Podrostové výsadby jako náhrada za trávník

foto: Lucie Peukertová

Podrostové výsadby jsou oblíbené čím dál tím více, protože již většinou nevyžadují žádnou pravidelnou péči, takže jsou ve srovnání s trávníkem prakticky bezúdržbové. U trvalek je nutné ovšem jednou ročně sesbírat odumřelou hmotu listů, což bývá nejčastěji na jaře anebo v některých případech již na podzim. Mezi okrasnými keři najdete rostliny, které vyžadují každý rok hlubší zmlazení, jako například mochna křovitá (Potentilla fruticosa) nebo tavolník japonský (Spiraea japonica).

Při tvorbě náhrady trávníku ovšem můžete zalovit i v sortimentu stálezelených rostlin, takže se zelené barvy dočkáte i během zimy, která je na barvy všeobecně skoupá. Z trvalek se to týká například některých druhů škornic (Epimedium), barvínku menšího (Vinca minor) či kopytníku evropského (Asarum europaeum). Při výběru z dřevin určitě nepochybíte mikrobiotou křižmovstřícnou (Microbiota decussata), jalovcem chvojkou (Juniperus sabina ´Tamariscifolia) nebo tlustonitníkem klasnatým (Pachysandra terminalis), které se postarají o celoroční podívanou.

foto: Lucie Peukertová

Co od náhrady trávníku v podrostu očekáváme?

Rostliny vhodné pro výsadbu v podrostu, která má navíc plnohodnotně nahradit zelený trávník, by neměly většinou dosahovat příliš vysokého vzrůstu. Většinou se tedy pro tento účel hodí spíše rostliny kompaktní, nejčastěji dorůstající tak do čtyřiceti centimetrů. Ale to neznamená, že nelze použít i rostliny vyšší. Náhradu trávníku není třeba sekat, takže je to v podstatě bezúdržbová výsadba, až na jarní řez některých druhů. Vybrané rostliny by navíc neměly vyžadovat žádné speciální úpravy stanoviště, poradí si se stínem i s kořenovou konkurencí.

foto: Lucie Peukertová

Problém se stínem?

I v podrostech pod vzrostlými dřevinami se podmínky mohou značně lišit, takže nelze zcela jednoznačně určit dopředu, jaké rostliny jsou pro takové podmínky vhodné a jaké ne. Některé podrosty jsou světlé, jiné zase silně zastíněné. Největší problém bývá s výsadbou pod stálezelenými jehličnany. V tomto případě je mnohdy nejlepší výsadbu posunout až na porostní okraj. Kromě stínu zde totiž budou rostliny bojovat i s kyselou půdou, se kterou si nejvíce poradí sortiment kapradin, ale jiné trvalky mohou spíše dlouhodobě skomírat. Kromě stínu rostlinám hrozí také silná kořenová konkurence, a to v případě listnatého i jehličnatého podrostu. Proto vybírejte spíše rostliny, které nejsou nijak výrazně náročné na vodu ani na živiny. Boj se vzrostlými stromy totiž spíše nevyhrají. Kořenová konkurence nebývá problém pro již uvedené škornice, ale stejně dobře si s nimi poradí i mochnička kuklíkovitá (Waldsteinia geoides) a její příbuzná, mochnička trojčetná (W. ternata).

foto: Lucie Peukertová

Jak založit náhradu trávníku v podrostu?

Pokud stávající podmínky umožňují pěstování rostlin, můžete se rovnou pustit do výsadby. Do každé výsadbové jamky rostlinám dopřejte buď přídavek dobře zetleného kompostu, nebo zahradnický substrát. Pro výsadbu kapradin se skvěle hodí třeba i listovka. Jakmile rostliny vysadíte, plochu zamulčujte vhodným materiálem.

V případě listnatého podrostu dobře vyhovuje například listovka, v některých případech mulč není ani potřeba. Pokud má výsadba působit opravdu přirozeně, raději využijte přírodní materiál, který se na místě vyskytuje přirozeně. Mladé rostlinky je pak třeba několik týdnů zalévat, zvláště pokud hrozí vyšší teploty. V některých případech ovšem nemusí stávající půda umožňovat přímou výsadbu. V tomto případě bude nutné na půdní povrch rozprostřít vrstvu zeminy namíchanou ze štěrku, listovky a zahradního substrátu vysokou asi deset až dvacet centimetrů. Teprve do tohoto materiálu provedeme výsadbu rostlin.

foto: Lucie Peukertová

Je libo přírodní podrost?

Charakter podrostové výsadby se vždy odvíjí od zahradního stylu. V okrasné zahradě budou skvěle vypadat zvláště rostliny vyšlechtěné. V přírodní zahradě se ovšem zaměřte na druhy přírodního charakteru. Zajímavého efektu dosáhnete výsadbou jahodníku (Fragaria vesca), violky vonné (Viola odorata), violky lesní (V. reichenbachiana) či svízele vonného (Galium odoratum), který je navíc i léčivý. V lesní zahradě se zase výborně uplatní například konvalinka vonná (Convallaria majalis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) nebo kopytník evropský.

foto: Lucie Peukertová

Vhodné druhy trvalek pro náhradu trávníku

Asarum europaeum – kopytník evropský
Brunnera macrophylla – pomněnkovec velkolistý
Convallaria majalis – konvalinka vonná
Epimedium – škornice
Fragaria vesca – jahodník měsíční
Galium odoratum – svízel vonný
Geranium x cantabrigiense – kakost cantabrijský
Lysimachia nummularia – vrbina penízková
Maianthemum bifolium – pstroček dvoulistý
Omphalodes verna – pupkovec jarní
Sagina subullata – úrazník šídlovitý
Thymus serpyllum – mateřídouška úzkolistá
Vinca minor – barvínek menší
Viola odorata – violka vonná
Viola reichenbachiana – violka lesní
Waldsteinia geoides – mochnička kuklíkovitá
Waldsteinia ternata – mochnička trojčetná

Vhodné druhy dřevin pro náhradu trávníku

Cotonaester salicifolius – skalník vrbolistý
Juniperus sabina ´Tamariscifolia´ – jalovec chvojka
Microbiota decussata – mikrobiota křižmovstřícná
Pachysandra terminalis – tlustonitník klasnatý
Potentilla fruticosa ´Arbuscula´ – mochna křovitá
Spiraea japonica – tavolník japonský nízké kultivary
Symphoricarpos chenaultii ´Hancock´ – pámelník Chenaultův

Text a foto: Lucie Peukertová