Pro pohodlné sečení
Travní traktůrek se nevyplatí kupovat jen podle ceny. Právě mezi levnými stroji většinou najdete výrobky, které sice vypadají jako kvalitní, ale už po několika použitích zjistíte, že seznam jejich omezení, chyb a nevýhod je poměrně […]
Travní traktůrek se nevyplatí kupovat jen podle ceny. Právě mezi levnými stroji většinou najdete výrobky, které sice vypadají jako kvalitní, ale už po několika použitích zjistíte, že seznam jejich omezení, chyb a nevýhod je poměrně dlouhý. Na co tedy dávat pozor při výběru?
Chci trávu po sečení sbírat? Postačí mi jednodušší rider, nebo využiji plnohodnotný traktůrek? Jak často s ním budu pracovat? To jsou otázky, které byste si měli rozmyslet, než půjdete do obchodu nebo v e-shopu kliknete na tlačítko objednat. A také nezapomeňte zohlednit velikost pozemku, zda je rovný nebo ve snahu a jaký má tvar.
Rider, nebo traktor?
Rider bývá vlastně jen jakási zvětšená sekačka, na které sedíte. Hodí se na větší rovinaté pozemky, po nichž se vám nechce chodit s klasickým strojem. Mívá délku nože kolem sedmdesáti centimetrů, převodovka bývá v levnějších verzích manuální nebo hydrostatická. Na rozdíl od traktůrku je rider většinou podstatně obratnější, tedy se hodí i na členité pozemky, kde budete muset například obsekávat záhony nebo stromy.
Travní traktůrek je poměrně dlouhý a není schopný tak dobře kopírovat nerovnosti jako rotační sekačka nebo i rider. Problém může vzniknout při přejíždění muldy nebo třeba na hraně svahu, kde při přejezdu nože useknou trávu až na drn. Také se může stát, že se nože ohnou nebo i prasknou. Pokud tedy máte nerovnou či svažitou zahradu, volte traktor se žacím ústrojím na kolečkách, díky nimž nerovnosti přejedete a porost nezničíte.
Trávu nemusíte sbírat
U traktoru si můžete vybírat z několika možností, jak naložíte s posečenou trávou: nejčastěji lidé volí sběr do koše. Variantou je také boční výhoz, funguje dobře, ale pak musíte řešit, co s trávou. Někteří ji nechají ležet, ale je-li dlouhá, začne zahnívat, trávník mizí a místo květinové louky časem budete mít pozemek zarostlý plevelem.
Další možností je mulčování, kdy nemusíte vyspávat plné koše a zároveň porost hnojíte. Ovšem abyste to dělali správně, doporučuje se sekat hodně často. Platí, že bychom neměli stříhat víc než třetinu výšky trávy.
Kompromisem pak je koupě stroje, který umí posečenou materiál jak sbírat, tak lze použít takzvanou záslepku, která dovoluje několikrát ročně plochu zamulčovat a nechat krátká odstřižená stébla, aby propadla až ke kořenům a tam se rozložila.
Kolik kilowattů je akorát
Důležitým parametrem pro výběr je samozřejmě výkon motoru. Rozhodně není nutné vždy kupovat ten nejvyšší, záleží na terénu. Jestliže máte zahradu v rovině bez výraznějších nerovností, vystačíte si se středně silným strojem s výkonem kolem deseti kilowattů. Pozor na nejslabší, šestikilowattové traktory, brzy vás mohou zklamat. I když… Všeobecně jsou tyto výrobky určené pro méně časté sečení přerostlé trávy. Když budete zahradu udržovat týden co týden, vystačíte si i se slabším strojem. Samozřejmě musí být pozemek rovný, máte-li svažitou parcelu, velká část energie půjde právě na pohon. Pak by výkon motoru měl být alespoň kolem patnácti kilowattů. Do extrémních podmínek se pak vyplatí volit výrobky z nejvyšší kategorie osazené dvouválcem. Ten má při stejném výkonu podstatně vyšší krouticí moment, takže lépe zvládne nejen svahy, ale i vysokou trávu.
Tři typy převodovek
Zahradní traktůrky jsou vybavené třemi typy převodovek: mechanickou, hydrostatickou a s variátorem.
S mechanickou musíte při přeřazení vždy zastavit, dát rychlost vpřed nebo zpět a pak se rozjet. To není úplně komfortní, ale pokud sečete pravidelně velkou rovnou plochu, nebude vám to činit žádný problém.
Jiná situace nastává u členité zahrady, kdy potřebujete vysekávat i detaily, rozjíždět se, couvat, abyste si najeli kolem překážky. Tam práci určitě usnadní hydrostat, kdy jen pedálem určujete, kam a jak jet. Usnadní a zrychlí to práci.
Posledním typem převodovky je variátor, známý například ze skútrů. Je to kompromis mezi dvěma předcházejícími řešeními. Při změně směru sice musíte zastavit, ovšem rychlost už si regulujete plynule. Výrobci bohužel nabízejí takto vybavené stroje málo, přitom cenově jsou prakticky srovnatelné s manuálními, přičemž přinášejí vyšší komfort. Ovšem je u nich třeba čas od času měnit řemen.
Jak robustní
Jednodušší traktory jsou řešené tak, že rám tvoří v podstatě jenom plech ohnutý do tvaru písmene L a na něm uchycený motor, sekací mechanismus, sedačka a karoserie. Robustnější výrobky ho mají posvařovaný z profilů, pak jej lze tak trochu přirovnat k žebřinovému rámu známému z autoprůmyslu. Podobně lze dělit nápravy. U nejlevnějších traktorů jsou z plechu a řídicí tyče mají místo čepu jenom šroub. U traktorů, kde se čeká vyšší zátěž, plech nahrazuje ocelový svařenec, najdete zde i litinové nápravy a klasické kulové čepy. I zde je vybírejte podle typu a udržovanosti zahrady.
Příslušenství na celý rok
Nabídka příslušenství, které lze k traktoru napojit, je důležitá pro všechny, kdo chtějí stroj využívat nejen k sečení trávy. Kromě riderů a nejlevnějších traktorů k nim lze samozřejmě připojit vozíky na převoz materiálu, osev půdy a další příslušenství.
Jen těžší a výkonnější traktory mají možnost přimontovat i držák na sněhovou radlici. U nich si ale ověřte, aby kola v zimním terénu nepodkluzovala, tedy zda k nim lze koupit například sněhové řetězy. A nejlépe tu fungují i čtyřkolky, které dnes má ve své nabídce už většina výrobců a které oceníte i v běžném hodně svažitém terénu, kde pak kola také tolik neprokluzují.
Radek Tichý, foto Shutterstock
Více informací se nachází v záříjovém vydání z roku 2017.