Proč mulčovat záhony?

Mulčování neboli nastýlání záhonů je jednoduchý způsob, jak zabránit růstu plevelů a nadměrnému odpařování vody. Anebo jak užitečně zpracovat některý odpad ze zahrady, protože lze k němu použít slámu, posečenou trávu, listí, kůru i rostlinný odpad.

foto Shutterstock

Mulčování není žádnou novinkou vymyšlenou současnými zahradníky – i v přírodě listí spadá, zůstává ležet pod stromem, kde brání vysychání zeminy a růstu nežádoucích plevelů, poté se rozloží a obohatí půdu o živiny a další důležité prvky. To stejné platí o trávě, zbytcích rostlin… S rozvojem a větší oblíbeností přírodního pěstování se mulčování vrací i do zahrad.

drcená kůra, foto Shutterstock

Jaké jsou výhody mulčování?

• chrání půdu před vysycháním, proto nemusíte tak častěji zalévat a šetříte vodu
• brání růstu většiny plevelů
• vytváří ideální mikroklima pro kořeny rostlin i užitečné živočichy v půdě
• přírodní materiál se rozkládá na humus a zkvalitňuje zeminu
• díky mulčování recyklujete a zpracováváte bio odpad a zbytky ze zahrady
• pokud zamulčujete cestičky a prostor mezi záhony, nemusíte se o ně téměř vůbec starat
• zkvalitněním podmínek můžete pěstovat rostliny i tam, kde předtím růst nechtěly

Mezi nevýhody nastýlání lze zařadit:

• na samém počátku je třeba sehnat dostatečné množství materiálu, kterým záhony zakryjete
• pokud povrch zamulčujete špatně, okolo rostlin zpočátku nějaký plevel poroste, například pýr a svlačec
• v zahradě se může zpočátku objevit více slimáků, kterým nastýlka nabídne příjemný úkryt. Časem se ale v zahradě vytvoří přírodní rovnováha, objeví se tady ježci, šneci ničící slimáčí vajíčka, žáby a ptáci, a hlavně draví brouci žijící též v mulči.
• mulčování by měli zvážit chovatelé – zatímco kočky a psi místa rozhrabou jen trochu a snadno záhon upravíte, slepice ho zničí úplně
• dosazování stromů a květin do zamlučovaného záhonu bývá složitější, neboť nejprve musíte vrstvu tohoto materiálu odstranit a uložit si stranou, poté rostliny zasadit a místo opět nastlat. Pozor také na menší sazenice, které se mohou třeba mezi slámou ztratit, a pak je snadno pošlapete, dejte k nim proto tyčky.

štěpka, foto Shutterstock

Mezi mulčovací materiály patří:

Kámen
Na mulčování lze použít buď kamennou drť nebo oblázky. Hodí se na okraje cestiček, teras, skalek a jiná exponovaná místa, vhodná je do okolí bylinek a teplomilných rostlin. Jen pozor, na slunném místě se může přehřívat, což vyhovuje suchomilným druhům, některým citlivějším rostlinám to naopak vadí. Hladké oblázky dobře vypadají i jako doplněk bahenních rostlin a květin i dřevin v nádobách.

Drcená kůra
Drcená kůra patří k nejpoužívanějším mulčovacím materiálům. Využívá se na nově vysazených záhonech s velkými mezerami mezi rostlinami, kde brání zaplevelení.
Protože okyseluje půdu, je také vhodná na záhony s hortenziemi, azalkami, pěnišníky a do vřesovišť. Na záhonu vydrž zhruba tři roky, pak je třeba ji doplnit.

papír, foto Shutterstock

Suché listí
Suché listí mnozí považují za odpad, který v lepším případě končí v kompostéru. Poslouží však i k nastýlání trvalkových záhonů nebo pod keře drobného ovoce. Časem z něj vzniká kvalitní listovka, která vylepšuje půdu.

Organický odpad
Jako mulč můžete využít i šišky a odpad, který vzniká při běžném úklidu zahrady jako například vyjednocené rostliny, měkké výhony z prořezávek a podobně. Tento druh mulče používejte jen jako doplňující nastýlání, například na klasické zeleninové nebo stále oblíbenější vysoké záhony. Pozor však na plevel, ten může obsahovat semena, která se mohou ujmout a takové mulčování by vám pak péči o záhony nezjednodušilo, právě naopak.

sláma, foto Shutterstock

Štěpka
Mulč z tohoto materiálu se hodí nejen do okrasných záhonů, pod dřeviny a živé ploty, ale také na cestičky, protože se po něm dobře chodí. Velmi pomalu se rozkládá, výborně se po něm chodí, je snadno dostupný a vyrobit si ho lze i svépomocí, pokud máte v zahradě dostatek stromů a keřů a koupíte si nebo půjčíte štěpkovač.

Sláma
Suchou slámou nejenže zakryjete půdu mezi zeleninou či jahodníky, ale také ji využijete do pařeniště nebo k zakládání stále oblíbenějších vysokých záhonů. Na místě dlouho vydrží, lze po ní dlouhodobě chodit.

tráva, foto Shutterstock

Tráva
Posečená tráva se používá k mulčování v sadu, a to jak pod ovocnými stromy, tak třeba keři – maliníky a ostružiníky. Je dostupná po celou sezonu, dobře se obnovuje. Jen pozor, vrstva vyšší než pět centimetrů se slehává a hnije, ohrožuje tak kořeny pěstovaných rostlin.

Papír
Použít můžete také nepotištěné kartony, které vytvoří spodní vrstvu bránící prorůstání původní vegetace. Malý potisk na krabici nevadí, pozor ale na ty celobarevné, mohou se z nich do půdy uvolňovat škodlivé látky. Papír se v půdě brzy rozloží, ovšem nevypadá dobře, a tak by neměl tvořit svrchní vrstvu. Zakryjte ho proto ještě kůrou, kamenem či jiným mulčem.

Koberce, textilie a rohože
Překvapivě mohou jako mulč posloužit i koberce a rohože, ovšem jen ty vyrobené ze stoprocentně přírodních materiálů, například vlny, bavlny, juty, lnu, kukuřičných a kokosových vláken.

redakce, foto Shutterstock