Pokojové rostliny do každých podmínek
I pro nehostinná místa existuje řešení. Nároky jednotlivých rostlin se v přírodě doplňují, a tak je každičký kousek půdy, který má trochu světla, hned osídlen druhy, kterým zdánlivě nevhodné podmínky nevadí a někdy se na […]
I pro nehostinná místa existuje řešení. Nároky jednotlivých rostlin se v přírodě doplňují, a tak je každičký kousek půdy, který má trochu světla, hned osídlen druhy, kterým zdánlivě nevhodné podmínky nevadí a někdy se na ně i specializují. Platí to i pro stín.
Rostliny pod vysokými stromy se musejí vyrovnat s menším množstvím světla, které k nim větve dřevin propouštějí. Totéž platí pro pokojové rostliny. Liší se zpravidla jen místem původu a v přírodě nejčastěji rostou jako podrost v tropických či subtropických lesích.Vhodné druhyŠplhavnice, potos (Epipremnum) – tuto rostlinu najdete prakticky v každé kanceláři, kde neúnavně obtáčí všechny poličky. Navzdory poměrně všednímu vzhledu pochází z exotické destinace, ze Šalamounových ostrovů. Nepravidelně srdčité listy základního druhu (E. aureus) mají světle zelenou barvu, ale u druhu E. pinnatum najdete listy i panašované nebo s kresbou. Šplhavnice se málo větví, je proto vhodné ji vysazovat do květináčů po několika exemplářích. Množí se pomocí osních a vrcholových řízků. Nesnáší přímé slunce, vyhovuje jí teplota kolem 18 °C a spokojí se i s málo osvětleným místem.Kořenokvětka (Aspidistra) – listy této pokojové rostliny znáte z nejrůznějších kytic. Jsou hladké a s podélnou žilnatinou a v kyticích se využívají jako doplněk. Dokonce se z nich dělají i nejrůznější floristické ozdoby – pásky, balíčky či mašličky. Jde o nenáročnou rostlinu, která nemá ráda jen přímé slunce a přemokřený substrát. V létě může být i venku, ale samozřejmě jen ve stínu, a uvítá vlhčí vzduch. Pěstuje se i panašovaná forma kořenokvětky s podélným pruhováním, ta ale potřebuje více světla.Lopatkovec (Spatiphyllum) – tato krásná rostlina se vzpřímenými lesklými listy je jedním z mála druhů, které pravidelně vykvétají i při pěstování ve stínu. Pochází z Kolumbie. Květy má vždy čistě bílé, tvarem připomínají toulitku nebo ďáblík. Lopatkovec se množí na jaře dělením trsů, nemá rád přemokřený substrát a chladno a nejlépe prospívá při teplotě 22 °C.Syngonium (Syngonium) – tato rostlina ze Střední Ameriky se nemůže rozhodnout, zda bude růst jako popínavka nebo převislý trs. Její oblé stonky nejsou nijak dlouhé a najdete na nich i vzdušné kořínky. Listy jsou střelovité, na dlouhých řapících a zdobí je světlá kresba. Syngonium rostoucí v kvalitní půdě vytváří bohaté trsy vysoké až jeden metr.Knoflíkovka okrouhlolistá (Pellaea rotundifolia) – tento druh se podobá netíku a řadí se s ním do čeledi netíkovitých. Pochází z Norfolkských ostrovů v Tichém oceánu a jako většina kapradin potřebuje kyselý rašelinný substrát, který by měl být stále vlhký. Jen tak může snášet i suchý vzduch v bytech. Dost špatně se množí, a to jen výsevem výtrusů.Filodendron (Philodendron scandens) – výhony této běžné pokojové rostliny mohou dorůst i několika metrů. Všechny filodendrony mají tmavě zelené lesklé listy, nejčastěji srdčitého tvaru. Mladší výhony je možné i tvarovat – stáčet je třeba kolem mechového kmínku, s nímž vytvoří zdání vysokého zeleného sloupu. Filodendrony nemají rády příliš velké květináče, špatně v nich prospívají. Aglaonema (Aglaonema) – podle botanického zeměpisu pochází tato rostlina z ostrova Celebes a z Filipín. Všechny druhy aglaonem mají dlouze kopinaté listy s výraznou kresbou, které vyrůstají z krátkého kmínku silného asi jako prst. Aglaonema má ráda vysokou vzdušnou vlhkost, na jakou je zvyklá ze své domoviny, kde roste jako podrost v pralesích – stačí jí tedy poměrně málo světla. Množí se vrcholovými i bazálními řízky.Výhody a nevýhody vybraných rostlin+ vystačí si i se skromnými podmínkami+ velice snadno se množí- téměř nekvetou- často se pěstují na chodbách, v kancelářích a jiných neobytných místech, a bývají proto zanedbané a nehezkéMnožení rostlin a ovládnutí teritoriaNa rozdíl od živočichů, kteří mohou migrovat a hledat tak lepší životní podmínky, rostliny možnost vlastního přesunu nemají. Ale i ony mohou na dané prostředí reagovat. Měřítkem úspěšnosti všech druhů je jejich množení a ovládnutí teritoria. Ke generativní množení dochází však jen v ideálních podmínkách, je totiž nutné, aby rostliny nejen založily květy a vykvetly, ale aby dozrála i jejich semena a ta následně vyklíčila. V méně vhodném prostředí je proto jednodušší a také rychlejší množení vegetativní. Pokud tedy rostou pokojové rostliny v nepříznivých podmínkách, například ve stínu, prakticky nekvetou a množí se a šíří jen vegetativně.FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZPokojové rostliny do každých podmínek
Mohlo by vás také zajímat:Zahrádka v květináčiNa vaření i zdobení
Kategorie:
Zahrada
Sdílejte článek