Protěž alpská

Protěž alpská patří k Rakousku a jeho horám odedávna. Ani jí se ale, stejně jako lípě a dubu, nevyhnula politika a skupinové zájmy.

Protěž alpská patří k Rakousku a jeho horám odedávna.

Typický květ protěže v černém poli byl totiž za druhé světové války zneužit a stal se symbolem speciálních oddílů SS, které bojovaly proti partyzánům. Také dnes je známý kvítek znakem horských myslivců, tedy jednotek Bundeswehru. A aby to bylo ještě zamotanější, květ protěže se stal i symbolem skupiny mladých Němců, bojovníků proti fašismu Edelweiss Piraten, kteří působili za druhé světové války na území Německa. V současnosti je ale protěž vnímána především jako symbol Alp a ve znaku ji má řada městeček a vsí, ale i horolezecké svazy.

[xyz-ips snippet=“garlo-018″]

Co je zač

Protěž alpská (Leontopodium alpinum)

Protěž alpská (Leontopodium alpinum), označovaná i jako plesnivec alpský, je známá vysokohorská rostlina. Ačkoli je druhovým jménem alpská, roste i v dalších evropských horách, třeba v Pyrenejích nebo Karpatech. Protěž, kterou si kdysi turisté odnášeli z hor jako suvenýr, byla v minulosti tak oblíbená, že téměř hrozilo její vyhynutí. Díky přísné ochraně se ale počty rostlin v přírodě už stabilizovaly. Typické květy protěže alpské jsou tvořené skupinkou drobných žlutých úborů, zákrov vytvářejí nápadné stříbřitě plstnaté listeny. Rostlina rozkvétá v červnu a kvete až do září. V zahradách se ale pěstují zahradní kultivary protěže, například deset centimetrů vysoký ‚Mignon‘, původní druh totiž v kultuře někdy ztrácí svoje ochmýření i nízkou výšku. Pěstovat je možné i protěž sněžnou či himálajskou. Latinské jméno protěže znamená lví tlapka a souvisí s podobou ještě zavřených poupat. Německy se protěži říká Edelweiß, což je spojení slov urozený a bílý. V posledních letech se ale kromě původního českého názvu více rozšiřuje ekvivalentní plesnivec, což je jméno sice příznačné, ale nepříliš libozvučné.

Nároky a pěstování
Protěž patří v našich krajích mezi tzv. alpinky, tedy skalničky, jejichž domovinou je vysokohorské prostředí. Z toho pramení i její nároky na stanoviště, které by se mělo co nejvíce podobat podmínkám, ze kterých pochází. V místech původního výskytu protěž najdete na slunných, živinami chudých malých loučkách, které se vytvořily převážně na vápencovém podkladu. V podmínkách umělého pěstování proto potřebuje místo, kam se opírá po většinu dne slunce a dobrou drenáž, která vždy spolehlivě odvede srážkovou vodu. Dařit se jí bude na skalkách, hodí se i do spár, na kamenné zídky a skalnaté plochy. Stanoviště by nemělo být příliš suché, prostor kolem kořenového krčku je ale dobré obsypat jemným štěrkem. Jako všechny rostliny vysokých hor je protěž odolná proti mrazu, nemá ale ráda dlouho ležící sníh.

FOTO: PROFIMEDIA.CZ A SHUTTERSTOCK

Protěž alpská