Probírka plodů. Proč ji nezanedbávat?

Pravidla, že je třeba stromy okopávat, zalévat nebo chránit před chorobami a škůdci, dodržuje skoro každý zahradník. Existuje však ještě jedno důležité opatření, které se velmi často zanedbává. Probírka plodů.

před probírkou

po probírce

O co vlastně při probírce plodů jde? Zjednodušeně řečeno o mechanické otrhávání části malých založených plodů. Důvodů, proč toto nezvyklé opatření dělat, je několik. Především tak zlepšujete kvalitu ponechaných plodů a zároveň také omezujete, nebo dokonce odstraňujete střídavou plodnost.

před probírkou

po probírce

Když méně znamená více

Příroda má vlastní mechanismy, jimiž se strom zbavuje nadbytečných plodů. Říká se tomu červnový opad plodů. Během tohoto měsíce se dřeviny zbavují ovoce, které by už nezvládly dostatečně vyživovat. To, co stačí stromům, ale pěstitelé vidí jinak. Ovoce sice stačí uzrát, ale plody zpravidla zůstanou malé. Napravit to může právě probírka.

Sice to vypadá, že předčasným otrháním plodů si celkovou úrodu snižujete, skutečnost je však opačná. Je třeba si uvědomit, že každý ovocný strom má určité možnosti, jakou úrodu může dát. Například z dobře udržované jabloně ve tvaru štíhlého vřetene získáváte kolem dvaceti kilogramů plodů. Stromu je ale naprosto jedno, jestli těch dvacet kilo dá v třech stech malých plodech nebo ve sto padesáti velkých, krásných a dozrálých. Ve skutečnosti je to stejná úroda, ale rozdíl je v kvalitě, kráse a vybarvení.

A také chutnosti. Pokud probírku neprovedete, živiny i voda se rozdělí pro větší počet malých plodů. Ty nedostatečně vyzrají, což se projeví i na chuti a skladovatelnosti.

Kromě toho u ovoce rostoucího blízko sebe a ve shlucích dochází i k snadnému přenosu chorob a rychlému šíření škůdců. V případě správně provedené probírky mají všechny ponechané plody dostatek místa pro svůj růst a vývoj.

V hustých shlucích ovoce se šíří choroby

Omezíte také střídavou plodnost

Probírka plodů pomůže omezit i střídavou plodnost, kterou způsobuje etylen, který se nachází v semenech plodů a je největším inhibitorem, tedy zpomalující látkou, při zakládání květních pupenů. Vzorec je proto velmi jednoduchý: čím více plodů na stromě ponecháte, tím více etylenu ze semen se dostane do pletiv stromu a tím méně založí květních pupenů. Strom proto v dalším roce nebude plodit vůbec nebo jen velmi málo. A naopak. V sezoně, kdy strom neplodí, nemá žádný zdroj etylenu, což vede ob rok opět k nadměrnému kvetení a založení velikého množství drobných plodů.

Odstraněním části ovoce probírkou výrazně snižujete i tvorbu etylenu, a bráníte tak zablokování květních pupenů. Ovšem abyste takového výsledku dosáhli, je třeba plody probrat ještě dříve, než dojde k založení pupenů pro následující sezonu. Správný čas tedy přichází po červnovém opadu plodů. Zkušený pěstitel ale umí dopředu odhadnout, který z růžice mladých plůdků bude pro další vývoj perspektivní. Díky tomu může probírku provést ještě dříve, už na přelomu května a června.

Plody v shlucích zůstavají drobné a špatně vyzrávají

Ocení ji i peckoviny

Probírka plodů se zatím prováděla především u jádrovin, nyní ji zahradníci a sadaři stále častěji dělají i u peckovin. Provádí se na stromech bez ohledu na jejich stáří i pěstitelský tvar. V tomto případě mají velkou výhodu majitelé stromků, které se pěstují na slabě rostoucích podnožích a prakticky všechny zásahy se dají provádět ze země. V případě vyšších pěstitelských tvarů je technicky nemožné probírku plodů provést v takovém rozsahu, jak by se mělo. Proto se provádí hlavně u mladších stromů. U starších dřevin, kdy je koruna nebezpečně vysoko, se doporučuje obrat plody alespoň v jejích nižších patrech.

Po správně provedené probírce mají jablka kolem sebe dost místa, aby vyrostla a strom sílu, aby se vybarvila a získala na chuti

Technika probírky

Probírka plodů začíná prakticky už při zimním řezu, jímž strom zbavujete části květních pupenů. Je to přirozená selekce, protože při odstranění nepotřebných letorostů z vnitřku koruny zároveň odstraníte i jejich nasazené květní pupeny. Neplatí to však pro všechny stromy; u silně rostoucích stromů, které chcete spíše oslabit, tento řez raději posuňte, a to až na dobu kvetení. Strom se patřičně vyčerpá a na silnější růst mu už nezbydou síly.

Sama probírka plodů je velmi jednoduchá: plody se jednoduše ukroutí nebo odlomí. Samozřejmě je lze také odstřihnout zahradnickými nůžkami, ale to může být často pracnější než ruční sběr, protože musíte dávat pozor, abyste nepoškodili ovoce, které na stromě zůstává.

Při volbě, které plody odstraníte a které necháte, postupujte podle jednoduchého a osvědčeného způsobu: Nejdříve otrhejte nemocné, namrzlé nebo jinak poškozené. Poté se zbavte drobných a deformovaných. Odstraňte i ty, jimž by v budoucnosti hrozilo mechanické poškození, tedy třeba ovoce rostoucí velmi blízko kmene, opěrné drátěnky či silných větví. To je zvlášť důležité u odrůd s plody na dlouhých stopkách.

Taková probírka zpravidla postačí, ale pokud vám i nadále bude zůstávat na větvičce příliš plodů, zredukujte je na jeden, maximálně dva v růžici; u drobnějších odrůd, mezi něž patří například ‚Fuji‘ a ‚Gala‘, nechte vždy jediný.

Na šířku dlaně

Někdy je násada plodů tak velká, že odstranění jednotlivých kusů nestačí a je třeba zredukovat celé růžice. Že strom potřebuje větší zásah, poznáte snadno. Stačí se řídit pravidlem, že pro dosažení optimální velikosti by plody měly mít mezi sebou volný prostor asi deset centimetrů, což je přibližně šířka dlaně. V případě meruněk se uvádí jen sedm centimetrů.

Při probírce zohledněte celkovou násadu plodů v konkrétním roce, ale také třeba kondici stromu nebo zavedení doplňkové závlahy, která umožní ponechat na větvích plodů více. Naopak pokud jsou podmínky horší, nebojte se radikálnějšího zásahu. Jestliže se obáváte provést probírku hned napoprvé, můžete zásah rozdělit do dvou termínů, což ale může vést k vynechání plodnosti následující rok.

Alternativní postupy existují

Ve velkých sadech, kdy už by byl problém s ruční probírkou, která je ale stále nejlepší a nepřesnější, se používají také alternativní postupy, které vedou k omezení množství plodů. Mezi ně patří:

• Probírka květů, která se provádí speciálními rotačními kartáči. Ty necíleně odstraní většinu květů, což snižuje násadu plodů.

• Často se využívá i chemická probírka různými látkami. Je založená na tom, že na jednotlivé látky reagují plody v rozdílném stadiu vývoje.

• Zajímavou moderní metodou jsou také síťové systémy, které se spouštějí na porosty těsně po opylení takzvaných královských květů, což jsou ty první a největší. Díky hustým sítím se do korun nedostanou včely, a tím je zabráněno opylení dalších květů.

Marián Komžík, foto autor

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.