Pěstování mrkve a petržele. Je to snadné, ale…

Pěstování mrkve a petržele je poměrně jednoduché, vystačíte si se správně založeným záhonem. Přesto čas od času nejsou zahradníci s úrodou spokojení, neboť nejprve semena špatně klíčí a později sklízejí zdeformované kořeny. Co dělat, aby se vám něco podobného nestalo? Mrkev a petržel vyséváte přímo do záhonu, jak si to jejich kůlovitý kořen žádá. Jde o zeleniny druhé tratě, které potřebují půdu ve staré síle, tedy jim najděte záhon hnojený chlévskou mrvou rok či dva před výsadbou a živiny během pěstování – na rozdíl třeba od plodové zeleniny – nedoplňujte. Také nepěstujte kořenovou zeleninu dva roky po sobě na stejném místě. Vyžaduje kvalitní a strukturní hlinitopísčitou půdu s dostatkem humusu, kterou musíte na podzim dobře a hlouběji prorýt. Jak mrkev, tak petržel ale vyrostou i na lehčích písčitých zeminách, když jim zajistíte dostatečnou závlahu. Vyhnout byste se měli těžkým jílovitým nebo kamenitým záhonům. Vhodný čas k vysévání je březen až duben, řádky by měly být od sebe vzdálené třicet až čtyřicet centimetrů. Po vzejití vyjednoťte rostliny tak, aby mezi nimi zůstal prostor čtyři až sedm centimetrů podle druhu zeleniny. Většinou platí, že čím déle necháváte kořen na záhonu, tím více místa potřebuje. Rané karotky můžete vysévat i jako následnou plodinu až do počátku července, a protože se seje na svatého Jana, vžilo se pro ně označení jánská mrkev.Když semena dlouho neklíčíMrkev a hlavně petržel často neklíčí tak, jak byste si představovali. Příčinou jsou kumariny obsažené v semenech. Tyto přírodní látky, uvolněné do půdy, brání klíčení jiných druhů, včetně plevelů, což oceníte i vy. Rostlina si tím zajišťuje životní prostor pro růst a vývoj. Kumariny se postupně ze semen odbourávají a jsou příčinou pomalejšího klíčení těchto zelenin. Je to typické hlavně pro petržel. K rychlejšímu růstu jí nepomůžete ani tím, když ji na jaře vysejete za optimálních vlhkostních podmínek do dostatečně vyhřáté půdy. Deformace kořenů mrkví a petrželíSe zdeformovanými kořeny mrkve a petržele se setkáte nejčastěji při pěstování na kamenitých nebo těžších půdách. Příčinou je poškození pletiva kořenové špičky, když se dostane na nepropustné podloží nebo do vrstvy s nedostatkem kyslíku. Pokud nemáte ideální podmínky k pěstování kořenové zeleniny, připravte pro ni hrůbky podobným způsobem, jako byste kopčili brambory. Jen by měly být s rovnou horní částí, široké zhruba padesát až šedesát centimetrů, aby se sem vešel dvojřádek semen. Hrůbky si vyformujte předem, minimálně dva až tři týdny před výsevem, aby půda dostatečně slehla a obnovila se přirozená struktura. Tímto způsobem pěstování získáte výstavní rovné a nevětvící se kořeny, které se vám navíc budou jednoduše sklízet. A také mívají lepší chuť.Pochmurnatka mrkvová Mrkve z raných výsevů mají problém s pochmurnatkou mrkvovou (Psila rosae), což je malá muška měřící okolo pěti milimetrů. Poznáte ji podle hnědé hlavy a žlutých nohou, hruď a zadeček jsou černé. Larvy pochmurnatky vyhlodávají v kořenech mrkví nepravidelné chodbičky. Pokud vysejete karotky koncem května, nebudete mít problém s narušením kořenů způsobeným larvami pochmurnatky. Dospělci tohoto škůdce totiž létají a kladou vajíčka nejpozději do poloviny května.

Vyzkoušejte nové odrůdy kořenové zeleniny ARON F1 je mrkev až neuvěřitelně pravidelného, válečkovitého tvaru, krátký kořen dorůstá do délky kolem deseti centimetrů a má kulatý konec. Mrkev má oranžovou barvu v celém průřezu, nezelená ani nefialoví. Jde o ranou odrůdu, jejíž vegetační doba činí 75 až 80 dnů, mladé mrkvičky můžete sklízet už po dvou měsících. Pro druhý způsob pěstování ji vysejte hustěji, kořeny si tak lépe udrží pravidelný tvar. ARON F1 je vhodný i pro pěstování v těžších půdách.

ARON F1

FRANCIS

Tip redakce Jak na zdravé a krásně barevné mrkve? Krásné vybarvení kořenů mrkve a sytou barvu získáte při pěstování na lehkých písčitých půdách a v na záhonech s vyšším obsahem humusu. Těžká a vápenitá zemina snižuje intenzitu vybarvení. Pozor také na časté zalévání, nadbytek vláhy také snižuje intenzitu barvy. A nejen to, způsobuje i praskání kořenů. Často k němu dochází při vydatných deštích následujících po delším období sucha. Starší kořeny jsou k němu náchylnější než ty v plném růstu. Nenechávejte proto mrkev zbytečně přerůstat.  Peter Gajdoštin, foto Shutterstock a www.dobrasemena.cz 

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017.