Příprava záhonů na výsadbu zeleniny
Pokud nepatříte mezi začínající zahradníky, máte tu nejtěžší práci už zřejmě za sebou. Tou je totiž poctivé dvojité rytí, které se provádí nejčastěji na podzim. Díky tomu, že tu největší dřinu jste odvedli už v […]
Pokud nepatříte mezi začínající zahradníky, máte tu nejtěžší práci už zřejmě za sebou. Tou je totiž poctivé dvojité rytí, které se provádí nejčastěji na podzim. Díky tomu, že tu největší dřinu jste odvedli už v říjnu, můžete na jaře záhony jenom srovnat, uhrabat a přihnojit. Pomůže jim také vápnění a pravidelné střídání plodin.
Jarní úprava půdy
Pečlivě zryté záhony byste hned na začátku jara neměli nechat zarůst plevelem. Zbytečně byste si přidělali práci a museli likvidovat rozsáhlé škody. Půdu je třeba až do setí či výsadby udržet krásnou a čistou. Před samotným výsevem či výsadbou povrch půdy ještě lehce uhrabte a snažte se docílit rovného povrchu. Hrudky rozdrťte, kameny i zbytky cihel pečlivě vybírejte a záhon průběžně čistěte.
První předplodiny
Některé ze záhonů využijete za jednu sezonu i několikrát – jsou to především záhony, které se rychle uvolní po tzv. předplodinách. Saláty, špenát a ředvičky bývají obvykle prvními cennými plody zahrady, po kterých můžete udělat místo dalším rostlinám. Před novou výsadbou ovšem nemusíte praktikovat náročné dvojité rytí, ale naopak záhon jenom lehce přerýt pomocí rytích vidlí. Zeminu stačí jenom obrátit, rozhodně ji není třeba přemisťovat z jedné brázdy na druhou. Pokud budete tuto práci dělat ve větším horku, určitě se vám vyplatí den před rytím zeminu důkladně prolít vodou.
Hnojení – základ sklízení
Všechny druhy zeleniny jsou náročné na živiny, proto musíte záhony s nimi každoročně přihnojovat. Nejlépe vám k tomu poslouží vlastní kompost nebo chlévský hnůj. Obě hnojiva obsahují humus, kterým se půda výrazně obohatí. “Základní hnojení se provádí už na podzim při přerývání záhonu. Hnojivo se vždy volně mísí s půdou a rozhodně by se nemělo ukládat do spodní části samotné brázdy. Pokud se vám během podzimu hnojit nepodařilo, můžete vše ještě napravit. I jarní hnojení je lepší než vůbec žádné”, říká Vašek Mařík ze Zahradnictví Flos v Praze. Na jaře už se ovšem používá pouze kompost a to v dávce 6 až 10 kg na 1 m². Zapracujete ho do vrchní vrstvy půdy motykou nebo rýčem.
Jednou za tři roky vápněte
Vápnění v zeleninové zahradě přináší velkou odrůdu. Díky vápenatému hnojivu totiž nedochází k překyselení půdy a zároveň je podpořena činnost půdních mikroorganismů. Vápenaté hnojivo přispěje k rozkladu humusu i ke zdravému růstu zeleniny. Zeleninové záhony se vápní vždy jednou za tři roky, resp. vápní se každý rok, ale jenom třetina zahrady. Nejhůře vápnění snáší brambory, proto by se měl vápnit záhon, který je zrovna po jejich sklizni a kam je budete sázet až za další tři roky. Vápnění naopak velmi prospěje hrachu, fazolím a košťálovinám, proto je ideální vápnit ty záhony, na které se chystáte zasít tyto plodiny.
Důkladné promyšlení zeleninové sadby
Po přípravě záhonů konečně přichází na řadu to nejpříjemnější, a to promýšlení toho, co na ně zasadíte a zasejete. Kromě tradičních odrůd plodové zeleniny, jako jsou papriky, rajčata, okurky nebo cukety, můžete pro letošní rok zvážit i neobvyklejší zeleninu – například melouny, chřest nebo rebarboru. Pokud jste zdatnější zahradník, nebojte se rozšířit své zeleninové portfolio – ty chutě za to stojí.
