Co je základem ekozahrady

Reklama

Základem dobré ekozahrady je precizní naplánování toho, kde co umístit a proč, s důrazem na rozmanitost. Jen jeden či dva druhy zeleniny, respektive monokultury jsou pro takovou zahradu velkou zátěží. Vytvářejte proto smíšené záhony a jednotlivé plodiny mezi sebou střídejte a kombinujte, aby vaše zahrada přilákala i množství rozmanitých užitečných živočichů.

V biozahradě je žádoucí pěstovat celé spektrum zeleniny, zejména salátové druhy. K osvědčeným plodinám patří mrkev a cibule, celer a paprika, rajčata a květák, salát s fazolí a další. Velmi důležitou rostlinou v biozahradě je kopr. Vysázejte ho všude, kde se jen dá. Je ale třeba mít na paměti jedno – některé druhy zeleniny jsou na živiny náročnější (celer, plodová zelenina, kapusta, květák, brokolice), jiné méně (salát, cibule, ředkvička, česnek, mrkev, petržel, červená řepa a další) a některé, například hrách a fazole, nejsou náročné vůbec. Hnojit kompostem by se měly zeleninové záhony dvakrát ročně, u náročnějších druhů můžete využít i vlastnoručně připravená rostlinná hnojiva – různé zákvasy. Kromě tradiční zeleniny by v ekologické zahradě měly mít dveře otevřené i některé neznámé či méně známé druhy – například roketa, kozlíček polníček, čekanka, mangold či černý kořen.

Užitečné bylinky a letničky

Do biozahrady kromě zeleniny patří také jednoleté či trvalé bylinky (levandule, máta, tymián, saturejka, brutnák, šalvěj, dobromysl, meduňka, pažitka, bazalka, libeček). Většina z nich potřebuje k pěstování slunečná místa, pěstitelsky jsou však nenáročné. Naplní zahradu vůněmi, barvami, přilákají užitečný hmyz (k největším lákadlům patří sléz) a chrání ostatní vysázené rostliny. Nezapomínejte ani na ovocné druhy. Jejich výběr je však třeba přizpůsobit nadmořské výšce, ale i úrodnosti půdy. Dostatek světla je stejně důležitým předpokladem úspěšného dozrávání ovoce. Vybrat si můžete známé i méně známé ovocné druhy (morušovník, mišpuli, arónii, kdouli a podobně). Samozřejmě ani při pěstování trávníků či okrasných rostlin nepoužívejte chemické látky a namísto nich využijte přírodní hnojiva (hlavně kompost) a biologické způsoby ochrany. Ekologická zahrada se má vyznačovat rozmanitostí. Průběžně ji můžete obohacovat o nové zajímavé druhy rostlin – ideálně vypěstované svépomocí. Začátkem léta si lze vysít osiva trvalek nebo dvouletých rostlin – pomněnek, macešek, chejrů – a koncem tohoto ročního období stačí už jen posbírat osivo letniček, čímž ušetříte za nákup často chemicky ošetřovaných osiv před následující sezónou. Sbírají se semena aksamitníku, aster, cínií, krádenek, jiřin či třapatek. Některé druhy převážně okrasných rostlin se zase mohou šířit v zahradě díky schopnosti samovýsevu – měsíček, náprstník, večernice, laločnice, měsíčnice, saturejka, sluncovka, třapatka a další. Není třeba je omezovat či likvidovat, zahrada bude působit díky nim přirozeněji a pestřeji.

Chybět by neměly ani ptačí budky. Umístěte je tak, aby se k nim nedostaly kočky. (foto: Daniel Košťál)

Chybět by neměly ani ptačí budky. Umístěte je tak, aby se k nim nedostaly kočky. (foto: Daniel Košťál)

Živočichové ve svobodném povolání

V zahradě je dobré vytvořit si několik menších či větších biotopů – hromady listí, kamení, dřeva, zídky, bylinkové skalky, vřesoviště se samorosty, přírodní jezírka, do nichž se nanese rybniční bahno. Díky tomu se do vaší zahrady nastěhují různí užiteční živočichové – ježci, žáby, užovky, ještěrky a podobně.
Zajímavý biotop lze vytvořit dokonce na střeše dílny, zahradního domku, altánu či garáže. S radostí se na ní uvelebí nejen suchomilné sukulentní rostliny, ale také suchomilní a teplomilní živočichové. Paleta různých druhů rozchodníků je skutečně široká – jsou to ideální rostliny pro ekologické střešní výsadby. Už po prvním roce se nádherně rozrostou, obalí květy a přilákají užitečný hmyz.

Při „zařizování“ ekozahrady je nutné myslet i na ptačí budky. Vybudovat byste měli také příbytek pro hmyz. Dobře k tomu poslouží kus dřeva, do něhož se navrtají otvory různých velikostí. Tomuto netradičnímu hmyzímu hotelu je dobré zhotovit stříšku a umístit ho na stabilní místo, například do květinového záhonu. Život kolem něj budou s překvapením v očích pozorovat nejen děti, ale i dospělí.

Hmyzí hotel přiláká do zahrady užitečné živočichy, které ochrání pěstované rostliny před škůdci či nemocemi. (foto: Daniel Košťál)

Hmyzí hotel přiláká do zahrady užitečné živočichy, které ochrání pěstované rostliny před škůdci či nemocemi. (foto: Daniel Košťál)

Přírodní zavlažování

Chcete-li mít nádhernou a svěže vypadající zahradu, neobejdete se bez zavlažování. Zavlažujte nejen záhony, ale také rostliny pěstované v květináčích. Spotřeba vody je mnohdy velmi vysoká, a to nejen v létě. Vysoké teploty a sucha už zdaleka nejsou doménou jen letního období, ale také jara a podzimu. Nejekologičtější je zavlažování dešťovou vodou, která sice není pitná, je však přijatelná pro většinu zahradních rostlin. V oblibě ji mají rododendrony, hortenzie, jehličnany, skalničky, okrasné trávy, ale také kvetoucí letničky a trvalky. V neposlední řadě s ní lze zalévat rovněž zeleninu a ovocné dřeviny, dokonce i travnaté plochy. Koneckonců je vhodná i k zalévání pokojových rostlin. Nevýhodou pitné vodovodní vody je nejen její vysoká cena – obsahuje chlór a další látky, které rostlinám nemusejí vyhovovat. Po zalévání pitnou vodou zůstávají na listech rostlin neestetické bělavé skvrny. To u závlahy dešťovou vodou nehrozí. Dešťová voda se vyznačuje příjemnou teplotou, která vyhovuje půdě a hlavně kořenům rostlin. Dešťovou vodou je možné napájet také jezírko, případně jiný vodní prvek. Můžete ji také nechat jen tak vytékat do záhonů s vlhkomilnými trvalkami a dřevinami (zahradní mokřiny), případně k pobřežní zóně umělého jezírka, kam vlhkost z něho neprosákne. Rostlinám to viditelně prospěje a odvděčí se za to množstvím svěží zeleně.

Základem biozahrady je rozmanitost. Zeleninu můžete kombinovat s okrasnými rostlinami – s trvalkami i letničkami. (foto: Daniel Košťál)

Základem biozahrady je rozmanitost. Zeleninu můžete kombinovat s okrasnými rostlinami – s trvalkami i letničkami. (foto: Daniel Košťál)

Jak ji zadržet?

Máte-li zahradu v oblasti s častými srážkami, popřemýšlejte o intenzivním využívání dešťové vody, a to nejen kvůli zavlažování. Menší množství dešťové vody je možné shromažďovat pod okapem v sudech nebo jiných větších nádobách. Můžete je umístit na zastíněné a méně nápadné místo do rohu, případně zčásti zamaskovat rostlinami. Je nutné pořídit si také speciální filtry do okapové roury. Zabrání tomu, aby se do sudů s dešťovou vodou dostávaly listy, úlomky větví a další nečistoty organického původu, které by se mohly ve vodě rozkládat a znehodnocovat ji. Obecně se doporučuje nechat po delším období sucha odtéct první litry dešťové vody mimo sud, protože tato voda nebývá příliš kvalitní. Nezapomínejte ani na to, že vlivem světla se v sudu s dešťovou vodou mohou vytvářet řasy. Obstarejte si proto na sud poklop.

Zahradu během horkých dní zalévejte brzy ráno nebo večer a vždy spíše většími dávkami a méně často. Povrchové zvlhčení půdy nemá žádný smysl. Přeschlou půdu je dobré před zálivkou prokypřit. Teplota vody na zalévání by měla být 15 až 20 °C. Lepší je zalévat přímo ke kořenům než na listy, protože polévání listů rostlin by mohlo podporovat rozvoj houbových onemocnění. 

text: Daniel Košťál
foto: Daniel Košťál

Zdroj: VŠE O EKODOMĚ A EKOBYDLENÍ, JAGA GROUP, s.r.o. 

Reklama
Reklama

Komentáře

  • Teď v létě jsem zjistila docela zajímavost. Byli jsme na dovolené u paní, která se věnuje zakládání přírodních zahrad a na ty jsou prý daleko přísnější pravidla než na bio zahrady. Docela mě překvapilo, kolik hnojiv a chemikálií je možné na bio zahradě používat. Každopádně mě to aspoň donutilo k zamyšlení, vyhodila jsem hnsný plastový kompostér a koupila nový dřevěný, holt aspoń trochu návrat ke způsobu života našich předků 🙂

    Jandulkaaa

Komentovat