejich přítomnost jen prospěje. Na okraje záhonů dejte salát, nejlépe listové odrůdy k řezu, které budete postupně sklízet už během května. Hlávkový salát totiž nemá rád teplotu nad dvacet stupňů, kdy snadno vybíhá do květu.

Na parapety skleníku nebo do pařeniště můžete přemístit z výsevních misek přesazené sazeničky okrasných květin. Další můžete vysít stejně jako aromatické bylinky do nádob, které v květnu umístíte ven. Předpěstovat lze také sazeničky letního salátu, pozdní kedlubny, zimního póru, růžičkové kapusty a zelí.

Skleník VITAVIA VENUS Salát a ředkvičky vysejte ve skleníku mezi plodovou zeleninu, využijete tak dokonale celou plochu.

Květen

Pokud ještě nemáte vysazené papriky, rajčata, salátové okurky, lilky a melouny, udělejte to co nejdříve. Určitě to nevzdávejte, i později předpěstované sazeničky přinesou úrodu, protože mohou plodit až do listopadu. K tomu jsou vhodné především pozdní odrůdy.

Nastává čas sklizně raného hlávkového salátu, raných kedluben, bylinek. Na poličkách si můžete předpěstovat salát, květák a brokolici pro pozdní sklizeň.

Za teplých dní skleník vydatně větrejte – rostliny potřebují jak čerstvý vzduch pro prevenci chorob, tak opylovače. Mnohé okurky se obejdou bez včel, pestřenek a čmeláků, rajčata a papriky však nikoliv. Za slunných dní skleník obvykle potřebuje přistínění.

Červen

Pokud jste si předpěstovali rané odrůdy rajčat včas, můžete se koncem měsíce těšit z prvních plodů. Postranní výhonky v paždí listů, takzvané zálistky, je u tyčkových odrůd rajčat nutné neustále zaštipovat, jinak rostliny plodí méně, zbytečně se vysilují a jsou příliš husté, což podporuje napadení houbovými chorobami. Plodit vám začnou i skleníkové salátové okurky. U nich nemusíte čekat, až plody dozrají a budou co největší. Časně sklizené jsou chutnější, a rostlinu tak podnítíte k násadě dalších.

Ovšem pozor na společné pěstování okurek a rajčat. Zatímco okurkám a melounům svědčí vyšší vzdušná vlhkost i teploty až 32 stupňů, rajčata a papriky přivítají nejvýše dvacet pět stupňů. Okurky proto můžete pěstovat v méně větrané části skleníku oddělené přepážkou nebo fólií. Okurkám na rozdíl od rajčat prospívá také rosení, které zvyšuje vlhkost vzduchu.

Poličky můžete využít k pěstování zázvoru, k vysetí semen exotických teplomilných rostlin, k množení trvalek, bylinek a dřevin řízkováním.

Červenec

Nastává sklizeň rajčat, paprik, lilků, melounů i bylinek. Teplo sice této zelenině svědčí, ale na teploměru byste neměli mít více než 35 stupňů. Za horkých dní je třeba větrat okny i dveřmi a skleník dostatečně stínit – nejlépe zvenku rákosovými rohožemi, stínovkou, jutou.

Srpen

Sklizeň rajčat, paprik a další plodové zeleniny vrcholí. Parapety a poličky můžete využít k řízkování bylin i dřevin. Venku si můžete předpěstovat sadbu listového i hlávkového salátu, raného i ozimého, který by v horkém skleníku hůře klíčil. Sem ho vysaďte až v září, abyste získali podzimní a jarní sklizeň. Podobně lze vysít šruchu zelnou, kozlíček polníček či ozimou kapustu.

Skleníky u zdi lépe akumulují teplo, což rostlinám prospívá. ZD Dolní Újezd

Září

Sklizeň plodové zeleniny pokračuje. Můžete vysít ředkvičky a roketu, vysadit sazeničky pekingského zelí, kedluben, štěrbáku, salátu, kapusty.

Říjen

Pokračuje rajčatová a papriková a vrací se i salátová a ředkvičková sezona – v srpnu předpěstovaný listový salát můžete sklízet. Také mírně nahořklý dekorativní štěrbák je do salátů výtečný. Do skleníku i pařeniště můžete z venkovních záhonů přesadit pažitku a další bylinky k rychlení.

Listopad

I v tomto měsíci si můžete ze skleníku nosit do kuchyně stále čerstvý salát a štěrbák, a také poslední kusy plodové zeleniny. Ve skleníku, který je vytápěný nad zámrznou teplotu, mohou pohodlně přezimovat veškeré subtropické rostliny, fuchsie a další květiny. Nevytápěný skleník poslouží pro přezimování odolnějších rostlin, mezi něž patří fíkovník, olivovník, rozmarýn a jiné. Ovšem to platí pouze pro zimy, kdy neuhodí silné a dlouhotrvající mrazy.

V pařeništi sklizeň obvykle končí. Můžete ho připravit na přezimování – svrchní zeminu využijte na záhony, vyhřívací vrstvu odvezte na kompost a jámu naplňte listím, které zabrání jejímu promrznutí.

Prosinec

Za příznivého počasí možná sklidíte poslední saláty, a pokud ve skleníku pěstujete zimní zeleninu, začíná sezona kapustičky, kadeřávku či otužilého kozlíčku políčku. Ve skleníku mohou přezimovat v létě a na podzim nařízkované zakořeňující sazenice všech mrazuvzdorných rostlin.

Fóliovník a pařeniště

Ve fóliovníku můžete postupovat stejně jako ve skleníku, méně však izoluje a v noci v něm teplota klesá výrazněji. Ještě více než u skleníku tedy záleží na aktuálním počasí. Ale i fóliovník můžete zateplit bublinkovou fólií a využít bílou netkanou textilii. Přes den se prohřívá často rychleji než skleník a propouští více UV paprsků, což velmi svědčí okurkám a paprikám.

Pařeniště, vhodné pro všechny nižší druhy zeleniny, může poskytovat stejné nebo ještě lepší podmínky nežli skleník, pokud je dobře založené a hnůj ho skutečně vytápí.

PRAKTICKÝ TIP

Když sázíte rajčata

Sazenice rajčat vysaďte jak ve skleníku, tak na venkovním záhoně hlouběji, než rostly při předpěstování. Můžete je přitom položit i mírně šikmo. Čím větší část stonku zahrnete zemí, tím lépe – rajčata na něm vytvoří další kořeny, což je přínosné pro bohatou úrodu. Zelená nať poroste do výšky rychle a původní velikost ihned dožene. Je třeba ji přivázat k opoře nebo navést na kovovou spirálu – speciální tyčku pro pěstování rajčat.

Více informací se nachází ve speciálním vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

           .