Pokojovky, které zkrášlí byt i během adventu

Na zimní úbytek světla většina pokojových rostlin reaguje výrazným zpomalením růstu. Ale – jako vždy – i mezi nimi najdete výjimky. Které pokojovky se tedy během vánočního času těší největší atraktivitě, protože právě tehdy přichází jejich termín kvetení?

Foto: Shutterstock

Na úvod se sluší podotknout, že nám nejde o rostliny, které v prosinci cíleně prodávají jako kvetoucí – jejich životní cyklus totiž podléhá důmyslného načasování. Nás zajímají druhy, které se v domácnostech běžně vyskytují a při dobré péči mohou během adventu vykvétat opakovaně. O založení květů se rozhoduje o několik měsíců dříve – pokud tehdy ještě nemají zřetelná poupata, už se neobjeví. Ale i v případě, že poupata vidíte, nemáte jistotu, zda se rozvinou. Ještě se může leccos pokazit…

Čím pomoct založení květů?

Správné podmínky pro založení květů se liší, ale nejčastěji jde o dodržení klidového období, které u těchto druhů zpravidla připadá na léto. Květy jsou odpovědí na mezní podmínky, které rostlina „považuje“ za natolik krajní, že se zmobilizuje její motivace vykvést, založit novou generaci, a tak si zajistit přežití. Takže neustálé, zdánlivě pečlivé zalévání po troškách tuto situaci oddaluje a rostliny pak kvetou buď málo, nebo vůbec.

Optimalizujte teplotu i výživu

Teplotu v místnosti byste pro rozkvétající rostliny měli snížit tak, aby nepřesahovala 18 až 20 °C, jejich fyziologické optimum se na rtuti teploměru nachází ještě níže. Překročení doporučených teplot způsobí rychlé odkvétání i zasychání dosud nevyvinutých poupat. Mírné přihnojení kapalným hnojivem by mělo tomuto problému zabránit. Nejméně potřebují přihnojování bramboříky či hvězdníky, které „žijí“ ze zásobních orgánů, nejvíce druhy s velkým počtem květů (azalky) nebo s pomalým vývojem poupat (kamélie). Obvykle se začíná v době, kdy začínají ukazovat barvu, načež se pokračuje v týdenních intervalech. Volí se nejnižší doporučená koncentrace, proto vyberte typ hnojiva s nižším obsahem dusíku, jako například od Agro CS, kde je obsah N:P:K v procentech 6:5:5 (nikoli tedy hnojivo pro zelené rostliny a palmy, u kterého poměr těchto prvků činí 9:6:5).

Foto: Shutterstock

Azalka

Pokojová azalka (Rhododendron simsii) neboli azalka indická není mrazuvzdorná a nelze ji zaměňovat s venkovními druhy. Navzdory označení „indická“ pochází z Číny a Tchaj-wanu.

Zakládání poupat: Na podzim, prospěje jí občasné proschnutí kořenového balu v létě.

Péče před květem: Optimální teplota se pohybuje kolem 15 až 18 °C, hrubě vláknitý rašelinný substrát musí být stále vlhký, jinak může poupata shodit. Zalévejte nejlépe dešťovou (nebo alespoň odstátou) vodou. Pravidelné, ale mírné přihnojování zajistí rozvinutí všech nasazených poupat, což trvá i tři měsíce.

Foto: Shutterstock

Hvězdník

Hvězdník, také zornice (Hippeastrum vittatum, syn. H. x hortorum, Amaryllis vittata ) přimějete k opakovanému kvetení poměrně snadno. Jako většina cibulovin žije i on ve vegetačním cyklu květ – listy – založení cibule – klidová fáze – rašení.

Zakládání poupat: Potřebuje striktní období klidu, od listopadu musíte cibule držet v suchu a chladnu. V únoru, když začínají rašit a vedle cibule se objeví poupata a nové listy, se přesazují do kvalitního humózního hlinitého substrátu s přídavkem zahradní půdy a přenášejí do tepla (18-20 °C).

Péče před květem: Jakmile se objeví nová poupata, hvězdník ocení pravidelné hnojení a dost vody – za několik málo týdnů vyrostou duté stvoly i do metrové výšky. Po odkvětu se rostliny v mírném polostínu letní, zelené listy musí vytvořit zásobní látky na další rok.

Foto: Shutterstock

Vánoční kaktus

Řadí se do skupiny listových kaktusů (Schlumbergera x buckleyi, syn. Zygocactus), které nejčastěji rostou v tropických oblastech Jižní Ameriky. Z toho důvodu neprocházejí tak výrazným klidovým obdobím jako pouštní a polopouštní druhy. Daleko více rostou, proto potřebují kvalitnější substrát a více vody.

Zakládání poupat: Po odkvětu přichází období růstu (březen – červenec). Dá se letnit v polostínu, půdu byste stále měli udržovat vlhkou, ale nikoli přemokřenou, potom rychle uhnívá. Výjimku tvoří období od srpna až do viditelné násady poupat, kdy se zálivka výrazně omezuje.

Péče před květem: Když už zřetelně vidíte nová poupata, což se obvykle děje na konci léta (nejpozději v září), měli byste zavčasu přenést rostliny domů. Pozor, nečekejte až na příchod mrazíků, pozdější přenášení a manipulace vede k opadání poupat.

Foto: Shutterstock

Bramboříky

I když se nejčastěji prodávají vyšší kultivary (Cyclamen persicum), opakovaného kvetení snáze docílíte u miniaturních forem. Všechny bramboříky se totiž hodí jen do chladných místností (za optimum se považuje pouhých 12-16 °C!), v obvyklých bytových teplotách totiž velmi často podlehnou napadení plísně šedé a hniloba zničí i hlízu. Malé rostliny nemají tolik dužnatých listů a snáze přežijí zimu v dobrém stavu.

Zakládání poupat: Po odkvětu se rostliny postupně méně zalévají a přenášejí se do chladna, kde zatáhnou. Starší hlízy začínají rašit v létě (srpen), kdy se přesazují do mělké a jen o málo větší misky – pozor, substrát musí sahat do poloviny hlízy, střední část zůstává nad povrchem půdy.

Péče před květem: Doporučujeme zalévat vedle hlízy nebo spodem a chránit úzkostlivě srdéčko. Vyšší vzdušná vlhkost je naopak žádoucí, zálivka se vyplatí pravidelná a dostatečná, jinak rostlina s bohatou násadou listů i květů vadne.

Kamélie

Velmi krásné a velmi obtížně pěstovatelné kamélie (Camellia japonica) spadají mezi rostliny vlhkých asijských lesů. Tradiční stálezelené keříky jsou chladnomilné, stačí jim i teploty těsně nad nulou.

Zakládání poupat: Aby je nasadily, po odkvětu v dubnu jim prospívá vyšší teplota a snížení zálivky. Kaméliím dále svědčí letní pobyt venku na světle či na lehce přistíněném místě, úpal je naopak zničí. Pozor na vyschnutí, vyžadují stále vlhkou půdu s obsahem vláknité rašeliny (pH v rozmezí 4,0 až 5,5). V době rašení poupat (tedy v prosinci) by neměly mít tepleji než 15-18 °C.

Péče před květem: Rostliny s nasazenými poupaty velmi citlivě reagují na manipulaci. Nesmějí se ani přenášet, ani otáčet, vadí jim také otřesy. I teplotu potřebují stálou, případné kolísání (ale třeba i průvan zvenku) totiž vede ke ztrátě poupat.

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock