Pozor na falešné sloupovité odrůdy

Sloupovité tvary ovocných dřevin jsou rok od roku oblíbenější. Nejen proto v zahradních centrech objevíte jejich širší sortiment. Ovšem pozor, ne všechny odrůdy, které jsou tak označené, lze mezi sloupovité skutečně zařadit. Ať tedy zbytečně neplatíte více peněz za ty falešné…

Jediný ovocný druh, u něhož lze mluvit o pravých sloupovitých odrůdách, jsou jabloně. Jako jediné mají tento typ růstu zakotven v genetické výbavě. Pokud tedy v nabídce zahradních center či katalozích objevíte i jiné stromky s tímto označením, pozor na ně. Stát se vám to může u angreštů ‚Invicta‘, ‚Remarka‘, ‚Mucurines’ či rybízů ‚Titania‘ a ‚Rovada‘. Pozorného zákazníka napadne, kde se najednou takové odrůdy vzaly, když se dlouhá léta prodávaly mezi běžnými. Jestliže to přijmete jako hodnověrnou informaci, budete samozřejmě zklamaní. A proč obchodníci takto klamou? Sloupovité stromky bývají daleko dražší než odrůdy s klasickým růstem. Je pravda, že uvedené odrůdy se dají pěstovat ve formě kordonu nebo štíhlého vřetene, to ale není důvod k jejich vyšší ceně.

Jde o řez, nikoli místo

Podobné nepravdy lze objevit i u dalších ovocných stromů. Některé jsou vhodné pro prostorově úsporný způsob pěstování, ale opět nejde o geneticky podmíněný rys, nýbrž jen o vertikálně rostoucí nebo zakrslé odrůdy či spurtypy, které dosahují zhruba poloviční až dvoutřetinové velikosti standardních stromů. Často se pro tento způsob pěstování využívají slabě rostoucí odrůdy naroubované na podnožích se stejnými vlastnostmi. Pak není problém vypěstovat z nich jakýsi tvar podobný tomu sloupovitému. To ale vyžaduje značné dovednosti, zručnost a zejména znalosti ohledně růstu a tvarování ovocných dřevin. A zde je ten zásadní rozdíl – geneticky podmíněný sloupovitý růst se obejde bez tvarování. Proto se také tyto stromky začaly pěstovat a majitelé jsou za ně ochotni si připlatit. Nikoli tedy úspora místa, jak se někteří mylně domnívají.

Jak tvarovat stromy do sloupu?

Chcete-li si vytvořit falešný sloupovitý tvar, musíte ovládat komplex zásahů, při kterých se kombinují letní a zimní řezy:

• Základem je udržení dominantního středníku.

• Dále byste měli zabránit tvorbě silných kosterních a polokosterních větví. Ty se odstraňují na větevní kroužek nebo na čípek, pokud chcete založit plodonosný obrost.

• Naopak krátké plodné kolcové větévky a kratší horizontálně položené výhony se ponechávají bez řezu. Jejich zkrácení by vedlo k rozvětvení a zesílení, což není žádoucí. Pokud je ponecháte, založí květní pupeny.

• Pokud si chcete zjednodušit práci, dbejte na to, aby byly odrůdy vždy naroubovány na slabě rostoucích podnožích, u nichž se snižuje riziko, že vyrostou do nežádoucího tvaru či výšky.

U pravých sloupovitých odrůd tato práce odpadá, i když také u nich se občas vyskytne určitý podíl výhonů, které se prodlužují, a vznikají tak silné výhony, které vybočují z daného tvaru. Rostou obvykle vertikálně a měli byste je uříznout. Postupujte tak jako v případě klasických odrůd, tedy zimním či letním řezem na krátké čípky nebo na větevní kroužek.

Výhody versus nevýhody

Pokud se rozhodujete, zda se pro tento moderní způsob pěstování rozhodnout či ne, zde je seznam pozitiv i negativ.

Mezi klady patří nižší nároky na řez i tvarování. Při použití středně silně rostoucích podnoží odpadá i budování drátěnek, které je náročné na čas i peníze. Lépe si také poradí s vláhou. Hustý spon dovoluje pěstovat více stromků a širší sortiment odrůd na menší ploše.

[xyz-ips snippet=“garlo-005″]

Mezi negativa patří především jejich vyšší cena, která logicky ještě roste u celoroční nabídky stromků v kontejnerech. Většina sloupovitých odrůd má také sklon ke střídavé plodnosti.

Které jabloně jsou vhodné?

Pravých sloupovitých jabloní už koupíte desítky. Jako základ posloužila šlechtitelům odrůda ‚McIntosh Wijcik‘, z níž vznikly ‚Bolero‘, ‚Waltz‘, ‚Polka‘ či ‚Flamenco‘, které se dnes už prodávají naprosto běžně. Původně měly sloužit hlavně jako jabloně okrasné, ovšem protože chuť jablek byla bezprostředně po sklizni velmi dobrá, konzumovaly se. Tyto odrůdy ale ještě velkou revoluci v pěstování nepřinesly. To se stalo přibližně před deseti lety, kdy se začaly prodávat odrůdy vzniklé z německého šlechtění ze skupiny CATS, což je zkratka pro Columnar Apple Tree System. Mezi ně patří ‚Redcats‘, ‚Suncats‘ či ‚Greencats‘. Krátce po nich se objevila celá řada odrůd z českého šlechtění, které byly stále lepší a lepší, až se svou chutí přibližovaly jablkům z klasicky pěstovaných stromů. Patří mezi ně ‚Rondo‘, ‚Sonet‘, ‚Redlane‘, ‚Red Spring‘, ‚Cordona‘ či ‚Moonlight´, z těch nejnovějších například ‚Lambada‘ či ‚Rumba‘.

Méně známé sloupovité odrůdy

‚Inese‘

Tato velmi hodnotná lotyšská pozdně podzimní odrůda je odolná vůči strupovitosti. Dává pěkná středně velká jablka s jasně červenou slupkou. Dužninu mají zelenavě bílou, jemnou, velmi chutnou, středně šťavnatou. Plody začínají dozrávat na počátku září, jíst se dají prakticky okamžitě, ve sklepě vydrží do února. Stromy rostou slabě, velmi brzy vstupují do plodnosti a jsou spolehlivě mrazuvzdorné.

‚Koral‘

Tato velká jablka mají tmavě červenou barvu. Na chuť jsou středně šťavnatá, připomínají odrůdu ‚Jonagold‘. Na větvích drží dlouho bez opadávání. Stromy této odrůdy rostou kompaktně a silně, výborně odolávají mrazům i houbovým chorobám.

‚Moskovskoje Ožerelje‘

Jde o velmi perspektivní, atraktivní, pozdně podzimní až zimní ruskou odrůdu. Velká jablka dorůstají do váhy sto 150 až 170 gramů, mají tmavě červenou barvu, velmi dobrou šťavnatou chuť a dlouho zůstávají na stromě. Stromy rostou slabě, díky čemuž velmi brzy vstupují do plodnosti a dávají vysokou bohatou sklizeň. Ovšem pozor, tato odrůda nasazuje velké množství plodů, proto chcete-li velká a krásná jablka, nezanedbejte pravidelnou probírku. Odrůda je vysoce odolná proti mrazu a strupovitosti.

‚Nataliuška‘

Pozdní podzimní ‚Nataliuška‘ pochází z Ruska, jde o slabě rostoucí odrůdu odolnou vůči mrazům i houbovým chorobám. Velká kulatá jablka žluté barvy mají jemné růžové líčko na sluneční straně a vynikající chuť. Dozrávají v polovině září a dají se okamžitě jíst.

‚Ostankino‘

Odrůda ‚Ostankino‘ byla vyšlechtěná Viktorem Kičinem v Rusku. Je slabě rostoucí, s kompaktním růstem, spolehlivě odolává mrazům i houbovým chorobám. Jablka dozrávají v září a dají se skladovat až do prosince. Jsou velká, jejich průměrně hmotnosti bývá 150 gramů, často i více. Mají atraktivní tmavě červenou barvu, šťavnatou dužninu sladkokyselé chuti.

‚Prezident‘

Také tato odrůda pochází od Viktora Kičina. Dává velká jablka světle zelené barvy, která dozrávají na přelomu srpna a září a dají se okamžitě jíst. Mají velmi chutnou a pevnou dužninu. Strom roste středně silně, průměrně odolává houbovým chorobám a vyniká svojí mrazuvzdorností.

‚Valiuta‘

Jde o pozdně podzimní až časně zimní odrůdu s tmavě růžovými jablky střední velikosti, která mají pevnou a středně šťavnatou dužninu. Jejich chuť je intenzivní, aromatická a velmi dobrá, což platí zvlášť pro období mezi zářím až lednem. Plody dlouho drží na větvích. Stromy rostou středně silně, do plodnosti vstupují brzy, plodí bohatě a pravidelně. Odrůda je středně odolná proti strupovitosti, houbovým chorobám i mrazům.

‚Vasiugan‘

Stromy této kvalitní ruské odrůdy rostou středně silně a středně intenzivně se také rozvětvují. Odrůda je výjimečně mrazuvzdorná, což umožňuje její pěstování i ve vysloveně okrajových oblastech. Rezistence vůči houbovým chorobám je střední. Jablka dozrávají na konci srpna, téměř ve stejném termínu jako ‚Prezident‘. Od něj se liší především vybarvením plodů. Ty jsou velké, jasně červené barvy a dobré chuti.

‚Zane‘

Lotyšská pozdně letní sloupovitá odrůda se středně silným růstem se slabě rozvětvuje, poznáte ji i podle zajímavých dlouhých listů nebo velmi atraktivních květů na jaře. Do plodnosti vstupuje brzy a dává vysokou úrodu. Středně velká jablka s červenou slupkou mají hladký a oválný tvar. Dužnina je středně pevná, bílá, chuť bývá dobrá, aromatická, nakyslá až sladká. Dozrávají na přelomu léta a podzimu, po delším skladování ztrácejí kyselost. Stromy jsou středně odolné proti strupovitosti i padlí, dobře odolávají i jarním mrazíkům. Doporučuje se pěstovat je naroubované na podnoži M26 či MM106.

Marián Komžík, foto archiv autora

Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2017.