Pro nejlepší sklizeň brukvovité zeleniny

Zatímco záhony po cibuli, paprikách a hrášku jsou už pomalu prázdné, o ty se zelím, kapustou, kedlubnami a další brukvovitou zeleninou se ještě starejte. Některé dosud rostou, jiné se teprve začínají sklízet.

foto Shutterstock

Pozdní odrůdy zelí a kapusty v této době rostou nejvíce, protože chladnější rána, množství rosy a vyšší vlhkost vzduchu jim vyhovuje. Pokud ale hlávky popraskají kvůli silnému dešti, nenechávejte je na záhonu. Skliďte je a zpracujte dříve, než začnou plesnivět. Kontrolujte, zda na rostlinách nenajdete housenky druhé generace běláska a můry zelné. Je lepší je sebrat než zvolit chemický postřik, ten totiž účinkuje jen na ty mladé, sotva vylíhlé. Velmi pečlivě kontroluje především tu zeleninu, kterou chcete uskladnit na zimu. Za suchého podzimu potřebuje záhon stále zalévat a okopávat, aby se voda vsákla a neodtekla pryč.

foto Shutterstock

Květák a brokolice

Koncem léta se sklízí nejen poloraného zelí a pozdní květák, ale i brokolice. Při domácím pěstování jde nejčastěji už o druhou úrodu, kdy po odříznutí centrální růžice v červnu vyrazí z úžlabních pupenů menší. Ovšem jen za předpokladu, že jste rostliny pořádně zalévali a přihnojili. Sklizeň je už menší, ale pro domácí spotřebu stačí. Poté už zeleninu zlikvidujte, další růžičky už nenarostou.

U kruhárenského nebo poloraného zelí můžete vyzkoušet malý zahradnický trik – když necháte na záhonu po sklizni košťály dost vysoké, z postranních spících pupenů se vytvoří další shluky listů a také náznak malých hlávek. Jde spíš o kuriozitu pro děti, pokud nemáte desítky rostlin, úrodu vám to moc nezvýší.

foto Shutterstock

Růžičková kapusta

U růžičkové kapusty je třeba, jestliže jste to ještě neudělali, zaříznout její vrchol. Spíš než počasím a kalendářem se řiďte velikostí růžiček, ty by měly mít asi centimetr. Tuto zeleninu spolu s kadeřávkem budete sklízet až do předjaří, proto ohlídejte, aby ji nenapadl bělásek, důsledně také odstraňujte nažloutlé nebo poškozené listy. Pokud vyrostla do výšky, přidejte k ní oporu. Jinak se může za podzimních dešťů vyvrátit. Platí to hlavně pro rostliny na kraji záhonu.

Obří brukve a tuřín

Zatímco tuřín může zůstat venku až do mrazů, obří brukve – takzvané giganty – nikoli. Je třeba je buď včas zpracovat, nebo vyrýt i s kořeny a založit ve sklepě. Namrzlé se rychle kazí, mají totiž vyšší obsah vody v dužině. Na záhonu by neměly zůstat déle než do poloviny, maximálně konce října.

Podzimní kedlubny

Kedlubny pro podzimní sklizeň se vysazují ve druhé polovině prázdnin, nejčastěji v srpnu, na prázdné záhony po bramborách, karotce či hrášku. Často se ale dávají i do skleníku, kde nahradí salátové okurky. Zde se mohou vysadit ještě na počátku září, teplá půda a chráněné prostředí jim dovolí dorůst. Musíte je ale v prvních týdnech přihnojit, půdě po plodové zelenině většinou chybějí živiny. Na venkovních záhonech to není nutné. Tam za teplých dnů hlídejte, zda je neohrožují dřepčíci a druhá generace běláska zelného.
Pro skleníky se volí rané odrůdy, jako je ´Luna´ nebo ´Moravia´, ven polní modré odrůdy ´Modrava´ a ´Violeta´. Není třeba je předpěstovávat, ovšem sít je musíte ven už v červnu. Pokud v té době máte ještě záhony plné a sázíte je později, volte předpěstované odrůdy určené pro rychlení, vyrostou rychleji. Kromě odrůd ´ Luna´ a ´Moravia´ do této skupiny patří i ´Azur´, ´Viola´ či ´Blankyt´.

Brukvovitá zelenina, nebo košťáloviny?

Je zelí brukvovitá zeleniny, nebo košťálovina? Někdy se tyto pojmy pletou. Mezi brukvovitou zeleninu patří nejen zelí či květák, ale také ředkvičky, kedlubny, kadeřávek a tuřín. Podskupinou brukvovité zeleniny jsou košťáloviny – tedy druhy, které mají centrální košťál jako květák, brokolice, zelí, kapusta hlávková a růžičková. Společný mají botanický původ, všechny patří do jediné čeledi brukvovitých (Brassicaceae), dříve nazývaných i křížatých (Cruciferae), podle tvaru květu.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock