Ptáci na zahradě?

Můžete je chovat, nebo jen ubytovat…

Indičtí běžci

Zahradu vám ochrání před slimáky, zjara a na podzim navíc snášejí chutná vejce. A jsou nesmírně roztomilé. Kachny zvané indický běžec nezapřou skvělé parťáky zahradníka.

foto Shutterstock

Slimáky jako zdroj cenných bílkovin pojídají všechny druhy kachen, ale pouze čiperní indičtí běžci vám prošmejdí celou zahradu. Obří slimáky už zvládnout nemusí, ale pokud terén pročesávají od jara, pochutnají si na záškodnících dřív, než příliš vyrostou. Svýma nohama s blánami přitom nepoškodí záhony, nehrabou jako slepice. Zato jejich šikovné zobáky najdou kořist i ve vyšší trávě či ve vrstvě mulče. Pod kameny, dřevo či netkané textilie se nedostanou, ale počkají si, až plži vylezou. Na lov se vydávají především časně ráno a pak zvečera.

Co na oplátku potřebují od vás? Především dostatek prostoru, vodu na pití i koupání, bezpečné nocoviště a samozřejmě krmení. Granule pro kachny nebo pšenici by měly mít k dispozici neustále, v době snášky i skořápky či minerální směs pro drůbež. Nelze se spoléhat jen na slimáky! Ty budou vyhledávat, i když mají běžnou stravu k dispozici. Může však nějaký čas trvat, než si na zahradě zvyknou. Jde o plemeno velmi plaché a lekavé – a podle toho byste se k nim měli chovat. Nedělejte zbytečné prudké pohyby a dopřejte kachnám čas i prostor. Nepokoušejte se je hladit, obvykle o to ani v nejmenším nestojí (výjimku tvoří jedinci, kteří po vylíhnutí spatřili člověka místo kachny, a jsou proto po celý život pomýlení). Společnost svého druhu však potřebují zcela nezbytně. Nikdy nechovejte jedinou kachnu, ideální není ani párek. Jakmile se jedné něco stane, druhá bude velmi nešťastná, pokud jí ihned neseženete druha. Ideální je hejno o čtyřech a více jedincích. Může ho tvořit kačer s několika kachnami, ale i více jedinců obojího pohlaví – i kačeři se navzájem snesou. Bezpečně je rozeznáte podle hlasu, kachny hlasitě kvákají, kačeři decentně kuňkají.

Co potřebují ke spokojenosti? Hejno přátel! foto Shutterstock

Běžci běhají čiperně, zato skoro nelétají. Pokud nemáte zahradu oplocenou, stačí ji ohradit metr vysokým plůtkem. Před nočními lovci však kachny neochrání. Můžete je každý večer zahánět do kachníku. Ovšem pokud jim připravíte voliéru, ve které budou mít kromě příbytku se suchou podestýlkou i vodu na koupání a krmení, budou do ní večer chodit samy. A bezpečně je zde mohou uzavřít i automatická dvířka reagující na stmívání. Ke koupání kachnám sice postačí vanička, ale jezírkem jim uděláte větší radost. Sobě tím navíc ušetříte práci, a ještě uspoříte vodu… Místo každodenní výměny ji budou čistit vodní rostliny!

Už máte základní představu, zda je chov slepic či kachen to pravé pro vás a vaši zahradu? S detaily se nejlépe seznámíte u chovatele.

Slepice

Slepice se vrací na zahrady! Domácí vejce chutnají výtečně a slepice vás zase mile překvapí tím, jak zábavné umí být společnice.

Plánujete výběh pro slepice? Vyhraďte jim i vhodné místo k popelení. foto Shutterstock

Nejen indičtí běžci, i slepice si pochutnají na malých slimácích, na housenkách a klíšťatech. Výběh po celé zahradě však má svá úskalí – na rozdíl od kachen patří mezi ptáky hrabavé a hrabou velmi usilovně. Nijak neublíží trávníku, květinové louce ani robustním trvalkám. Dokonce ani vzrostlé zelenině, pokud se nejedná o saláty a lákavé červené plody. Mohou však zcela zlikvidovat mladé výsevy a malé sazeničky. Můžete chránit buď jednotlivé záhony (netkanou bílou textilií, sítí proti ptákům), nebo slepičkám vymezit výběh. Ani slepici nelze chovat samotnou. Minimální výběh pro čtyři slepice činí 16 m2. Pokud jim však poskytnete prostor větší, nezničí ho a budou mít stále k dispozici čerstvou travičku, kterou si rády doplní stravu. Kousek holé suché půdy však také potřebují. V dolíku s jemným prachem (můžete do něj přidat i popel) se s požitkem popelí. Tak si původem stepní ptáci čistí peří a zbavují se parazitů. Kromě výběhu potřebují slepice bezpečný kurník, do kterého se nedostanou lišky a kuny. Uvnitř jim nabídněte bidýlka ke hřadování v půlmetrové výšce. Ideální jsou větve o průměru 4-6 cm, zbavte je ovšem kůry, aby se daly snadno čistit. Vejce pak budou snášet do připravené kukaně s podestýlkou – navnadíte je sádrovým podkladkem.

Potěší vás čerstvou snáškou domácích vajec… I svou společností! foto Shutterstock

Dále slepice potřebují čistou vodu na pití. Krmení nejsnáze vyřešíte hotovými směsmi pro nosnice, které zajistí přísun všech živin. Na doplnění vápníku přidejte drcené skořápky nebo minerální směs pro nosnice. Směsi můžete kombinovat i s čistou pšenicí. Vhodné jsou i zbytky ovoce, zeleniny, odřezky masa. Za zdravou pochoutku se považují slunečnicová semínka a ořechy – slepičky vám je časem budou zobat i z ruky.

Našli jste na internetu rady na vybudování výběhu o pár metrech čtverečních pro početné hejno? Mají je na svědomí producenti kuřic (mladých slepiček), kteří je rozvážejí natěsnané v krabicích. Ano, i doma lze chovat slepice v podmínkách, které se jen nepatrně liší od bídy klecového chovu. Ale proč kur zbytečně trápit?

Pokud slepičkám pořídíte kohouta, můžete se dočkat kuřat – a zvláště mezi původními plemeny slepic se najde řada kvočen, která je i spolehlivě odchová, stejně jako vidíme u kachen. Ovšem na rozdíl od kačerů nelze chovat dva kohouty na jenom dvorku, na což je třeba myslet i u dospívajících kuřat.

Nejen kohoutí zápasy?!
Slepice jsou společenské, což však neznamená, že se k sobě chovají vždy ohleduplně. Přidávání mladých ke stávajícímu hejnu přináší problémy, na malém prostoru může vést až k usmrcení nováčků.

Volně žijící ptáci

Chov drůbeže vyžaduje čas i investice. Zato ptákům volně žijícím připravíte jen budku, o vše ostatní se postarají sami. Radost i užitek vám přinesou rovněž – neexistuje lepší biologická ochrany než hladová rodinka sýkorek, která zkonzumuje tisíce mšic a housenek.

Do budky lze nahlédnout skytou kamerou… foto Shutterstock

Řadě ptáků postačí husté koruny stromů nebo keřů. I plodožraví a zrnožraví nosí mláďatům hmyz. Ovšem mnozí dovedou hnízdit jen v bezpečné dutině starého stromu, který dnes platí za nedostatkové bydlení. Dokonale je však nahradí ptačí budka.
Pokud nepatříte mezi zručné kutily, kvalitní budku snadno zakoupíte. Stále větší oblibě se těší dřevocementové budky, které na zahradě vydrží desítky let. Pro ptáky jsou velmi komfortní, neboť jde o materiál dobře izolující a zároveň prodyšný. Díky snadnému tvarování jsou k dostání například budky s jehlanovitými stříškami nebo prodlouženými vchody, které chrání ptačí rodinku proti kočkám a dalším nenechavým lovcům. I dřevěná klasika však dobře poslouží. Prkna by měla být 2 cm silná, zvenku hladká, zevnitř neopracovaná nebo opatřená zářezy. Do budky nesmí zatékat a měla by umožnit každoroční čistění od výstelky. I ptáci hnízdící v dutinách si staví hnízdečko – zvláště po modřinkách na dně najdete úhlednou mističku z peří, srsti, pavučin a lišejníků. Každoročně si nanosí novou, starou proto radíme odstranit.

Dřevocementové budky vydrží celé dekády. foto Shutterstock

Mnozí ptáci si při hnízdění hájí své území, například budky pro sýkory a brhlíky vyvěšujte 15 až 20 metrů od sebe. Společenští vrabci a špačci hnízdí klidně pospolu. Záleží však i na pestrosti – zahrada plná nektarodárných květin, s loukou, jezírkem, zahradní divočinkou (a samozřejmě bez pesticidů) uživí ptáků více.

Budky pověste 2-3 metry vysoko, nejlépe do stínu korun stromů nebo na východně či západně orientovanou zeď. Nejsnazší je zavěšení budky za drátěné oko. Budka však musí viset vodorovně. Může se mírně pohupovat, ale nesmí narážet do kmene nebo větví ani při silném větru. Případně ji můžete připevnit přímo ke kmeni – hřebík z nereznoucí slitiny mu neublíží. Zavěšení se však z hlediska ochrany před kočkou jeví jako výhodnější.

• Bidélko u otvoru ptáci nepotřebují, naopak může pomoci predátorům.
• Plast nebo kov je pro budky naprosto nevhodný, postrádá prodyšnost a neizoluje.
• Malé druhy sýkor a střízlíci potřebují dno minimálně 12×12 cm, výšku 25 cm a kulatý vletový otvor o průměru 28 mm. Pro velké druhy sýkor a brhlíky připravte dno minimálně 14×14, výšku 20-25 cm a vletový otvor o rozměrech 4×4 cm, může být i svisle oválný.

text Viola Martínková

foto Shutterstock