Podzimní úklid zahrady
Aby byla zahrada v dobré kondici, je třeba ji pravidelně uklízet. A právě podzim, kdy zápasíme se spadaným listím, prostřihanými větvemi a plískanicemi, může být zatěžkávací zkouškou. Především musíme vyřešit, jak zahradní odpad zpracovat a kam ho uložit. Ideálními […]
Aby byla zahrada v dobré kondici, je třeba ji pravidelně uklízet. A právě podzim, kdy zápasíme se spadaným listím, prostřihanými větvemi a plískanicemi, může být zatěžkávací zkouškou. Především musíme vyřešit, jak zahradní odpad zpracovat a kam ho uložit. Ideálními pomocníky jsou drtič, štěpkovač a kompostér.
Zahradní drtiče a štěpkovače
V každé zahradě zůstává po prostříhávání stromů či sestřihu živých plotů a keřů hodně větví. Pálení je nebezpečné, ba někde dokonce zakázané, a vyhodit je jen tak do kontejneru by byla věčná škoda. Mnohem efektivnější a ekologičtější je rozdrtit zahradní odpad v drtiči nebo štěpkovači.
Jak kompostovat
• Na spodek kompostu patří hrubý a vzdušný materiál, který by neměl chybět ani ve vyšších vrstvách (větvičky, sláma, suché rostliny…) k zabezpečení dobrého proudění vzduchu.
• Místo na kompostování by mělo být dobře přístupné.
• Mícháme vlhké se suchým, zelené s hnědým (dusíkaté s dřevnatým) a porézní materiál s hutným.
• Silnější materiál je dobré nadrtit.
• Pro rychlejší a kvalitnější kompostování přidáváme zralý kompost nebo zeminu (především když kompostujeme větší množství jednodruhového materiálu, například trávu či listí).
• Nezapomínejme masu občas přelít vědrem vody.
• Kompost je nutné během zrání několikrát překopat.
Drtit, nebo štěpkovat?
Oba stroje nejenže odpad rozdílně zpracovávají, ale rozdílný je i výsledný produkt. Drtič pracuje na principu rychle se otáčejících nožů, které větve strouhají na jemnou drť. Ta se dá dobře zužitkovat například jako mulčovací materiál na obsypání záhonů a keřů nebo jako základ kompostu. Ve štěpkovači ozubený válec svou rotací ukrajuje větve o průměru až 4,5 cm, z nichž vytváří třísky silnější konzistence. Jejich velikost je zhruba 2,5 cm. Velmi dobře se hodí jako mulč na cestičky, mezi záhony nebo do skalky. Kromě toho si s nimi můžete i výrazně zlevnit vytápění, protože se dají využít k topení v krbových kamnech nebo kotlích.
Zahradní drtiče s elektrickým motorem
Jsou nejčastější volbou. Stačí je jen připojit na elektrický proud a odpad je možné začít likvidovat. Jednotlivé stroje se liší výkonem motoru. Podle jeho síly lze zpracovávat větve s různým průměrem.
Zahradní drtiče s benzinovým motorem
Nejsou vázány na přívod elektrické energie, takže se dají použít prakticky kdekoliv. Mají robustnější konstrukci a dokážou zpracovávat větve s průměrem až 8 cm.
Pozor na použitý materiál
Při výběru drtičů a štěpkovačů je nutné sledovat pevnost plastů kolem vstupního otvoru a stejně tak i plastů tvořících plášť samotného stroje, protože je na nich uchycen drticí mechanismus i motor. Měkký a poddajný plast by mohl mít negativní vliv na životnost stroje. Mountfield například nabízí šest modelů, všechny se sedmiletou zárukou.
Zásady práce
Při práci s těmito stroji je třeba dbát na osobní bezpečnost a používat nejen rukavice, ale i pracovní brýle. Ty pomohou ochránit oči například před vymrštěnou třískou nebo košatými větvemi.
Co kompostovat?
• ovocný a zeleninový odpad
• kávové a čajové zbytky
• slupky (kůra citrusových plodů jen v malém množství)
• hnědou lepenku a novinový papír – v malém množství, kuchyňský papír
• vaječné skořápky
• trus malých zvířat
• listí, mechové řezy
• zvadlé květiny, seno, posečenou trávu
• nalámaný nebo rozdrcený zahradní odpad, kůru, piliny
Kompostéry
I když jsou obchody plné nejrůznějších chemických hnojiv, většina pravověrných zahrádkářů raději sází na vlastnoručně vyrobený kompost. Kdo chce, aby mu v zahradě všechno pěkně prospívalo, musí zemi přidávat cenné živiny a minerály. A právě kvalitní, a přitom levné hnojivo z vlastních zdrojů, tedy humus, který získáte kompostováním, je pro tento účel nejvhodnější. Zahrádkáři si ho obvykle vyrábějí z bioodpadů produkovaných v domácnosti.
Kompostér, nebo silo?
Můžete se rozhodnout pro tradiční způsob otevřeného kompostování, tedy kompostovací sila, která jsou snadno sestavitelná a mají objem až 650 litrů. Další možností jsou plastové uzavřené modely o objemu 390 až 720 litrů. Vybírají se podle rozlohy pozemku. Například v zahradě do 200 m2 by měl postačit kompostér o objemu 400 litrů.
Aby byl volný styk s půdou, mikroorganismy a živočichy, nemají kompostéry dno. Jsou opatřeny otočným ventilem pro lepší regulaci prostupu vzduchu celým objemem biomasy, a navíc i praktickými bočními dvířky pro snadné vybírání už vyzrálého kompostu. Kromě toho mají systém bočních ventilačních otvorů a horní odklápěcí víko, jímž se doplňuje další odpad.
Co do kompostu nepatří!
• kosti, zbytky a odřezky z masa
• omáčky, tuky, majonézy
• cigaretový popel a cigaretové nedopalky
• obsah sáčků z domácích vysavačů
• časopisy
• pozemní plevel (například svlačec, bršlice kozí noha, pýr…)
• nemocné rostliny a chemicky ošetřené materiály
• plasty, kov, sklo, kamení
• nať z brambor
• žhavý popel a lehce hořlavé materiály
Černá barva urychluje
Hlavní devizou plastových uzavřených kompostérů je, že v nich probíhá rozklad odpadu mnohem rychleji. Je to především díky dokonalé ventilaci a černé barvě, která je z hlediska UV odolnosti a tepelných vlastností (vyšší teplota v kompostéru = rychlejší a kvalitnější kompostování) výhodnější než jiné barvy. Rychlost rozpadu biomasy a snížení jejího objemu můžeme ještě více urychlit. Stačí si vzít na pomoc urychlovač kompostu, na který nedají zkušení zahrádkáři dopustit.
TEXT:Mountfield a Jana Veselská
FOTO: archiv firem
Odpovědná redaktorka:Zuzana Hošková