Zelenina se z užitkového hlediska dělí do skupin, jejichž zástupci mají podobné nároky na půdu, stanoviště i způsob pěstování. V našem zeleninovém seriálu probíráme jednu skupinu po druhé, abyste při výběru plodin pro svoji zahradu nesáhli […]
Zelenina se z užitkového hlediska dělí do skupin, jejichž zástupci mají podobné nároky na půdu, stanoviště i způsob pěstování. V našem zeleninovém seriálu probíráme jednu skupinu po druhé, abyste při výběru plodin pro svoji zahradu nesáhli vedle. V tomto čísle se zaměříme na plodovou zeleninu.
V posledních letech se díky oblibě exotických jídel zaměřila pozornost pěstitelů na pálivé odrůdy paprik, jako je třeba ‘Naga Morich‘.
Pěstování plodové zeleniny patří ke středobodu sezony, ke kterému směřuje úsilí většiny zahrádkářů. Je tomu tak především proto, že se plodová zelenina poměrně snadno pěstuje a dobře využívá v teplé i studené kuchyni. Stranou nestojí ani chuť, která je u doma pěstované zeleniny o třídu lepší. Z praktických důvodů jsme v článku plodovou zeleninu rozdělili na dva menší celky – první tvoří papriky, rajčata a lilky, druhá se zabývá okurkami, dýněmi a melouny. K nim je přiřazena i cukrová kukuřice, která se překvapivě také řadí k plodové zelenině.
Co jsou začPapriky, rajčata a lilky patří mezi lilkovitou zeleninu (
Solanaceae), jsou tedy příbuzné s bramborami, americkými cizinkami. V našich zemích se pěstují už dlouho, určitá odlišnost v nárocích na pěstování je však ve srovnání s tuzemskými druhy stále znát. Všechna plodová zelenina má veliké nároky na výživu a také potřebu tepla a slunce. Nic naplat, jsou to děti jižních krajin.
Vhodný záhonPapriky a lilky se často pěstují pouze v chráněných prostorech skleníků nebo fóliovníků, ve volné půdě rostou jen v nejteplejších oblastech Moravy a Polabí. Výjimku z lilkovitých tvoří rajčata, kterým je daleko lépe venku. Ve sklenících sice rychle dozrávají, ale často je zde napadá obávaná plíseň bramborová, která významně zkracuje jejich plodné období, které ve skleníku málokdy trvá déle než do konce prázdnin. Venku ale vydrží plodit až do prvních mrazíků, tedy prakticky do první dekády října. Výsadbě rajčat, paprik i lilků by vždy mělo předcházet hluboké rytí a zapravení štědré dávky kompostu nebo rozloženého hnoje do půdy, přičemž nerozložený hnůj je lepší zarýt už na podzim. Všechny zmíněné druhy potřebují kyprou humózní půdu s dostatkem pohotových živin.
Potřebná péče
Při sklizni rajčat a paprik si všímejte i zdravotního stavu rostlin.
Plodové zeleniny mají poměrně dlouhou dobu pěstování, proto se musejí většinou předpěstovat. Zvláště papriky je potřeba vysévat už v únoru, aby do poloviny května stačily vytvořit silné sazenice. Všechny tři druhy potřebují kvalitní vyhnojenou půdu, rajčata snesou i hnojení hnojem. Rajčata se podle druhu vyštipují a vyvazují k opoře (tyčkové odrůdy). Papriky tvoří keře, které oporu sice nepotřebují, je ale lepší je volně svázat. Keře paprik (i lilků) jsou totiž dost křehké, snadno se při sklizni nebo okopávce polámou a náhradní výhony na rozdíl od rajčat nevytvářejí. Potřeba vody je značná, zálivka by měla být vydatná, ale v delších časových intervalech. Jedině tak rostliny vytvoří silné kořeny, které získají vodu i ze spodních vrstev půdy. U tyčkových rajčat, která často vytvářejí mohutné keře, je třeba dodržovat volný spon, příliš hustá výsadba vede k brzkému napadení houbovými chorobami. Rajčata už od výsadby zalévejte vždy jen ke kořenům, zálivka na list zvyšuje vzdušnou vlhkost a riziko nákazy je vyšší.
Choroby a škůdciPro papriky jsou větším nebezpečím škůdci, pro rajčata zase choroby. Nejobávanější a nejškodlivější je plíseň bramborová. Ve vlhčích letech je třeba začít s postřiky brzy, aby byla zachycena první vlna nákazy. Na místech s deštivým létem je šikovné pěstovat rajčata pod stříškou nebo v kbelících pod přesahem střechy, suché listy napadá choroba daleko pomaleji. Sazenice paprik napadají na počátku pěstování nebezpeční roztoči – jejich atak poznáte podle korkové „síťky“ na plodech a podle zakrnělého růstu. V sezoně paprikám škodí zavíječi, kteří způsobují červivost plodů.
Pohled ekologaPlodová zelenina se pěstuje jako hlavní plodina. Před ní je možné pěstovat rychlenou zeleninu (salát, kedlubny) nebo ředkvičky. Po ní se nepěstuje nic nebo se vysévá ozimý špenát. Následná plodina (nejčastěji listová zelenina) se zařazuje jen v případě předčasné likvidace porostu po plošné nákaze nebo třeba po krupobití. Rajčata a papriky se pěstují téměř výhradně jako monokultura, ale jsou dobrými sousedy například pro fazole, salát, cibulovou a kořenovou zeleninu, celer nebo špenát. Prospívat vedle nich nebudou hrášek, okurky, brambory ani řapíkatý fenykl.
Nezapomeňte to nejdůležitější
- papriky a lilky se venku pěstují jen v nejteplejších oblastech, vždy je jistější skleník
- rajčata se nikdy nezalévají na list
- tyčková rajčata vyžadují oporu a vyštipování
- rajčata a papriky potřebují vyhnojenou půdu
- plodová zelenina má obecně velké nároky na zálivku a výživu
Výběr odrůd pro domácí pěstování
- lilek ‘Český raný‘, ’Nero‘ (tmavě fialový), ’Beatrice‘ (bílá), ’Klára‘ (fialová), ’Serena‘ (růžová), ’Rosa Bianca‘ (žíhaná)
- papriky chilli: ‘Damián‘, ‘Habanero‘, ‘Kilián‘, ‘Kristián‘ větší pálivé: ‘Dráky F1‘, ‘Jalahot F1‘, ‘Korál‘, ‘Naga Morich‘ (letošní novinka), ‘Pálivec F1‘, ‘PCR‘ zeleninové silnostěnné: ‘Amyka‘, ‘Balkonovka‘, ‘Hamík‘, ‘Jiřka F1‘, ‘Komtesa F1‘, ‘Ontara‘, ‘Particie‘, ‘Přemysl‘, ‘Saskia F1‘, ‘Samuraj F1‘, ‘Sharon F1‘, ‘Slovana F1‘
- rajčata tyčková: ‘Bejbino F1‘, ‘Brutus‘, ‘Orkano F1‘, ‘Palava F1‘, ‘Pedro F1‘, ‘Perun‘, ‘Stupické‘, ‘Start F1‘, ‘Tipo F1‘ keříková: ‘Darinka F1‘, ‘Galera‘, ‘Karla‘, ‘Marienka F1‘, ‘Oranže‘, ‘Rubínek‘, ‘Terion‘, ‘Vilma‘
3 x pro a proti pěstování rajčat a paprik+ výborná chuť+ bohatá nabídka odrůd+ jsou vhodné do skleníku i do nádob- nutné předpěstování, nároky na výživu- zvýšená potřeba ochrany proti chorobám a škůdcům- papriky a lilky se neobejdou bez skleníku či fóliovníkuFOTO: SHUTTERSTOCK A ARCHIV FIRMY SEMO
Pěstujeme plodovou zeleninu – Rajčata, papriky a lilky
