Pěstování zeleniny – Kořenoviny

Zelenina se z užitkového hlediska dělí do skupin, jejichž zástupci mají podobné nároky na půdu, stanoviště i způsob pěstování. V několika následujících vydáních časopisu si probereme jednu skupinu po druhé, abyste při výběru plodin pro svoji zahradu nesáhli vedle. V tomto čísle se zaměříme na kořenoviny.

Z pohledu botanika je zelenina velice různorodá a je zastoupena řadou čeledí. Jednotlivé skupiny zelenin tvoří většinou zástupci jedné čeledi, existují však i výjimky.Co pěstovatJen v rajské zahradě roste všechno. Pro tu vaši musíte zvolit takové druhy, které dobře porostou i bez náročné závlahy, neustálé chemické ochrany a velkého podílu denní práce. Cílem není pěstovat všechno, ale najít dost široký sortiment plodin, ze kterých budete mít bez velké námahy slušnou sklizeň a užitek. Ke kořenové zelenině patří druhy pěstované pro kořen. Vedle klasické mrkve, karotky a petržele se k ní řadí i pastinák, bulvový celer, ředkvičky a černá i bílá ředkev. Botanicky patří kořenoviny nejčastěji k čeledi miříkovitých,ale třeba oblíbené ředkvičky a ředkve náležejí k brukvovitým a červená salátová řepa k merlíkovitým. Zcela stranou stojí také málo pěstovaný černý kořen z čeledi hvězdnicovitých.Vhodný záhonKořenová zelenina je náročná na půdu, a to nejen na kvalitu, ale zejména na její zpracování. Abyste sklidili dlouhé pěkné kořeny, musí být zrytá alespoň do 30centimetrové hloubky. S přípravou půdy je třeba začít v dostatečném předstihu, aby stačila do výsevu ještě slehnout. Kořenoviny špatně snášejí těžší, jílovitou půdu. Je v ní málo vzduchu, kořeny zde napadají hniloby a obtížná je i její příprava před výsevem a sklizeň kořenů. Půda by měla být střední kvality, nejlépe hlinitá nebo hlinitopísčitá, s dostatkem organické hmoty, dostatečně hluboká a bez kamenů. Pokud takovou půdu na zahradě nemáte, pěstujte raději něco jiného. Tato skupina zelenin se vždy pěstuje na volných záhonech. V nádobách ji, až na ředkvičky, s dobrým výsledkem pěstovat nelze a ani ve skleníku se v domácích podmínkách prakticky nepěstuje. Výjimkou je rychlená karotka, případně ředkvičky, které se pěstují na jaře ve skleníku či fóliovníku před zeleninou plodovou nebo na podzim jako doběrná plodina sezony.Potřebná péčeKořenoviny jsou poměrně náročné i na obsah organické hmoty v půdě. Nehnojí se ale přímo, potřebují půdu v takzvané staré síle, tj. druhým rokem po dávce hnoje či kompostu. Prakticky se tedy pěstují po plodové zelenině nebo košťálovinách, které vyžadují přímé hnojení. Výjimku opět představují nenáročné ředkvičky, které díky jejich krátkému pěstebnímu cyklu můžete vysít tam, kde se zrovna uvolní místo. Z kořenové zeleniny má přímé organické hnojení rád jedině na čas i výživu náročnější bulvový celer. Přímý výsev kořenovin do volné půdy se provádí většinou v březnu a dubnu, v teplejších oblastech s lehčí záhřevnou půdou i koncem února. V květnu a červnu se vysévá červená řepa. Později se sejí také ředkve – bílá pro letní sklizeň nejčastěji v dubnu, pálivá černá ředkev určená pro zimní skladování v červenci a srpnu.Výsev a jednoceníKořenová zelenina patří k plodinám s pomalým vývojem, které potřebují řadu měsíců, aby dorostly do sklizňové velikosti. Pěstují se proto jako hlavní plodina. Nejdelší dobu vyžaduje bulvový celer, a to zhruba 210 dní. Z toho důvodu je nutné začít brzy s jeho předpěstováním, vysévá se v únoru, někdy dokonce už v lednu. Dlouho se pěstuje i podzimní mrkev (asi 160 dní), o trochu kratší dobu má karotka (110–120 dní). Veškerá kořenová zelenina, s výjimkou celeru, se vysévá přímo na místo budoucího jednocení. Protrhávání vzešlých rostlin je nutné k tomu, aby kořeny pěstovaných druhů měly dost místa k růstu. Vzdálenost rostlin vychází z požadované tloušťky sklízených kořenů. Například karotka se sklízí drobnější, proto se jednotí na tři centimetry. Podzimní mrkev má čas dorůst do kořenů značně silnějších, a jednotí se tedy na čtyři až pět centimetrů. Na ještě větší vzdálenost se jednotí červená řepa – minimálně šest centimetrů mezi jednotlivými bulvami. Některé velké typy ředkví, které mají listy položené naplocho do stran, se dokonce jednotí až na 30 centimetrů od sebe. Pokud plodiny správně nevyjednotíte, nevyužijí svůj potenciál a zbytečně se ochudíte o úrodu.Škůdci a chorobyNejzávažnější jsou pro kořenoviny škůdci, kteří napadají kořeny, méně škodlivé jsou choroby listů. K nim se řadí nejčastěji septoriózy a padlí. Tato onemocnění se zpravidla objevují až ve druhé polovině vegetace a napadají příliš husté porosty. V domácích podmínkách proti nim není třeba zasahovat, problémem jsou jen při extrémním počasí, kdy se objeví příliš brzy, třeba už v červnu. Listová plocha zelenin má po napadení sníženou schopnost asimilace a jejich kořeny jsou následně slabé a nekvalitní. Největším škůdcem kořenové zeleniny je pochmurnatka mrkvová, jejíž larvy provrtávají a zcela znehodnocují kořeny. Chemická ochrana proti ní je problematická, přípravky se musí zapravit do půdy již při výsevu. Z ekologického hlediska je lepší čelit od poloviny srpna do poloviny září náletu much kladoucích vajíčka přikrytím porostu netkanou textilií a dospělce chytat na žluté lepové desky.Pohled ekologaKořenová zelenina se hodí ke kombinaci s dalšími zeleninovými druhy. Úspěšné bude například společné pěstování s listovou zeleninou, tj. se salátem, mangoldem a čekankou, možná je i kombinace s cibulovinami, tj. s česnekem, cibulí a pórem. Pěstování mrkve a póru dohromady oba druhy navzájem do jisté míry chrání před hmyzem, který je napadá – mrkev před pochmurnatkou a pór naopak před vrtalkou. Hmyz odpuzují silice, které rostliny vydávají. Dobrým sousedem jsou pro mrkev také rajčata. Červená řepa se dobře doplňuje s mrkví, nevhodná je pro pór a kukuřici. Rovněž celer je ve srovnání s bezproblémovou mrkví méně tolerantní, nevysazujte ho proto do sousedství kukuřice, brambor a salátu.5x pro a proti pěstování kořenové zeleniny

• + vyčistí a prokypří půdu do hloubky
• + je méně náročná na zálivku
• + široký výběr odrůd
• + některé druhy je možné vysévat celou sezonu
• + průběžná sklizeň
• – dlouhé vzcházení
• – vyžaduje pečlivé jednocení
• – potřebuje kvalitní půdu
• – příprava záhonu před setí
• – u mrkve ochrana proti pochmurnatce

Výběr odrůd pro domácí pěstování

• Karotka: ’Calibra F1’ ,’Flyaway F1’ (novinka), ’Jitka F1’, ’Marion F1’, ’Nantes 5’, ’Naomi’, ’Smirna’, ’Sylva’, ’Rondo’
• Mrkev: ’Cidera’, ’Darina’, ’Chamare’, ’Marquette’, ’Maxima F1’, ’Karola’, ’Rubína’, ’Tinga’
• Petržel: ’Alba’, ’Atika’, ’Jadran’, ’Konika’, ’Orbis’
• Pastinák: ’Albion F1’ (novinka), ’Bielas’, ’Dlouhý bílý’, ’Kamo’
• Celer bulvový: ‚’Albin’, ’Asterix F1’, ’Kompakt’, ’Maxim’, ’Neon’
• Červená řepa: ’Bona’, ’Burpee‘s Golden’, ’Pablo F1’, ’Renova’
• Ředkev: ‚’Alabaster F1’, ’Japana’, ’Jarola’, ’Kulatá černá’, ’Panter’
• Ředkvička: ‚’Faraon’, ’Granát’, ’Kvinta’, ’Kvintara’ (novinka), ’Rampouch’, ’Ria’, ’Slavia’, ’Slovana’, ’Teko’, ’Zlata’

Nezapomeňte to nejdůležitější

• Kořenovou zeleninu pěstujte jen na kvalitní hluboké půdě.
• Dejte si práci s pečlivým jednocením na správnou vzdálenost.
• Chraňte mrkev před pochmurnatkou zakrytím netkanou textilií.
• Pro skladování sklízejte kořeny vždy za suchého počasí.
• Ve vhodných podmínkách pěstujte i méně obvyklé druhy (pastinák, ředkev, salátovou řepu).

FOTO: PROFIMEDIA.CZ, SHUTTERSTOCK

Pěstování zeleniny – Kořenoviny